zpět čínské námořní síly

Čínské námořnictvo

NAVIGACE

Čínské fregaty

připravil ing. Radek Valkovič

Čínské fregaty
První fregaty Čínské lidové republiky pocházely ze zbytků po Japonském námořnictvu. Ze SSSR byly dodány díly a sestavy, ze kterých byly v Číně se sovětskou pomocí postaveny čtyři fregaty třídy Chengdu (sovětské Riga). Lodě byly dokončeny v roce 1957, od roku 1971 nesly 3 x 100 mm, 2 x 2 x 37 mm a 2 střely HY-1 místo 533 mm torpédometů, protiponorková výzbroj zůstala stejná – 1 vrhač raketových hlubinných pum (RHP) a 2 skluzavky hlubinných pum (HP). V Číně se v letech 1967-69 vyrobilo dalších 5 lodí upravené třídy Jiangnan s výzbrojí 3 x 100 mm, 4 x 2 x 37 mm, 2 vrhače RHP, 4 vrhače a 2 skluzavky později nahrazené dalšími dvěmi vrhači RHP, rozměry 91 x 10 x 3,4 m, 1350 /1600 t. Lodě třídy Riga sloužili v Čínském námořnictvu (PLAN) až do 80. let 20. století.

Jiangdong (Typ 053)

Jako první domácí typ raketové fregaty měly být postaveny lodě vyzbrojené PLŘR. Vzhledem ke zdržením s vývojem raket byly nakonec postaveny jenom dvě fregaty vyzbrojené dvěma dvojitými odpalovacími zařízeními (OZ) protiletadlových řízených raket (PLŘR) HQ-61, 2 x 2 děly ráže 100 mm a 4 dvojčaty ráže 37 mm. Protiponorkovou výzbroj tvořily 2 vrhače RHP, 2 vrhače a 2 skluzavky HP. Kýl byl položen 1971 a 72, do služby v roce 1977 (Yingtan ?) a 1979. Elektronika byla na velmi nízké úrovni, rakety HQ-61 s dostřelem 12 km byly kopií ukořistěných amerických Sparrow z 60. let, zpočátku problémy neumožňovali jejich operační použití a dlouho trvalo, než byly závady odstraněny. Obě lodě už byly vyřazeny ze služby. Rozměry: 103 x 12,8 x 4,3 m, 1800 / 2200 t, podle jiných zdrojů je trup totožný s třídou Jianghu – 103 x 10,8 x 3 m, 1425 / 1925 t. Pohon: 2 diesely 24 000 hp, 28 uzlů.

Jianghu (Typ 053H)

Třída fregat, vyvíjená jako páteř povrchového námořnictva od 60. let. Původně měly být vybaveny protiletadlovými raketami, jejich vývoj se ale opožďoval a tak došlo ke změně plánů. První loď této třídy vstoupila do služby v roce 1975 ještě před třídou Jiangdong, ale až po torpédoborcích třídy Luda. Výroba probíhala v loděnicích Hudong a Jiangnan, v letech 1975-1988 bylo verze Jianghu I (053H) postaveno 14 kusů, 9 kusů verze Jianghu II (053H1) pro PLAN a 2 pro Egypt, 1 loď verze Jianghu IV (053HT-H) pojmenovaná Siping. Lodě mají velmi slabé elektronické vybavení, Jianghu I nemá ani střelecké radary pro 100 mm děla. Ručně ovládaná 37 mm dvouhlavňová děla jsou u některých lodí vybavena protiletadlovými raketami typu PL-9C, což je zkopírovaná stará verze rakety Sidewinder ze 60. let. Jianghu II se liší dvojitými 100 mm děly, modernějšími radary a lepším sonarem. Rakety HY-1 Silkworm mají sice těžkou hlavici, ale jsou zastaralé a nejsou odolné proti rušení. Hlavní úlohou těchto lodí je hlídkování v pobřežních vodách. Posádka je ubytována ve stísněných prostorách, můstek je otevřený, stabilita lodí je mizerná. Siping přišel o zadní 100 mm dělo, dvojici střel HY-1 a 37 mm dvojče a místo nich dostal palubu a hangár pro vrtulník Z-9C (licenční francouzský AS-365 Dauphine respektive námořní verze AS-565M Panther), přední dělo je francouzské 100 mm Creusot – loď zpočátku sloužila hlavně pro zkoušky, ověřovala se koncepce nasazení vrtulníku z fregaty, zkoušely se systémy západní výroby. Lodě třídy Jianghu II č. 538 a 546 byly prodány do Egypta. Jianghu I a II mají velmi slabé možnosti boje proti ponorkám kvůli slabosti ponorkových sil Taiwanu.

