NAVIGACE

Čínské fregaty

připravil ing. Radek Valkovič

Čínské fregaty
První fregaty Čínské lidové republiky pocházely ze zbytků po Japonském námořnictvu. Ze SSSR byly dodány díly a sestavy, ze kterých byly v Číně se sovětskou pomocí postaveny čtyři fregaty třídy Chengdu (sovětské Riga). Lodě byly dokončeny v roce 1957, od roku 1971 nesly 3 x 100 mm, 2 x 2 x 37 mm a 2 střely HY-1 místo 533 mm torpédometů, protiponorková výzbroj zůstala stejná – 1 vrhač raketových hlubinných pum (RHP) a 2 skluzavky hlubinných pum (HP). V Číně se v letech 1967-69 vyrobilo dalších 5 lodí upravené třídy Jiangnan s výzbrojí 3 x 100 mm, 4 x 2 x 37 mm, 2 vrhače RHP, 4 vrhače a 2 skluzavky později nahrazené dalšími dvěmi vrhači RHP, rozměry 91 x 10 x 3,4 m, 1350 /1600 t. Lodě třídy Riga sloužili v Čínském námořnictvu (PLAN) až do 80. let 20. století.

Jiangdong (Typ 053)

Jako první domácí typ raketové fregaty měly být postaveny lodě vyzbrojené PLŘR. Vzhledem ke zdržením s vývojem raket byly nakonec postaveny jenom dvě fregaty vyzbrojené dvěma dvojitými odpalovacími zařízeními (OZ) protiletadlových řízených raket (PLŘR) HQ-61, 2 x 2 děly ráže 100 mm a 4 dvojčaty ráže 37 mm. Protiponorkovou výzbroj tvořily 2 vrhače RHP, 2 vrhače a 2 skluzavky HP. Kýl byl položen 1971 a 72, do služby v roce 1977 (Yingtan ?) a 1979. Elektronika byla na velmi nízké úrovni, rakety HQ-61 s dostřelem 12 km byly kopií ukořistěných amerických Sparrow z 60. let, zpočátku problémy neumožňovali jejich operační použití a dlouho trvalo, než byly závady odstraněny. Obě lodě už byly vyřazeny ze služby. Rozměry: 103 x 12,8 x 4,3 m, 1800 / 2200 t, podle jiných zdrojů je trup totožný s třídou Jianghu – 103 x 10,8 x 3 m, 1425 / 1925 t. Pohon: 2 diesely 24 000 hp, 28 uzlů.

Jianghu (Typ 053H)

Třída fregat, vyvíjená jako páteř povrchového námořnictva od 60. let. Původně měly být vybaveny protiletadlovými raketami, jejich vývoj se ale opožďoval a tak došlo ke změně plánů. První loď této třídy vstoupila do služby v roce 1975 ještě před třídou Jiangdong, ale až po torpédoborcích třídy Luda. Výroba probíhala v loděnicích Hudong a Jiangnan, v letech 1975-1988 bylo verze Jianghu I (053H) postaveno 14 kusů, 9 kusů verze Jianghu II (053H1) pro PLAN a 2 pro Egypt, 1 loď verze Jianghu IV (053HT-H) pojmenovaná Siping. Lodě mají velmi slabé elektronické vybavení, Jianghu I nemá ani střelecké radary pro 100 mm děla. Ručně ovládaná 37 mm dvouhlavňová děla jsou u některých lodí vybavena protiletadlovými raketami typu PL-9C, což je zkopírovaná stará verze rakety Sidewinder ze 60. let. Jianghu II se liší dvojitými 100 mm děly, modernějšími radary a lepším sonarem. Rakety HY-1 Silkworm mají sice těžkou hlavici, ale jsou zastaralé a nejsou odolné proti rušení. Hlavní úlohou těchto lodí je hlídkování v pobřežních vodách. Posádka je ubytována ve stísněných prostorách, můstek je otevřený, stabilita lodí je mizerná. Siping přišel o zadní 100 mm dělo, dvojici střel HY-1 a 37 mm dvojče a místo nich dostal palubu a hangár pro vrtulník Z-9C (licenční francouzský AS-365 Dauphine respektive námořní verze AS-565M Panther), přední dělo je francouzské 100 mm Creusot – loď zpočátku sloužila hlavně pro zkoušky, ověřovala se koncepce nasazení vrtulníku z fregaty, zkoušely se systémy západní výroby. Lodě třídy Jianghu II č. 538 a 546 byly prodány do Egypta. Jianghu I a II mají velmi slabé možnosti boje proti ponorkám kvůli slabosti ponorkových sil Taiwanu.

