zpět bojové helikoptéry

Ruské helikoptéry

NAVIGACE

Kamov Ka-50-2 Erdogan

Kamov, Rusko, a IAI, Izrael

Připravil Lukáš Visingr


Ka-50-2 Erdogan

V roce 1998 vypsala turecká armáda konkurs ATAK, v jehož rámci hledala nový bitevní vrtulník. Kromě důvěrně známých typů AH-64 Apache, AH-1W SuperCobra, Tiger a A-129 se objevilo i zcela nové jméno Ka-50-2 Erdogan (turecky "jestřáb"). Šlo o hodně: kontrakt zněl na 50 strojů; toto číslo se později zvedlo na 95 kusů v celkové hodnotě 2 miliard amerických dolarů. V březnu 2000 zazněl závěrečný verdikt: vítězem je konsorcium firem Kamov a IAI (Israel Aircraft Industries). Zkoušky prvního prototypu Ka-50-2 skončily v říjnu 1998, a to v přísném utajení, takže veřejnost se s Ka-50-2 mohla poprvé seznámit v roce 1999 na mezinárodním veletrhu Eurosatory.

Ka-50-2 koncepčně vychází z Ka-52. Také je dvoumístný, avšak na rozdíl od Ka-52 sedí dvoučlenná osádka v tanedm (uza sebou). Jinak převzal v podstatě celý drak, pohonné jednotky, rotory i část výzbroje. Aby mohl být stroj kompatibilní se západní technologií, obdržel špičkovou izraelskou elektroniku.

Díky již zmíněnému utajení se o vzhledu a výzbroji Ka-50-2 objevovaly různé spekulace. Jak totiž můžete vidět na dvou obrázcích níže, na výstavě Eurosatory byl prezentován černý model s hranatou kabinou, novými závěsníky na koncích křídel a 30mm kanónem umístěným nikoli na boku trupu, ale pod ním na výklopném rameni s kruhovým odměrem. Sériové stroje však mají původní kabinu i křídlo, obojí převzaté z Ka-52.

 

V přídi se nachází HMSOP (Helicopter Multi-mission Stabilized Optronic Payload), gyroskopem stabilizované pouzdro s televizní kamerou, infračerveným čidlem FLIR a laserovým zaměřovačem/dálkoměrem. Údaje z nich jsou zobrazovány na obrazovkách MFCD (Multi-Function Colour Displays) v kokpitu, případně na displejích přileb obou členů posádky. Jako jeden z prvních vrtulníků má Ka-50-2 spojené řídící páky kolektivní a cyklické změny do jediné rukojeti HOCAS (Hands On Collective And Stick). Údaje ze senzorů i impulzy z řízení zpracovává výkonný systém MDP (Mission and Display Processor), založený na R-308I z původního Ka-50.

Hlavňovou výzbroj tvoří automatický 30mm kanón 2A42 s 460 náboji, umístěný na pohyblivém rameni pod trupem. Pokud je rameno v nulové poloze, kanón je fixován vpřed a ovládá jej pilot. Střelec však může uvolnit a vyklopit rameno, takže kanón pak pokrývá úhel 360 stupňů. Turecká armáda ale zřejmě místo 2A42 použije francouzský kanón GIAT se 700 náboji. Další výzbroj je nesena na šesti závěsnících pod křídlem. Ka-50-2 může nést protitankové střely ruské (9M120 Vichr), izraelské (NT-D), a snad i americké (AGM-114 Hellfire) výroby, dále neřízené rakety (ruské 80mm ve 20hlavňové raketnici i západní 70mm rakety v 19hlavňové raketnici), lehké protiletadlové řízené střely Stinger nebo Igla (2 na závěsníku), letecké PLŘS typu R-73 (AA-11 Archer), dále různé typy pum a přídavné palivové nádrže.

Kromě úspěchu v Turecku (kvůli kterému vlastně typ vznikl) se Kamov a IAI účastní obdobných soutěží v Singapuru (30 strojů) a ve Finsku (24 strojů); o Erdogan projevila zájem rovněž Čína, Indie, Malajsie, Barma, Jižní Korea a Sýrie.

Technické údaje Ka-50-2

Motory: 2x TV3-117VMA 
Výkon: 2x 1 641 KW 
Max. vzletová hmotnost: 11 300 Kg 
Max. rychlost: 310 Km/h 
Akční rádius: 520 Km 
Maximální dolet: 1160 Km 
Operační dostup: 4 000 m 




Prameny: časopis ATM časopis Letectví & kosmonautika Internet


All Rights Released.


 


Copyright © All Rights Reserved