Lodě:
509 Changde, 510 Shaoxing, 511 Nantong, 512 Wuxi, 513 Huaiyin, 514 Zhenjiang, 515 Xiamen, 516 Jiujiang, 517 Nanping, 518 Jian, 519 Changzhi, 520 Kaifeng (už vyřazen) – Jianghu I u Východní floty (East Sea Fleet), 533 Ningbo a 534 Jinhua (Jianghu II u Východní floty), 543 Dandong, 544 Siping, 545 Linfen – J. II a IV u Severní floty (North Sea Fleet), 551 Maoming, 552 Yibin – J. I u Jižní floty (South Sea Fleet), 553 Shaoguan, 554 Anshun, 555 Zhaodong, 556 Xiangtan (po letech služby darován Bangladéši), 557 Jishou – J.II u Jižní floty.

Technická data Jianghu :
Výtlak: 1425 t standartní, 1702 t plný.
Rozměry: 103,2 m délka, šířka 10,8 m, ponor 3,05 m.
Pohon: 4 diesely SEMT-Pielstick (14 000 hp, Jianghu II a Siping 16 000 hp) 2 vrtule, 26-27 uzlů, 4000 mil. Podle jiných zdrojů 2 diesely 24 000 hp – 28 uzlů.
Výzbroj:
Rakety: 4 protilodní rakety SY-1 (2 x 2, licence střel SS-N-2 Styx), 4-8 PL-9C (některé)
Děla: 2 x 1 (2) děla 100 mm / 56, 4 x 2 děla ráže 37 mm, vše ručně ovládané a zaměřované.
Protiponorkové zbraně: 4 vrhače a 2 skluzavky hlub. pum, dva pětinásobné vrhače RHP.
Vybavení: trupový sonar EH-5, vyhledávací a střelecké radary Typ 352 (I) nebo Typ 343 (II a IV).
Posádka: 200 ?.

Jianghu III (Typ 053H2)

Podstatně modernější modifikace typu Jianghu II, první lodě v PLAN vyzbrojené moderními střelami YJ-8 (exportní označení C-801), výroba probíhala v loděnici Hudong v Šanghaji od roku 1983, do služby vstoupily v letech 1986,1988 a 1993. Lodě mají lepší elektronické vybavení, střelecké radary, centrální systém velení a řízení palby, systém ochrany před ZHN a klimatizaci. Zlepšily se životní podmínky posádky. Výrazným nedostatkem je absence účinných protiletadlových a protiponorkových zbraní. Tři lodě slouží v PLAN u Východní floty, čtyři byly prodány Thajsku a vybaveny západní výzbrojí.

Lodě:
535 Huangshi, 536 Wuhu a 537 Zhoushan.

Technická data Jianghu III :
Výtlak: 1600 t standartní ?, 1960 t plný.
Rozměry: 103,2 m délka, šířka 11,3 m, ponor 3,19 m.
Pohon: 2 diesely 12E390VA (24 000 hp, 17,6 MW), 2 vrtule, 26,5 uzlů.
Výzbroj:
Rakety: 8 protilodních raket YJ-8 (Zhoushan 8 YJ-82).
Děla: 2 x 2 děla 100 mm Typ 79A, 4 x 2 děla ráže 37 mm.
Protiponorkové zbraně: dva pětinásobné vrhače RHP Typ 81, 4 vrhače a 2 skluzavky hlub. pum.
Vybavení: trupový středofrekvenční sonar SJD-5, průzkumný sonar SJC-1B, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče, systém řízení palby ZKJ-3A (licenční britský CTC-1629), systém SATCOM.
Posádka: 200 (30 důstojníků).

Jianghu V (Typ 053H1G)

Začátkem 90. let byla v loděnici Huangpu v Guangzhou postavena poslední série šesti fregat třídy Jianghu, které byly urychleně vyrobeny a dodány Východní Flotě. Výroba začala v roce 1991, do služby vstupovaly mezi lety 1993 a 1995. Lodě mají lepší elektronické vybavení, střelecké radary, centrální systém řízení palby, systém ochrany před ZHN, uzavřený můstek, klimatizaci a automatické dvojčata ráže 37 mm. Kvůli úspoře času a peněz mají ve výzbroji zastaralé střely SY-1, takže lodě jsou vhodné jen pro bojové operace nižší intenzity. Vlastně jde o nové lodě s 30 let starou výzbrojí, některé prameny je neodlišují od třídy Jianghu II.

Lodě:
558 Zigong, 559 Beihai, 560 Dongguan, 561 Shantou, 562 Jiangmen a 563 Foshan.