Lodě:
509 Changde, 510 Shaoxing, 511 Nantong, 512 Wuxi, 513 Huaiyin, 514 Zhenjiang, 515 Xiamen, 516 Jiujiang, 517 Nanping, 518 Jian, 519 Changzhi, 520 Kaifeng (už vyřazen) – Jianghu I u Východní floty (East Sea Fleet), 533 Ningbo a 534 Jinhua (Jianghu II u Východní floty), 543 Dandong, 544 Siping, 545 Linfen – J. II a IV u Severní floty (North Sea Fleet), 551 Maoming, 552 Yibin – J. I u Jižní floty (South Sea Fleet), 553 Shaoguan, 554 Anshun, 555 Zhaodong, 556 Xiangtan (po letech služby darován Bangladéši), 557 Jishou – J.II u Jižní floty.

Technická data Jianghu :
Výtlak: 1425 t standartní, 1702 t plný.
Rozměry: 103,2 m délka, šířka 10,8 m, ponor 3,05 m.
Pohon: 4 diesely SEMT-Pielstick (14 000 hp, Jianghu II a Siping 16 000 hp) 2 vrtule, 26-27 uzlů, 4000 mil. Podle jiných zdrojů 2 diesely 24 000 hp – 28 uzlů.
Výzbroj:
Rakety: 4 protilodní rakety SY-1 (2 x 2, licence střel SS-N-2 Styx), 4-8 PL-9C (některé)
Děla: 2 x 1 (2) děla 100 mm / 56, 4 x 2 děla ráže 37 mm, vše ručně ovládané a zaměřované.
Protiponorkové zbraně: 4 vrhače a 2 skluzavky hlub. pum, dva pětinásobné vrhače RHP.
Vybavení: trupový sonar EH-5, vyhledávací a střelecké radary Typ 352 (I) nebo Typ 343 (II a IV).
Posádka: 200 ?.

Jianghu III (Typ 053H2)

Podstatně modernější modifikace typu Jianghu II, první lodě v PLAN vyzbrojené moderními střelami YJ-8 (exportní označení C-801), výroba probíhala v loděnici Hudong v Šanghaji od roku 1983, do služby vstoupily v letech 1986,1988 a 1993. Lodě mají lepší elektronické vybavení, střelecké radary, centrální systém velení a řízení palby, systém ochrany před ZHN a klimatizaci. Zlepšily se životní podmínky posádky. Výrazným nedostatkem je absence účinných protiletadlových a protiponorkových zbraní. Tři lodě slouží v PLAN u Východní floty, čtyři byly prodány Thajsku a vybaveny západní výzbrojí.

Lodě:
535 Huangshi, 536 Wuhu a 537 Zhoushan.

Technická data Jianghu III :
Výtlak: 1600 t standartní ?, 1960 t plný.
Rozměry: 103,2 m délka, šířka 11,3 m, ponor 3,19 m.
Pohon: 2 diesely 12E390VA (24 000 hp, 17,6 MW), 2 vrtule, 26,5 uzlů.
Výzbroj:
Rakety: 8 protilodních raket YJ-8 (Zhoushan 8 YJ-82).
Děla: 2 x 2 děla 100 mm Typ 79A, 4 x 2 děla ráže 37 mm.
Protiponorkové zbraně: dva pětinásobné vrhače RHP Typ 81, 4 vrhače a 2 skluzavky hlub. pum.
Vybavení: trupový středofrekvenční sonar SJD-5, průzkumný sonar SJC-1B, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče, systém řízení palby ZKJ-3A (licenční britský CTC-1629), systém SATCOM.
Posádka: 200 (30 důstojníků).

Jianghu V (Typ 053H1G)

Začátkem 90. let byla v loděnici Huangpu v Guangzhou postavena poslední série šesti fregat třídy Jianghu, které byly urychleně vyrobeny a dodány Východní Flotě. Výroba začala v roce 1991, do služby vstupovaly mezi lety 1993 a 1995. Lodě mají lepší elektronické vybavení, střelecké radary, centrální systém řízení palby, systém ochrany před ZHN, uzavřený můstek, klimatizaci a automatické dvojčata ráže 37 mm. Kvůli úspoře času a peněz mají ve výzbroji zastaralé střely SY-1, takže lodě jsou vhodné jen pro bojové operace nižší intenzity. Vlastně jde o nové lodě s 30 let starou výzbrojí, některé prameny je neodlišují od třídy Jianghu II.

Lodě:
558 Zigong, 559 Beihai, 560 Dongguan, 561 Shantou, 562 Jiangmen a 563 Foshan.

