zpět letouny MiG

Ruské letouny MiG

NAVIGACE

MiG-9 Fargo

Mikojan/Gurjevič, SSSR

připravil Martin Jurečka

Vývoj prvního proudového stíhacího MiGu začal již v roce 1944. Pro pohon měly být použity dva motory Ljulka VRD-3 o tahu 12,26 kN. Problémy s jejich dodávakmi vedly k úpravě konstrukce pro použití slabších motorů RD-20 (kopie německého BMW 003A) o tahu 7,8 kN. Prototyp s označením I-300 uskutečnil první let 24.dubna 1946 - o hodinu dříve než konkurenční Jak-15. Po odstranění řady nedostatků dostal konečný sériový stroj označení MiG-9.
Kromě toho, že to byl společně s Jak-15 první proudový letoun ve výzbroji SSSR stal se i prvním sériovým strojem letectva SSSR s podvozkem příďového typu.
První prototyp byl vyzbrojen jedním 57 mm kanónem. Další dva prototypy a sériové letouny již měly jeden 37 mm kanón v přepážce nasávacího otvoru a dva 23 mm kanóny pod nasávacím otvorem.
Do výzbroje SSSR se dostal v zimě 1946-47. V kódu NATO dostal MiG-9 označení Fargo.
V různých variantách bylo vyrobeno přes 1 000 kusů.

Verze

Uživatelé

SSSR.

Bojové nasazení

MiG-9 nebyl bojově nasazen.

TTD MiG-9

Motor: 2x RD-20, 7,8 kN
Délka: 9,75 m
Rozpětí: 10,00 m
Výška: 3,0 m
Prázdná hmotnost: 3 540 kg
Maximální hmotnost: 5 500 kg
Maximální rychlost: 910 km/hod
Dostup: 13 500 m
Dolet: 800 km
Výzbroj:
  • 1x 37 mm kanón NS-37 (40 nábojů)
  • 2x 23 mm kanón NS-23 (80 nábojů)
  • 400 kg pum na vnějších závěsnících

Zdroje

 


Copyright © All Rights Reserved