back letouny Suchoj

Ruské letouny Suchoj

NAVIGACE

Su-15 / Su-21 Flagon

Suchoj, SSSR

připravil Jiří Kučírek


Su-21 bis sovětského letecva

Na letounu Su-15 se začalo pracovat na konci 50. let. První prototyp vzlétl v roce 1962. Byl specifikován jako stíhač pro každé počasí. Na výstavě pořádané u příležitosti dne sovětského letectva v červenci 1967 upoutalo západní pozorovatele deset předsériových letounů s delta křídly neznámého typu. Křídla a ocasní plochy připomínaly dřívější Suchoj Su-9 a Su-11 a dospělo se tedy k závěru, že tyto typy měly společného předchůdce s prototypy T-série s delta křídly. Tato domněnka byla potvrzena, když byla malá ověřovací série typu Su-15, zřejmě s křídly z typu Su-11 s přímými náběžnými hranami a rozpětím 9,30 m později v roce 1967 zařazena do služby. Po několika různých modifikacích letounu Su-15 se objevuje v roce 1975 nová verze pod označením Su-21 bis.

Pro letoun bylo charakteristické dvojité deltakřídlo se závěsníky pro nesení mohutné výzbroje. V zádi letounu byly umístněny dva proudové motory Tumanskij R-11F2S s přídavným spalováním o statickém tahu 60,8 kN. Nad výstupními tryskami motorů bylo umístěno padákové pouzdro. V přídi nábojovitého tvaru byla umístěna anténa radiolokátoru Uragan 5B. Překryt pilotního prostoru je kapkovitého provedení a skládá se ze dvou dílů: větrného štítku a dozadu odsouvatelné části.
Výzbroj byla tvořena jedním 23 mm kanónem GŠ-23 s 250 náboji a 4 závěsníky nařízené střely typu vzduch-vzduch AA-3 "ANAB", AA-6 nebo AA-8.

Dočkal se mnoha inovací a pokračovatele v podobě Su-21. Byl vyroben v poměrně velkém počtu. Ze služby v ruském letectvu byl vyřazen v roce 1992.
NATO tomuto typu letounu přisoudilo název "Flagon".

Verze

Su-15 Flagon-A
Základní verze letounu a jeho prvního prototypu.


Dva pohledy na Su-15

Su-15 VD / Su-15 DPD Flagon-B
Experimentální vývojový typ STOVL s křídly ve tvaru dvojité delty, který měl místo části zásoby paliva v trupu zabudovány tři zdvihové motory Kolesov.

Su-15 U Flagon-C
Bojeschopná cvičná dvoumístná verze, odvozená od jednomístného typu z první série, vybavená dvěma oddělenými pilotními prostory, které však nejsou v rozdílné výšce. Proto musel být instruktor vybaven periskopem pro lepší výhled dopředu.


Cvičná dvoumístná verze Su-15 U

Su-15 F / Su-15 MF Flagon-D
Byl prvním skutečně sériovým modelem vycházejícím z verze Suchoj Su-15, avšak s hlubšími vstupy vzduchu k motorům, což naznačovalo, že byla převzata upravená pohonná jednotka složená ze dvou proudových motorů Tumanskij R-13F2-300.


Su-15 MF s výraznými vstupy vzduchu k motorům

Su-15 TM Flagon-E
Vylepšená verze Su-15 F byla uvedena do služby v roce 1973 s křídly většího rozpětí s nestejnou šípovitostí a dalšími dvěma závěsníky, které mohly nést raketovou výzbroj, měla zvýšenou zásobu paliva díky umístění další integrální nádrže v SOP a mohla být vybavena větší odhoditelnou nádrží pod trupem. Stroj měl vylepšenou avioniku, dvojité příďové kolo a záchytný radiolokátor Tyfon.

 
Su-15 TM

Su-21 bis Flagon-F
Tato konečná jednomístná verze byla zaveden a do výzbroje v roce 1975 s vypouklým radomem pro větší radiolokátor zajišťující omezený pohled a střelbu dolů.


Další Su-21 bis

Su-21 Ubis Flagon-G
Tato dvoumístná cvičná verze vnikla konverzí typu Su-21 bis. Byla vybavena periskopem v přidaném zadním pilotním prostoru. Na počátku 90. let byl tento letoun zcela stažen.


Rolující Su-21 U bis ruského letectva

Uživatelé

Rusko (po rozpadu SSSR ještě Gruzie a Ukrajina).

 

Bojové nasazení

V roce 1983 sestřelil Su-15 řízenou střelou nad Sachalinem korejský Boeing 747 KAL007.

 

TTD Su-15 TM

Motor: 2x Tumanskij R-13F-300, ? kN
Délka: 21,40 m
Rozpětí: 8,61 m 
Výška: 5,00 m 
Prázdná hmotnost: 16 520 kg 
Maximální hmotnost: ? kg 
Maximální rychlost: 2,15 M (2 230 km/h) 
Dostup: ? m 
Dolet: 1 200 km 
Výzbroj: 
  • 1x 23 mm kanón GŠ-23 (250 nábojů)
  • na 2 podtrupových závěsnících kontejnery pro 23 mm kanóny GŠ-23
  • variabilní raketová výzbroj (AA-3, AA-6, AA-8) na 4 vnějších závěsnících

Zdroje:

 


Copyright © All Rights Reserved