back letouny Suchoj

Ruské letouny Suchoj

NAVIGACE

Su-22 Fitter

Suchoj, SSSR

Na počátku 60. let se v SSSR dozvěděli, že Britové a Američané vyřešili problémy měnitelné geometrie křídla a zahájili v této oblasti vývoj. Stíhací bombardér Su-7 byl prvním kandidátem na takový letoun. Měnitelná geometrie křídel zkracuje vzletovou a přistávací dráhu a zároveň prodlužuje dolet. Zástavba křídla s plně měnitelnou geometrií by si ale vyžádala úplnou přestavbu křídla a trupu. Proto bylo rozhodnuto upravit Su-7 na typ s částečně měnitelnou geometrií křídel. Koncepce částečně měnitelné geometrie spočívá v tom, že pohyblivé jsou pouze vnější části křídla. Tento návrh byl realizován na prototypu S-22I, později přeznačeném na Su-7IG (Izmeňjajemaja geometria). Prototyp dostal kódové označení NATO Fitter-B. První let se uskutečnil 2.srpna 1966. U letounu se výrazně zlepšila nosnost, dolet a zkrátila se vzletová dráha. Typ byl zařazen do sériové výroby pod označením Su-17.
Jeho neúspěšným soupeřem byl Mikojanův I-3U (někdy označován jako I-380).
Do služby byl Su-17 zařazen v roce 1971. Vyráběl se od roku 1970 do roku 1990 a bylo vyrobeno asi 3000 kusů v mnoha modifikacích. Podle modifikace se také liší označení. Buď Su-17 nebo exportní varianty Su-20 a Su-22.
U nás slouží verze Su-22 M-4 a Su-22 UM-3K. Poslední bude z naší armády vyřazen v roce 2009.
Určení Su-17 bylo sice stíhací-bombardér, ale většinou byly používány jako bombardéry. Úlohu stíhacího bombardéru sdílel Su-17 společně s MiG-27. Oba typy měly stejné určení, téměř stejné výkony a byly vyrobeny v přibližně stejném množství. Důvodem k tomu, že byly vyráběny a používány dva typy téhož určení bylo to, že vláda SSSR nechtěla urazit ani konstrukční kancelář MiG ani Su. Bylo to sice drahé rozhodnutí, ale v té době bylo prvořadé politické hledisko.
Su-17 je stále moderní letoun se schopnou avionikou a učinnou výzbrojí.

Verze

Uživatelé

Su-17 sloužil výlučně v letectvu SSSR.
Su-20 sloužil v SSSR, Polsku, NDR, Alžíru, Egyptě, Sýrii, Íráku, