NAVIGACE |
|
|
připravil ing. Radek Valkovič
Čínské fregaty
První fregaty Čínské lidové republiky pocházely ze zbytků po Japonském
námořnictvu. Ze SSSR byly dodány díly a sestavy, ze kterých byly v Číně se
sovětskou pomocí postaveny čtyři fregaty třídy Chengdu (sovětské Riga). Lodě byly
dokončeny v roce 1957, od roku 1971 nesly 3 x 100 mm, 2 x 2 x 37 mm a 2 střely HY-1
místo 533 mm torpédometů, protiponorková výzbroj zůstala stejná – 1 vrhač
raketových hlubinných pum (RHP) a 2 skluzavky hlubinných pum (HP). V Číně se v
letech 1967-69 vyrobilo dalších 5 lodí upravené třídy Jiangnan s výzbrojí 3 x 100
mm, 4 x 2 x 37 mm, 2 vrhače RHP, 4 vrhače a 2 skluzavky později nahrazené dalšími
dvěmi vrhači RHP, rozměry 91 x 10 x 3,4 m, 1350 /1600 t. Lodě třídy Riga sloužili v
Čínském námořnictvu (PLAN) až do 80. let 20. století.
Jiangdong (Typ 053)
Jako první domácí typ raketové fregaty měly být postaveny lodě vyzbrojené
PLŘR. Vzhledem ke zdržením s vývojem raket byly nakonec postaveny jenom dvě fregaty
vyzbrojené dvěma dvojitými odpalovacími zařízeními (OZ) protiletadlových
řízených raket (PLŘR) HQ-61, 2 x 2 děly ráže 100 mm a 4 dvojčaty ráže 37 mm.
Protiponorkovou výzbroj tvořily 2 vrhače RHP, 2 vrhače a 2 skluzavky HP. Kýl byl
položen 1971 a 72, do služby v roce 1977 (Yingtan ?) a 1979. Elektronika byla na velmi
nízké úrovni, rakety HQ-61 s dostřelem 12 km byly kopií ukořistěných amerických
Sparrow z 60. let, zpočátku problémy neumožňovali jejich operační použití a
dlouho trvalo, než byly závady odstraněny. Obě lodě už byly vyřazeny ze služby.
Rozměry: 103 x 12,8 x 4,3 m, 1800 / 2200 t, podle jiných zdrojů je trup totožný s
třídou Jianghu – 103 x 10,8 x 3 m, 1425 / 1925 t. Pohon: 2 diesely 24 000 hp, 28
uzlů.
Jianghu (Typ 053H)
Třída fregat, vyvíjená jako páteř povrchového námořnictva od 60. let. Původně
měly být vybaveny protiletadlovými raketami, jejich vývoj se ale opožďoval a tak
došlo ke změně plánů. První loď této třídy vstoupila do služby v roce 1975
ještě před třídou Jiangdong, ale až po torpédoborcích třídy Luda. Výroba
probíhala v loděnicích Hudong a Jiangnan, v letech 1975-1988 bylo verze Jianghu I
(053H) postaveno 14 kusů, 9 kusů verze Jianghu II (053H1) pro PLAN a 2 pro Egypt, 1 loď
verze Jianghu IV (053HT-H) pojmenovaná Siping. Lodě mají velmi slabé elektronické
vybavení, Jianghu I nemá ani střelecké radary pro 100 mm děla. Ručně ovládaná 37
mm dvouhlavňová děla jsou u některých lodí vybavena protiletadlovými raketami typu
PL-9C, což je zkopírovaná stará verze rakety Sidewinder ze 60. let. Jianghu II se
liší dvojitými 100 mm děly, modernějšími radary a lepším sonarem. Rakety HY-1
Silkworm mají sice těžkou hlavici, ale jsou zastaralé a nejsou odolné proti rušení.
Hlavní úlohou těchto lodí je hlídkování v pobřežních vodách. Posádka je
ubytována ve stísněných prostorách, můstek je otevřený, stabilita lodí je
mizerná. Siping přišel o zadní 100 mm dělo, dvojici střel HY-1 a 37 mm dvojče a
místo nich dostal palubu a hangár pro vrtulník Z-9C (licenční francouzský AS-365
Dauphine respektive námořní verze AS-565M Panther), přední dělo je francouzské 100
mm Creusot – loď zpočátku sloužila hlavně pro zkoušky, ověřovala se koncepce
nasazení vrtulníku z fregaty, zkoušely se systémy západní výroby. Lodě třídy
Jianghu II č. 538 a 546 byly prodány do Egypta. Jianghu I a II mají velmi slabé
možnosti boje proti ponorkám kvůli slabosti ponorkových sil Taiwanu.
Lodě:
509 Changde, 510 Shaoxing, 511 Nantong, 512 Wuxi, 513 Huaiyin, 514 Zhenjiang, 515 Xiamen,
516 Jiujiang, 517 Nanping, 518 Jian, 519 Changzhi, 520 Kaifeng (už vyřazen) – Jianghu
I u Východní floty (East Sea Fleet), 533 Ningbo a 534 Jinhua (Jianghu II u Východní
floty), 543 Dandong, 544 Siping, 545 Linfen – J. II a IV u Severní floty (North Sea
Fleet), 551 Maoming, 552 Yibin – J. I u Jižní floty (South Sea Fleet), 553 Shaoguan,
554 Anshun, 555 Zhaodong, 556 Xiangtan (po letech služby darován Bangladéši), 557
Jishou – J.II u Jižní floty.
Technická data Jianghu :
Výtlak: 1425 t standartní, 1702 t plný.
Rozměry: 103,2 m délka, šířka 10,8 m, ponor 3,05 m.
Pohon: 4 diesely SEMT-Pielstick (14 000 hp, Jianghu II a Siping 16 000 hp) 2 vrtule, 26-27
uzlů, 4000 mil. Podle jiných zdrojů 2 diesely 24 000 hp – 28 uzlů.
Výzbroj:
Rakety: 4 protilodní rakety SY-1 (2 x 2, licence střel SS-N-2 Styx), 4-8 PL-9C
(některé)
Děla: 2 x 1 (2) děla 100 mm / 56, 4 x 2 děla ráže 37 mm, vše ručně ovládané a
zaměřované.
Protiponorkové zbraně: 4 vrhače a 2 skluzavky hlub. pum, dva pětinásobné vrhače
RHP.
Vybavení: trupový sonar EH-5, vyhledávací a střelecké radary Typ 352 (I) nebo Typ
343 (II a IV).
Posádka: 200 ?.
Jianghu III (Typ 053H2)
Podstatně modernější modifikace typu Jianghu II, první lodě v PLAN
vyzbrojené moderními střelami YJ-8 (exportní označení C-801), výroba probíhala v
loděnici Hudong v Šanghaji od roku 1983, do služby vstoupily v letech 1986,1988 a 1993.
Lodě mají lepší elektronické vybavení, střelecké radary, centrální systém
velení a řízení palby, systém ochrany před ZHN a klimatizaci. Zlepšily se životní
podmínky posádky. Výrazným nedostatkem je absence účinných protiletadlových a
protiponorkových zbraní. Tři lodě slouží v PLAN u Východní floty, čtyři byly
prodány Thajsku a vybaveny západní výzbrojí.
Lodě:
535 Huangshi, 536 Wuhu a 537 Zhoushan.
Technická data Jianghu III :
Výtlak: 1600 t standartní ?, 1960 t plný.
Rozměry: 103,2 m délka, šířka 11,3 m, ponor 3,19 m.
Pohon: 2 diesely 12E390VA (24 000 hp, 17,6 MW), 2 vrtule, 26,5 uzlů.
Výzbroj:
Rakety: 8 protilodních raket YJ-8 (Zhoushan 8 YJ-82).
Děla: 2 x 2 děla 100 mm Typ 79A, 4 x 2 děla ráže 37 mm.
Protiponorkové zbraně: dva pětinásobné vrhače RHP Typ 81, 4 vrhače a 2 skluzavky
hlub. pum.
Vybavení: trupový středofrekvenční sonar SJD-5, průzkumný sonar SJC-1B, sestava
vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče, systém řízení palby ZKJ-3A
(licenční britský CTC-1629), systém SATCOM.
Posádka: 200 (30 důstojníků).
Jianghu V (Typ 053H1G)
Začátkem 90. let byla v loděnici Huangpu v Guangzhou postavena poslední série šesti
fregat třídy Jianghu, které byly urychleně vyrobeny a dodány Východní Flotě.
Výroba začala v roce 1991, do služby vstupovaly mezi lety 1993 a 1995. Lodě mají
lepší elektronické vybavení, střelecké radary, centrální systém řízení palby,
systém ochrany před ZHN, uzavřený můstek, klimatizaci a automatické dvojčata ráže
37 mm. Kvůli úspoře času a peněz mají ve výzbroji zastaralé střely SY-1, takže
lodě jsou vhodné jen pro bojové operace nižší intenzity. Vlastně jde o nové lodě
s 30 let starou výzbrojí, některé prameny je neodlišují od třídy Jianghu II.
Lodě:
558 Zigong, 559 Beihai, 560 Dongguan, 561 Shantou, 562 Jiangmen a 563 Foshan.
Technická data Jianghu V :
Výtlak: 1565 t standartní, 1960 t plný.
Rozměry: 103,2 m délka, šířka 10,8 m, ponor 3,05 m.
Pohon: 2 diesely 12E390VA (24 000 hp, 17,6 MW), 2 vrtule, 26 uzlů.
