První práce se na S-80 rozběhly již v roce 1988. Záměrem konstruktérů bylo navrhnout univerzální letoun, pro 19 cestujících nebo odpovídající náklad, který by dokázal nahradit již zastaralé, avšak velice rozšířené Antonovy An-2. První projekt se vyznačoval typickou gondolou trupu se zadní rampou, dvěma nosníky ocasních ploch a spojením nosníků s trupem tzv. "zadním křídlem". VOP byla umístěna až na samotné vrcholy SOP.
Původně měl být Suchoj S-80 poháněn dvojící motorů české výroby, a sice turbopropy Walter M-601E, použitými například u Letu L-410 Turbolet.. Pozdější rozbory však ukázaly, že výhodnější bude letoun o něco větší a tudíž se silnějšími motory. Takto vznikla varianta, z počátku označovaná jako S-80 M, vybavená americkými motory GE CT7-9, resp. v licenci vyráběnými motory TVD-1500S po 1935/1300 kW. Zvětšily se rozměry letounu, zvětšil se i vnitřní prostor kabiny a celková únosnost.. Verze s motory GE pro 26 pasažérů vykazuje vyšší výkony, ekonomičtější provoz a především zaručuje skutečné vlastnosti STOL. Délka vzletu a přistání by se měla pohybovat kolem 160 m.
S-80 je celokovové konstrukce se značným podílem kompozitových materiálů. Podvozek příďového typu, se zdvojenými koly, je zatažitelný.
Vzhledem k tomu, že první verze S-80 nebyla schválena, byl S-80M přejmenován právě na S-80.
První vzlet tohoto letounu byl plánován na rok 1999, avšak až 30. srpna 2001 bylo oznámeno, že budou zahájeny letové zkoušky.

Verze

S-80 GP
Osobní a nákladní verze pro transport nákladu do 3 500 kg nebo pro 26 cestujících. S možností letu ve dne i v noci, i za zhoršených povětrnostních podmínek. Prostor v nákladní kabině činí 20 m³.

Několik dalších fotografiií a kreseb S-80 GP

S-80 GR
Geologická průzkumná verze.

S-80 M
Zdravotnická verze.

S-80 P
Verze navržená k přepravě pasažerů na regionálních linkách a optimalizovaná pro komfort cestujících.

Ukázky z výroby prvního stroje verze S-80 P

S-80 PT
Hlavní verze, navržená k průzkumným úkolům podél pobřeží a nad mořem, schopná tyto úkony plnit po dobu devíti hodin v odstupu 350 km ve dne i v noci. Vybavení tvoří optiké senzory a termovize. V přídi je umístěn raiolokátor STRIŽ a zaměřovací systém. Cena jednoho stroje se pohybuje od 6 do 6,5 miliónů USD.

Několik fotografií modelu S-80 PT

S-80 R
Verze sloužící především k detekci ryb.

S-80 TD
Transportní verze určená do pouštích nebo arktických podmínek, jinak sloužící též pro výcvik parašutistů.