Technická data Jianghu V :
Výtlak: 1565 t standartní, 1960 t plný.
Rozměry: 103,2 m délka, šířka 10,8 m, ponor 3,05 m.
Pohon: 2 diesely 12E390VA (24 000 hp, 17,6 MW), 2 vrtule, 26 uzlů.
Výzbroj:
Rakety: 4 protilodní rakety SY-1A (2 x 2).
Děla: 2 x 2 děla 100 mm Typ 79A, 4 x 2 automatická děla ráže 37 mm.
Protiponorkové zbraně: dva šestinásobné vrhače RHP Typ 3200, 4 vrhače a 2 skluzavky hlub. pum.
Vybavení: trupový středofrekvenční sonar SJD-5, průzkumný sonar SJC-1B, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče, systém řízení palby ZKJ-3A (licenční britský CTC-1629), systém SATCOM.
Posádka: 190.

Jiangwei (Typ 053H2G)

Projekt nových fregat, které měly nahradit zastaralou třídu Jianghu I a II, se rozjel na konci 80. let. Výroba lodí začala v roce 1988 v loděnici Hudong v Šanghaji, do služby vstupovaly mezi lety 1992 a 1994 jako první skutečně moderní víceúčelové fregaty pro oceánské operace. Lodě mají novější elektronické vybavení a hlavně silnější výzbroj tvořenou PLŘR typu HQ-61B (druhá generace střel použitých na fregatách Jiangdong), protilodními raketami YJ-8 a vrtulníkem Z-9C. Lodě mají větší výtlak a lepší nautické vlastnosti než třída Jianghu. Po dokončení čtvrtého plavidla výroba této třídy skončila. Všechny lodě slouží u Východní floty a mají brzy projít přestavbou na modernější třídu Jiangwei II.

Lodě:
539 Anqing, 540 Huainan, 541 Huaibei a 542 Tongling.

Technická data Jiangwei :
Výtlak: 2180 t standartní, 2250 t plný.
Rozměry: 112 m délka, šířka 12,4 m, ponor 3,5 m.
Pohon: 2 diesely 18E390VA (24 000 hp, 17,6 MW) a 2 diesely MTU (8840 hp, 6,5 MW) v systému CODAD (pracují 2 nebo 4 diesely), 2 vrtule, 27,2 uzlů, dosah 4000 mil při 15 uzlech.
Výzbroj:
Rakety: 6 PLR YJ-81 (2 x 3, exportní značení C-801A), šestinásobné OZ PLŘR HQ-61B (ručně nabíjené).
Děla: dvouhlavňové dělo 100 mm Typ 79A ve stealth věži, 4 x 2 automatická děla ráže 37 mm.
Protiponorkové zbraně: paluba a hangár pro vrtulník Z-9C, dva šestinásobné vrhače RHP Typ 3200, 2 skluzavky hlubinných pum.
Vybavení: trupový středofrekvenční sonar SJD-7, průzkumný sonar SJC-1B, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče, systém řízení palby ZKJ-3A, systém SATCOM a digitální NH-900 datalink.
Posádka: 170.

Jiangwei II (Typ 053H3)

Fregaty třídy Jiangwei mají několik nedostatků, tím hlavním je použití zastaralých PLŘR HQ-61B, které nejsou schopny sestřelovat protilodní rakety. Proto došlo k přepracování projektu a od roku 1996 probíhala stavba nových fregat v loděnicích v Šanghaji a Guangzhou. První loď byla původně určena pro Pákistán, ale z obchodu sešlo a loď vstoupila do služby u Východní Floty v listopadu 1998. Po dokončení osmé fregaty v roce 2001 vzhledem k vývoji nové třídy fregat už program dál nepokračuje. Protiletadlovou výzbroj tvoří osminásobné odpalovací zařízení střel HQ-7, což je licenční francouzský Crotale EDIR. Nabíjecí mechanizmus nových střel do OZ je ručně řízený. Lodě této třídy patří k moderním fregatám se silnou výzbrojí a moderními systémy velení, radary a sonary, jsou plně srovnatelné s evropskými fregatami stavěnými v 80. letech.

Lodě:
521 Jiaxing, 522 Lianyungang, 523 Putian a 524 Sanming slouží u Východní Floty.
564 Yichang, 565 Yulin, 566 Yuxi a 567 ? u Jižní floty.