Výzbroj:
Rakety: 4 protilodní rakety SY-1A (2 x 2).
Děla: 2 x 2 děla 100 mm Typ 79A, 4 x 2 automatická děla ráže 37 mm.
Protiponorkové zbraně: dva šestinásobné vrhače RHP Typ 3200, 4 vrhače a 2 skluzavky
hlub. pum.
Vybavení: trupový středofrekvenční sonar SJD-5, průzkumný sonar SJC-1B, sestava
vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče, systém řízení palby ZKJ-3A
(licenční britský CTC-1629), systém SATCOM.
Posádka: 190.
Jiangwei (Typ 053H2G)
Projekt nových fregat, které měly nahradit zastaralou třídu Jianghu I a II,
se rozjel na konci 80. let. Výroba lodí začala v roce 1988 v loděnici Hudong v
Šanghaji, do služby vstupovaly mezi lety 1992 a 1994 jako první skutečně moderní
víceúčelové fregaty pro oceánské operace. Lodě mají novější elektronické
vybavení a hlavně silnější výzbroj tvořenou PLŘR typu HQ-61B (druhá generace
střel použitých na fregatách Jiangdong), protilodními raketami YJ-8 a vrtulníkem
Z-9C. Lodě mají větší výtlak a lepší nautické vlastnosti než třída Jianghu. Po
dokončení čtvrtého plavidla výroba této třídy skončila. Všechny lodě slouží u
Východní floty a mají brzy projít přestavbou na modernější třídu Jiangwei II.
Lodě:
539 Anqing, 540 Huainan, 541 Huaibei a 542 Tongling.
Technická data Jiangwei :
Výtlak: 2180 t standartní, 2250 t plný.
Rozměry: 112 m délka, šířka 12,4 m, ponor 3,5 m.
Pohon: 2 diesely 18E390VA (24 000 hp, 17,6 MW) a 2 diesely MTU (8840 hp, 6,5 MW) v
systému CODAD (pracují 2 nebo 4 diesely), 2 vrtule, 27,2 uzlů, dosah 4000 mil při 15
uzlech.
Výzbroj:
Rakety: 6 PLR YJ-81 (2 x 3, exportní značení C-801A), šestinásobné OZ PLŘR HQ-61B
(ručně nabíjené).
Děla: dvouhlavňové dělo 100 mm Typ 79A ve stealth věži, 4 x 2 automatická děla
ráže 37 mm.
Protiponorkové zbraně: paluba a hangár pro vrtulník Z-9C, dva šestinásobné vrhače
RHP Typ 3200, 2 skluzavky hlubinných pum.
Vybavení: trupový středofrekvenční sonar SJD-7, průzkumný sonar SJC-1B, sestava
vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče, systém řízení palby ZKJ-3A, systém
SATCOM a digitální NH-900 datalink.
Posádka: 170.
Jiangwei II (Typ 053H3)
Fregaty třídy Jiangwei mají několik nedostatků, tím hlavním je použití
zastaralých PLŘR HQ-61B, které nejsou schopny sestřelovat protilodní rakety. Proto
došlo k přepracování projektu a od roku 1996 probíhala stavba nových fregat v
loděnicích v Šanghaji a Guangzhou. První loď byla původně určena pro Pákistán,
ale z obchodu sešlo a loď vstoupila do služby u Východní Floty v listopadu 1998. Po
dokončení osmé fregaty v roce 2001 vzhledem k vývoji nové třídy fregat už program
dál nepokračuje. Protiletadlovou výzbroj tvoří osminásobné odpalovací zařízení
střel HQ-7, což je licenční francouzský Crotale EDIR. Nabíjecí mechanizmus nových
střel do OZ je ručně řízený. Lodě této třídy patří k moderním fregatám se
silnou výzbrojí a moderními systémy velení, radary a sonary, jsou plně srovnatelné
s evropskými fregatami stavěnými v 80. letech.
Lodě:
521 Jiaxing, 522 Lianyungang, 523 Putian a 524 Sanming slouží u Východní Floty.
564 Yichang, 565 Yulin, 566 Yuxi a 567 ? u Jižní floty.
Technická data Jiangwei II:
Výtlak: 2250 t standartní, 2393 t plný.
Rozměry: 112 m délka, šířka 12,4 m, ponor 4,3 m.
Pohon: 2 diesely 18E390VA (24 000 hp, 17,6 MW) a 2 diesely MTU (8840 hp, 6,5 MW) v
systému CODAD, 2 vrtule, 26,5 uzlu, dosah 5000 mil při 16 uzlech.
Výzbroj:
Rakety: 8 PLR YJ-82 (C-802, 2 x 4), osminásobné OZ PLŘR HQ-7 (celkem 24 raket).
