| NAVIGACE |
|
|
|
|
připravil Michal Mádl
V posledních letech budí zejména v oblasti Východní a Jihovýchodní Asie oprávněné znepokojení nad rapidním růstem a modernizací Čínské lidově osvobozenecké armády. Největší obavy budí vzhledem k geopolitické situaci rozvoj námořních a vzdušných sil.
Poněkud stranou zůstávají pozemní síly. Ovšem i ony prochází velkým skokem a výrazně se mění. Z původní masy, která měla zničit protivníka jednoduše přečíslením, se stává stále více moderní a akceschopná síla, která se přizpůsobuje hi-tech bojišti jednadvacátého století. Také, jak je možno vidět z posledních let, čínská obrněná technika má obrovský exportní úspěch a zaujímá podstatnou část světového obchodu se zbraněmi. Ačkoli původně patřily mezi klienty státy třetí světa, které z politických nebo finančních důvodů nemohly nakupit moderní západní nebo ruskou techniku, nyní se k nim začínají přidávat vyspělejší státy. Proto bych chtěl následujícím článkem poskytnout základní informace o všech typech tanků, které vznikly v Číně domácím vývojem nebo jako kopie. Záměrně neuvádím lehké tanky. Lehkým tanků a jiným obrněncům, bych se chtěl věnovat v dalších článcích.
Po kolapsu čínského císařství se dostala Čína do období krvavých zmatků, které vyústily v občanskou válku. Tu přerušila až invaze Japonského císařství ve 30. letech dvacátého století, která přiměla bojující strany k příměří a k boji se společným nepřítelem. Do Číny se dostaly zbraně jak z SSSR tak ze strany Spojenců. Nicméně na konci války a porážce Japonska stěží představovaly obrněné složky čínské armády nějakou organizovanou sílu a byly rozmělněny mezi frakce, které záhy stanuly proti sobě v obnovené občanské válce.
Nacionalisté dostávali podporu z USA a komunisté z SSSR. V komunistických řadách bylo větší množství ukořistěných japonských tanků obvykle Type-95 a Type-97. Další navýšení se jim dostalo po sovětské invazi do Mandžuska, kde po kapitulaci japonských sil bylo předáno okolo 700 děl a 100 tanků do rukou lidově osvobozenecké armády. Nacionalistické síly disponovaly jistým množstvím tanků Sherman M4 a lehkými tanky Stuart. Všechny tyto typy se zúčastnily krvavých bojů mezi nacionalisty a komunisty.
Nacionalistické Sherman
Po vyhnání nacionalistů a jejich opevnění na Taiwanu přešla i jejich část výzbroje do rukou komunistů. Ovšem tam dlouho nezůstala, neboť záhy nebylo kořistní techniky v bídném stavu třeba. Po vítězství komunistů začal SSSR s mohutnými dodávkami zbraní pro svého nového spojence a též nad Korejským poloostrovem se začala stahovat válečná mračna. Čína do války nakonec přímo intervenovala a podařilo se jí zatlačit překvapivým útokem vojska OSN zpět na 38. rovnoběžku. Tam se ovšem vojska vedená Spojenými státy vzchopila a čínský postup utopila v krvi poziční války.
Po korejském konfliktu se dále rozšiřovaly vojenské kontakty se Sovětským svazem. Kromě mohutných dodávek zbraní se začínaly v Číně samotné produkovat sovětské zbraně v domácí lincenci. Avšak v šedesátých letech začaly vztahy komunistických obrů ochládat. Vyvrcholením byl čínsko-sovětský střet na konci 60. let, kdy Sovětský svaz definitivně přestal s jakoukoli vojenskou podporou. Čína byl odkázána sama na sebe. Ovšem v zemi, kterou sužoval hladomor a všechna inteligence byla řízeně vyhlazena, se těžko mohlo dařit sofistikovanému vojenskému průmyslu.
Po éře útlumu byl Mao-ce Tung vystřídán pragmatikem Tengem. Ten otevřel Čínu světu. Díky tomu se podařilo navázat též zbrojní kontakty s zeměmi Západu, zejména pak Francií. Tato spolupráce vedla k modernizaci velké části čínského arzenálu, i když se opět dotkla nejvíce letectva a námořnictva. Rozvíjející spolupráci rázně ukončil brutální zásah proti studentům na náměstí Nebeského klidu. Další geopolitické otřesy měly v té době vliv na čínský vojenský průmysl. Zejména operace Pouštní bouře rázně ukázala čínskému vedení, jak vypadá válka v moderních podmínkách a ukázala jejich vlastní zastaralost. Dále pak rozpad SSSR vedl k opětovnému sblížení s Ruskem. Ruský zbrojní průmysl se zoufale potřeboval udržet před totálním krachem a proto navázal s Čínou lukrativní vojenské zakázky. Podobně jako o mnoho let dříve se v Číně opět začaly vyrábět kopie ruských zbraní. Nicméně pozemní techniky se to až zas tolik netýkalo. Tam se začaly rozvíjet původní domácí projekty, ovšem s výraznou ruskou pomocí a mnoha ruskými komponenty.
Greenhill: Modern battle tanks and support vehicles
Jane’s tanky: příručka pro rozpoznávání
www.sinodefence.com
www.globalsecurity.org
www.china-defense.com
Copyright © All Rights Reserved