Technická data Jiangwei II:
Výtlak: 2250 t standartní, 2393 t plný.
Rozměry: 112 m délka, šířka 12,4 m, ponor 4,3 m.
Pohon: 2 diesely 18E390VA (24 000 hp, 17,6 MW) a 2 diesely MTU (8840 hp, 6,5 MW) v systému CODAD, 2 vrtule, 26,5 uzlu, dosah 5000 mil při 16 uzlech.
Výzbroj:
Rakety: 8 PLR YJ-82 (C-802, 2 x 4), osminásobné OZ PLŘR HQ-7 (celkem 24 raket).
Děla: dvouhlavňové dělo 100 mm Typ PJ-33A ve stealth věži, 4 x 2 automatická děla ráže 37 mm.
Protiponorkové zbraně: paluba a hangár pro vrtulník Z-9C, dva šestinásobné vrhače RHP Typ 3200, 2 skluzavky hlubinných pum.
Vybavení: trupový středofrekvenční sonar SJD-7, průzkumný sonar SJC-1B, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče, systém velení a řízení palby Thompson-CSF TAVITAC (v čínské verzi ZKJ-4B/6), systém SATCOM.
Posádka: 168 (30 důstojníků).

Maanshan (Typ 054
)
Nejnovější typ čínské fregaty. Vývoj byl zahájen v 90. letech, zdržení údajně způsobily problémy s domácím vývojem plynových turbín. Stavba zatím dvou lodí začala v roce 2002 v loděnicích v Šanghaji (525 Maanshan) a v Guangzhou (526 Wenzhou?). Jedná se v podstatě o licenci nejmodernějších francouzských fregat třídy La Fayette. Na rozdíl od torpédoborců Typ 052B, kde je technologie stealth použita jen omezeně, je u těchto fregat (stejně jako u torpédoborců Typ 052C) důležitým faktorem určujícím tvar lodi a jejích systémů. Šikmé boky a nástavby, redukce nástaveb a systémů vystupujících z paluby, komínové těleso je upravené pro minimální infračervenou stopu, decentralizované systémy, možná i kompozitové pancéřování důležitých částí. První loď 525 Maanshan byla spuštěna na vodu 11. září 2003, dokončena bude v tomto roce a do služby má vstoupit v roce 2005. Předpokládá se výroba velkého počtu lodí jako náhrada zastaralých fregat Jianghu, ale i torpédoborců třídy Luda. Vzhledem ke snaze o co nejnižší cenu nebudou fregaty vybaveny drahými a výkonnými radary a zbraňovými systémy, ty zůstanou vyhrazeny pro torpédoborce. Typ 054 má o polovinu větší výtlak než předchozí třídy fregat, což se příznivě projeví jak na nautických vlastnostech, tak i na pohodlí posádky. Podle některých zdrojů je loď poháněna 4 diesely systémem CODAD, podle jiných 2 diesely a 2 plynovými turbínami (CODAG). Objevila se také fotografie modelu fregaty (Typ 054A?) se změněnou výzbrojí – 32 násobným VLS (pro střely SA-N-12?) za 100 mm dělem a protiraketovým systémem Typ 730 (CIWS). Jestli jde pouze o projekt, verzi pro export nebo o vzhled plánovaných fregat této třídy nevíme.

Technická data 054 :
Výtlak: 3400 t.
Rozměry: ?.
Pohon: 2 diesely a 2 plynové turbíny (CODAG) nebo 4 diesely (CODAD), 2 vrtule.
Výzbroj:
Rakety: 8 PLR YJ-82/83 (2 x 4), osminásobné OZ PLŘR HQ-7.
Děla: 100 mm dělo ve stealth věži, 4 děla AK-630 ráže 30 mm.
Protiponorkové zbraně: paluba a hangár pro vrtulník Ka-28 (Z-9C), dva víceúčelové raketomety na přídi, pevné protiponorkové torpédomety ?
Vybavení: moderní sonary, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče, moderní systém velení a řízení palby, systém SATCOM.
Posádka: ?.

 

Výzbroj čínských fregat (neuvedeny zbraně z výzbroje čínských torpédoborců):
Děla:
100 mm dělo Typ 79A a PJ-33A: délka hlavně 56 ráží (5,6 m), dostřel 22 km, 15 kg projektil, 18 ran za minutu, dvě děla ve věži.
37 mm automatický dvoukanón Typ 76A: 400 ran za minutu, dostřel 9,4 km.
PLŘR:
PL-9C : kopie raket Sidewinder z 60. let, patrně použitelné pouze ze zadní polosféry.
HQ-61(B) : kopie střel Sparrow ze 60. let, modernější verze 61B, dolet 12 km, 14 kg hlavice.
Protiponorkové zbraně:
Typ 3200: šestinásobný vrhač raketových hlubinných pum, obvykle vezeno 36 raket (6 salv), 34 kg hlavice na vzdálenost 1200 m.
Typ 81: pětinásobný vrhač RHP, obvykle 30 raket, výkony stejné jako Typ 3200.

Zdroje:
Válečné lodě 5 a 7
www.sinodefence.com
http://www.stormpages.com/jetfight/jiangwei_houjian_zhongb.htm
www.naval-technology.com
www.aeronautics.ru
http://www.fas.org/man/dod-101/sys/ship/row/plan/index.htm