Děla: dvouhlavňové dělo 100 mm Typ PJ-33A ve stealth věži, 4 x 2 automatická děla
ráže 37 mm.
Protiponorkové zbraně: paluba a hangár pro vrtulník Z-9C, dva šestinásobné vrhače
RHP Typ 3200, 2 skluzavky hlubinných pum.
Vybavení: trupový středofrekvenční sonar SJD-7, průzkumný sonar SJC-1B, sestava
vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče, systém velení a řízení palby
Thompson-CSF TAVITAC (v čínské verzi ZKJ-4B/6), systém SATCOM.
Posádka: 168 (30 důstojníků).
Maanshan (Typ 054
)
Nejnovější typ čínské fregaty. Vývoj byl zahájen v 90. letech, zdržení údajně
způsobily problémy s domácím vývojem plynových turbín. Stavba zatím dvou lodí
začala v roce 2002 v loděnicích v Šanghaji (525 Maanshan) a v Guangzhou (526
Wenzhou?). Jedná se v podstatě o licenci nejmodernějších francouzských fregat
třídy La Fayette. Na rozdíl od torpédoborců Typ 052B, kde je technologie stealth
použita jen omezeně, je u těchto fregat (stejně jako u torpédoborců Typ 052C)
důležitým faktorem určujícím tvar lodi a jejích systémů. Šikmé boky a
nástavby, redukce nástaveb a systémů vystupujících z paluby, komínové těleso je
upravené pro minimální infračervenou stopu, decentralizované systémy, možná i
kompozitové pancéřování důležitých částí. První loď 525 Maanshan byla
spuštěna na vodu 11. září 2003, dokončena bude v tomto roce a do služby má
vstoupit v roce 2005. Předpokládá se výroba velkého počtu lodí jako náhrada
zastaralých fregat Jianghu, ale i torpédoborců třídy Luda. Vzhledem ke snaze o co
nejnižší cenu nebudou fregaty vybaveny drahými a výkonnými radary a zbraňovými
systémy, ty zůstanou vyhrazeny pro torpédoborce. Typ 054 má o polovinu větší
výtlak než předchozí třídy fregat, což se příznivě projeví jak na nautických
vlastnostech, tak i na pohodlí posádky. Podle některých zdrojů je loď poháněna 4
diesely systémem CODAD, podle jiných 2 diesely a 2 plynovými turbínami (CODAG).
Objevila se také fotografie modelu fregaty (Typ 054A?) se změněnou výzbrojí – 32
násobným VLS (pro střely SA-N-12?) za 100 mm dělem a protiraketovým systémem Typ 730
(CIWS). Jestli jde pouze o projekt, verzi pro export nebo o vzhled plánovaných fregat
této třídy nevíme.
Technická data 054 :
Výtlak: 3400 t.
Rozměry: ?.
Pohon: 2 diesely a 2 plynové turbíny (CODAG) nebo 4 diesely (CODAD), 2 vrtule.
Výzbroj:
Rakety: 8 PLR YJ-82/83 (2 x 4), osminásobné OZ PLŘR HQ-7.
Děla: 100 mm dělo ve stealth věži, 4 děla AK-630 ráže 30 mm.
Protiponorkové zbraně: paluba a hangár pro vrtulník Ka-28 (Z-9C), dva víceúčelové
raketomety na přídi, pevné protiponorkové torpédomety ?
Vybavení: moderní sonary, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů, rušiče,
moderní systém velení a řízení palby, systém SATCOM.
Posádka: ?.
Výzbroj čínských fregat (neuvedeny zbraně z výzbroje čínských
torpédoborců):
Děla:
100 mm dělo Typ 79A a PJ-33A: délka hlavně 56 ráží (5,6 m), dostřel 22 km, 15 kg
projektil, 18 ran za minutu, dvě děla ve věži.
37 mm automatický dvoukanón Typ 76A: 400 ran za minutu, dostřel 9,4 km.
PLŘR:
PL-9C : kopie raket Sidewinder z 60. let, patrně použitelné pouze ze zadní polosféry.
HQ-61(B) : kopie střel Sparrow ze 60. let, modernější verze 61B, dolet 12 km, 14 kg
hlavice.
Protiponorkové zbraně:
Typ 3200: šestinásobný vrhač raketových hlubinných pum, obvykle vezeno 36 raket (6
salv), 34 kg hlavice na vzdálenost 1200 m.
Typ 81: pětinásobný vrhač RHP, obvykle 30 raket, výkony stejné jako Typ 3200.
Zdroje:
Válečné lodě 5 a 7
www.sinodefence.com
http://www.stormpages.com/jetfight/jiangwei_houjian_zhongb.htm
www.naval-technology.com
www.aeronautics.ru
http://www.fas.org/man/dod-101/sys/ship/row/plan/index.htm
Copyright © All Rights Reserved