Technická data Jianghu V :
Výtlak: 1565 t standartní, 1960 t plný.
Rozměry: 103,2 m délka, šířka 10,8 m, ponor 3,05 m.
Pohon: 2 diesely 12E390VA (24 000 hp, 17,6 MW), 2 vrtule, 26 uzlů.
Výzbroj:
Rakety: 4 protilodní rakety SY-1A (2 x 2).
Děla: 2 x 2 děla 100 mm Typ 79A, 4 x 2 automatická děla ráže 37 mm.
Protiponorkové zbraně: dva šestinásobné vrhače RHP Typ 3200, 4 vrhače a 2 skluzavky hlub. pum.
Vybavení: trupový středofrekvenční sonar SJD-5, průzkumný sonar SJC-1B, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče, systém řízení palby ZKJ-3A (licenční britský CTC-1629), systém SATCOM.
Posádka: 190.

Jiangwei (Typ 053H2G)

Projekt nových fregat, které měly nahradit zastaralou třídu Jianghu I a II, se rozjel na konci 80. let. Výroba lodí začala v roce 1988 v loděnici Hudong v Šanghaji, do služby vstupovaly mezi lety 1992 a 1994 jako první skutečně moderní víceúčelové fregaty pro oceánské operace. Lodě mají novější elektronické vybavení a hlavně silnější výzbroj tvořenou PLŘR typu HQ-61B (druhá generace střel použitých na fregatách Jiangdong), protilodními raketami YJ-8 a vrtulníkem Z-9C. Lodě mají větší výtlak a lepší nautické vlastnosti než třída Jianghu. Po dokončení čtvrtého plavidla výroba této třídy skončila. Všechny lodě slouží u Východní floty a mají brzy projít přestavbou na modernější třídu Jiangwei II.

Lodě:
539 Anqing, 540 Huainan, 541 Huaibei a 542 Tongling.

Technická data Jiangwei :
Výtlak: 2180 t standartní, 2250 t plný.
Rozměry: 112 m délka, šířka 12,4 m, ponor 3,5 m.
Pohon: 2 diesely 18E390VA (24 000 hp, 17,6 MW) a 2 diesely MTU (8840 hp, 6,5 MW) v systému CODAD (pracují 2 nebo 4 diesely), 2 vrtule, 27,2 uzlů, dosah 4000 mil při 15 uzlech.
Výzbroj:
Rakety: 6 PLR YJ-81 (2 x 3, exportní značení C-801A), šestinásobné OZ PLŘR HQ-61B (ručně nabíjené).
Děla: dvouhlavňové dělo 100 mm Typ 79A ve stealth věži, 4 x 2 automatická děla ráže 37 mm.
Protiponorkové zbraně: paluba a hangár pro vrtulník Z-9C, dva šestinásobné vrhače RHP Typ 3200, 2 skluzavky hlubinných pum.
Vybavení: trupový středofrekvenční sonar SJD-7, průzkumný sonar SJC-1B, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče, systém řízení palby ZKJ-3A, systém SATCOM a digitální NH-900 datalink.
Posádka: 170.

Jiangwei II (Typ 053H3)

Fregaty třídy Jiangwei mají několik nedostatků, tím hlavním je použití zastaralých PLŘR HQ-61B, které nejsou schopny sestřelovat protilodní rakety. Proto došlo k přepracování projektu a od roku 1996 probíhala stavba nových fregat v loděnicích v Šanghaji a Guangzhou. První loď byla původně určena pro Pákistán, ale z obchodu sešlo a loď vstoupila do služby u Východní Floty v listopadu 1998. Po dokončení osmé fregaty v roce 2001 vzhledem k vývoji nové třídy fregat už program dál nepokračuje. Protiletadlovou výzbroj tvoří osminásobné odpalovací zařízení střel HQ-7, což je licenční francouzský Crotale EDIR. Nabíjecí mechanizmus nových střel do OZ je ručně řízený. Lodě této třídy patří k moderním fregatám se silnou výzbrojí a moderními systémy velení, radary a sonary, jsou plně srovnatelné s evropskými fregatami stavěnými v 80. letech.

Lodě:
521 Jiaxing, 522 Lianyungang, 523 Putian a 524 Sanming slouží u Východní Floty.
564 Yichang, 565 Yulin, 566 Yuxi a 567 ? u Jižní floty.

Technická data Jiangwei II:
Výtlak: 2250 t standartní, 2393 t plný.
Rozměry: 112 m délka, šířka 12,4 m, ponor 4,3 m.
Pohon: 2 diesely 18E390VA (24 000 hp, 17,6 MW) a 2 diesely MTU (8840 hp, 6,5 MW) v systému CODAD, 2 vrtule, 26,5 uzlu, dosah 5000 mil při 16 uzlech.
Výzbroj:
Rakety: 8 PLR YJ-82 (C-802, 2 x 4), osminásobné OZ PLŘR HQ-7 (celkem 24 raket).
Děla: dvouhlavňové dělo 100 mm Typ PJ-33A ve stealth věži, 4 x 2 automatická děla ráže 37 mm.
Protiponorkové zbraně: paluba a hangár pro vrtulník Z-9C, dva šestinásobné vrhače RHP Typ 3200, 2 skluzavky hlubinných pum.
Vybavení: trupový středofrekvenční sonar SJD-7, průzkumný sonar SJC-1B, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče, systém velení a řízení palby Thompson-CSF TAVITAC (v čínské verzi ZKJ-4B/6), systém SATCOM.
Posádka: 168 (30 důstojníků).

