| zpět | britské bombardéry druhé světové války |
připravil Jirka Wagner
| NAVIGACE |
|
|
|
|
Wellington byl v první části války nejvýznamnějším a nejobávanějším britským bombardérem (počáteční problémy se spojením křídel, motorových gondol a trupu, s velkými dveřmi pumovnic a věžemi byly brzy vyřešeny). Firma Vickers na něm zopakovala úspěch své geodetické konstrukce z letounu Wellesley.
Od denních náletů RAF rychle upustila a přešla na noční kvůli snížení zranitelnosti bombardérů. Poté, co velitelství bombardovacího letectva (Bomber Command) přešlo na nové čtyřmotorové těžké bombardéry, začaly welingtony plnit řadu nejrůznějších úkolů a speciálních misí.
Wellingtony byly vyráběny až do konce války. Po jejím skončení mnohé přestavěny na cvičné (hlavní varianta byla T.10), sloužily až do roku 1953. Při jejich výrobě (celkem 11 461 strojů) byly používány motory Pegasus, Hercules, Merlin a Twin Wasp.
| Výčet hlavních verzí | ||
| Typ | Popis | Vyrobeno |
| I | Motor Pegasus XVIII, 1050 HP. Původně dvojitý 7,7mm kulomet Browning v jednoduchých věžích Vickers v přídi a ocase; vnitřní náklad pum byl 2041 kg. Mk.IA měla střelecké věže Nash a Thompson, Hlavní verzi IC přibyla dvě boční střeliště (některé kusy měly zpočátku výzbroj na spodní straně trupu). | 180+183+2685 |
| II | Motor Merlin X, 1145 HP. Jinak stejná jako IC. | 400 |
| III | Motor Hercules III nebo XI, 1375 HP. Zadní střelecká věž se čtyřmi kulomety. Hlavní typ Bomber Command v období 1941-42. | 1519 |
| IV | Motor Twin Wasp R-1830-S3C4-G, 1200 HP. Létala u dvou polských perutí. | 220 |
| V | Motor Hercules VIII, turbokompresorový. Experimentální konstrukce s přetlakovou kabinou pro velké výšky, postaveny 3 kusy a přestavěny na verzi VI. | 3 |
| VI | Motor Merlin R6SM, 1600 HP. Konstrukce s přetlakovou kabinou a velkým rozpětím, bez výzbroje a speciálního vybavení. Používala se u 109. perutě a jako cvičná pro navigační radarový systém navádějící bombardéry na cíl. | 63 |
| VII | Motor Merlin. Existoval pouze jeden kus, testoval střeleckou věž s kanónem Vickers S ráže 40mm pro stíhačku P.92; později měl dvojité kýlovky. | 1 |
| VIII | Konverze z verze IC na pobřežní průzkumné letadlo s radarem ASV, reflektorem Leigh na přídi; dvě 18palcová torpéda nebo protiponorkové zbraně. Některé měly zařízení pro likvidaci magnetických min. | |
| IX | Konverze z IC. | |
| X | Motor Hercules VI nebo XVI, 1675 HP. Standardní bombardér podobný verzi III. | 3804 |
| XI | Zdokonalený pobřežní typ verze X. Měl velký kryt radarové antény pod nosem, torpéda, zatažitelný reflektor Leigh. | |
| XII | Podobná verzi XI, reflektor Leigh na spodní straně trupu. | |
| XIII | Návrat ke standardu Mk.II s radarem ASV. | |
| XIV | Konečná pobřežní verze s krytem radarové antény ASV.III pod nosem, s raketami na křídlech a reflektorem Leigh v pumovnici. | |
| XV, XVI | Nevyzbrojené přestavby verze IC pro velitelství dopravního letectva. | |
| Stručná charakteristika Wellington B Mk.X | |||
| Základní funkce | Střední bombardér | ||
| Pohon | Dva motory Bristol Hercules VI nebo XVI | ||
| Výkon | 2x 1675 HP | 2x 1249 kW | |
| Rozpětí | 86,2 ft | 26,26 m | |
| Délka | 64,6 ft | 19,68 m | |
| Výška | 17 ft | 5,17 m | |
| Plocha křídel | 840 sq ft | 78,04 čtv. m | |
| Hmotnost | prázdná | 26 323 lb | 11 940 kg |
| max. | 36 500 lb | 16 556 kg | |
| Rychlost | 255 mph | 410 km/h | |
| Poč. stoupavost | 1050 ft/min | 320 m/min | |
| Dostup | 22 000 ft | 6710 m | |
| Dolet | 2200 mil | 3540 km | |
| Výzbroj | 8x 7,7mm kulomet; 2014 kg bomb | ||
| Posádka | 6 | ||
| První vzlet | Prototyp 15.6.1936 | ||
| Datum výroby | Mk.I prosinec 1937 | ||
| Mk.X 1942 | |||
| Vyrobeno | 3,804 (pouze Mk.X) | ||
| 11,461 (všechny verze) | |||
Jirka Wagner
Copyright © All Rights Reserved