| NAVIGACE |
|
|
|
|
Suchoj, SSSR
připravil Jiří Kučírek
Su-21 bis sovětského letecva
Na letounu Su-15 se začalo pracovat na konci 50. let. První prototyp vzlétl v roce 1962. Byl specifikován jako stíhač pro každé počasí. Na výstavě pořádané u příležitosti dne sovětského letectva v červenci 1967 upoutalo západní pozorovatele deset předsériových letounů s delta křídly neznámého typu. Křídla a ocasní plochy připomínaly dřívější Suchoj Su-9 a Su-11 a dospělo se tedy k závěru, že tyto typy měly společného předchůdce s prototypy T-série s delta křídly. Tato domněnka byla potvrzena, když byla malá ověřovací série typu Su-15, zřejmě s křídly z typu Su-11 s přímými náběžnými hranami a rozpětím 9,30 m později v roce 1967 zařazena do služby. Po několika různých modifikacích letounu Su-15 se objevuje v roce 1975 nová verze pod označením Su-21 bis.
Pro letoun bylo charakteristické dvojité deltakřídlo se závěsníky pro nesení
mohutné výzbroje. V zádi letounu byly umístněny dva proudové motory Tumanskij
R-11F2S s přídavným spalováním o statickém tahu 60,8 kN. Nad výstupními tryskami
motorů bylo umístěno padákové pouzdro. V přídi nábojovitého tvaru byla umístěna
anténa radiolokátoru Uragan 5B. Překryt pilotního prostoru je kapkovitého provedení
a skládá se ze dvou dílů: větrného štítku a dozadu odsouvatelné části.
Výzbroj byla tvořena jedním 23 mm kanónem GŠ-23 s 250 náboji a 4 závěsníky
nařízené střely typu vzduch-vzduch AA-3 "ANAB", AA-6 nebo AA-8.
Dočkal se mnoha inovací a pokračovatele v podobě Su-21. Byl vyroben v poměrně
velkém počtu. Ze služby v ruském letectvu byl vyřazen v roce 1992.
NATO tomuto typu letounu přisoudilo název "Flagon".
Su-15 Flagon-A
Základní verze letounu a jeho prvního prototypu.
Dva pohledy na Su-15
Su-15 VD / Su-15 DPD Flagon-B
Experimentální vývojový typ STOVL s křídly ve tvaru dvojité
delty, který měl místo části zásoby paliva v trupu zabudovány tři zdvihové motory
Kolesov.
Su-15 U Flagon-C
Bojeschopná cvičná dvoumístná verze, odvozená od
jednomístného typu z první série, vybavená dvěma oddělenými pilotními prostory,
které však nejsou v rozdílné výšce. Proto musel být instruktor vybaven periskopem
pro lepší výhled dopředu.
Cvičná dvoumístná verze Su-15 U
Su-15 F / Su-15 MF Flagon-D
Byl prvním skutečně sériovým modelem vycházejícím z verze
Suchoj Su-15, avšak s hlubšími vstupy vzduchu k motorům, což naznačovalo, že byla
převzata upravená pohonná jednotka složená ze dvou proudových motorů Tumanskij
R-13F2-300.
Su-15 MF s výraznými vstupy vzduchu k motorům
Su-15 TM Flagon-E
Vylepšená verze Su-15 F byla uvedena do služby v roce 1973 s
křídly většího rozpětí s nestejnou šípovitostí a dalšími dvěma závěsníky,
které mohly nést raketovou výzbroj, měla zvýšenou zásobu paliva díky umístění
další integrální nádrže v SOP a mohla být vybavena větší odhoditelnou nádrží
pod trupem. Stroj měl vylepšenou avioniku, dvojité příďové kolo a záchytný
radiolokátor Tyfon.
Su-15 TM
Su-21 bis Flagon-F
Tato konečná jednomístná verze byla zaveden a do výzbroje v
roce 1975 s vypouklým radomem pro větší radiolokátor zajišťující omezený pohled
a střelbu dolů.
Další Su-21 bis
Su-21 Ubis Flagon-G
Tato dvoumístná cvičná verze vnikla konverzí typu Su-21 bis.
Byla vybavena periskopem v přidaném zadním pilotním prostoru. Na počátku 90. let byl
tento letoun zcela stažen.
Rolující Su-21 U bis ruského letectva
Rusko (po rozpadu SSSR ještě Gruzie a Ukrajina).
V roce 1983 sestřelil Su-15 řízenou střelou nad Sachalinem korejský Boeing 747 KAL007.
| Motor: | 2x Tumanskij R-13F-300, ? kN |
|---|---|
| Délka: | 21,40 m |
| Rozpětí: | 8,61 m |
| Výška: | 5,00 m |
| Prázdná hmotnost: | 16 520 kg |
| Maximální hmotnost: | ? kg |
| Maximální rychlost: | 2,15 M (2 230 km/h) |
| Dostup: | ? m |
| Dolet: | 1 200 km |
| Výzbroj: |
|---|
|
Zdroje:
Copyright © All Rights Reserved