Maanshan (Typ 054
)

Nejnovější typ čínské fregaty. Vývoj byl zahájen v 90. letech, zdržení údajně způsobily problémy s domácím vývojem plynových turbín. Stavba zatím dvou lodí začala v roce 2002 v loděnicích v Šanghaji (525 Maanshan) a v Guangzhou (526 Wenzhou?). Jedná se v podstatě o licenci nejmodernějších francouzských fregat třídy La Fayette. Na rozdíl od torpédoborců Typ 052B, kde je technologie stealth použita jen omezeně, je u těchto fregat (stejně jako u torpédoborců Typ 052C) důležitým faktorem určujícím tvar lodi a jejích systémů. Šikmé boky a nástavby, redukce nástaveb a systémů vystupujících z paluby, komínové těleso je upravené pro minimální infračervenou stopu, decentralizované systémy, možná i kompozitové pancéřování důležitých částí. První loď 525 Maanshan byla spuštěna na vodu 11. září 2003, dokončena bude v tomto roce a do služby má vstoupit v roce 2005. Předpokládá se výroba velkého počtu lodí jako náhrada zastaralých fregat Jianghu, ale i torpédoborců třídy Luda. Vzhledem ke snaze o co nejnižší cenu nebudou fregaty vybaveny drahými a výkonnými radary a zbraňovými systémy, ty zůstanou vyhrazeny pro torpédoborce. Typ 054 má o polovinu větší výtlak než předchozí třídy fregat, což se příznivě projeví jak na nautických vlastnostech, tak i na pohodlí posádky. Podle některých zdrojů je loď poháněna 4 diesely systémem CODAD, podle jiných 2 diesely a 2 plynovými turbínami (CODAG). Objevila se také fotografie modelu fregaty (Typ 054A?) se změněnou výzbrojí – 32 násobným VLS (pro střely SA-N-12?) za 100 mm dělem a protiraketovým systémem Typ 730 (CIWS). Jestli jde pouze o projekt, verzi pro export nebo o vzhled plánovaných fregat této třídy nevíme.

Technická data 054 :
Výtlak: 3400 t.
Rozměry: ?.
Pohon: 2 diesely a 2 plynové turbíny (CODAG) nebo 4 diesely (CODAD), 2 vrtule.
Výzbroj:
Rakety: 8 PLR YJ-82/83 (2 x 4), osminásobné OZ PLŘR HQ-7.
Děla: 100 mm dělo ve stealth věži, 4 děla AK-630 ráže 30 mm.
Protiponorkové zbraně: paluba a hangár pro vrtulník Ka-28 (Z-9C), dva víceúčelové raketomety na přídi, pevné protiponorkové torpédomety ?
Vybavení: moderní sonary, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče, moderní systém velení a řízení palby, systém SATCOM.
Posádka: ?.

 

Výzbroj čínských fregat (neuvedeny zbraně z výzbroje čínských torpédoborců):
Děla:
100 mm dělo Typ 79A a PJ-33A: délka hlavně 56 ráží (5,6 m), dostřel 22 km, 15 kg projektil, 18 ran za minutu, dvě děla ve věži.
37 mm automatický dvoukanón Typ 76A: 400 ran za minutu, dostřel 9,4 km.
PLŘR:
PL-9C : kopie raket Sidewinder z 60. let, patrně použitelné pouze ze zadní polosféry.
HQ-61(B) : kopie střel Sparrow ze 60. let, modernější verze 61B, dolet 12 km, 14 kg hlavice.
Protiponorkové zbraně:
Typ 3200: šestinásobný vrhač raketových hlubinných pum, obvykle vezeno 36 raket (6 salv), 34 kg hlavice na vzdálenost 1200 m.
Typ 81: pětinásobný vrhač RHP, obvykle 30 raket, výkony stejné jako Typ 3200.

Zdroje:
Válečné lodě 5 a 7
www.sinodefence.com
http://www.stormpages.com/jetfight/jiangwei_houjian_zhongb.htm
www.naval-technology.com
www.aeronautics.ru
http://www.fas.org/man/dod-101/sys/ship/row/plan/index.htm

 


Copyright © All Rights Reserved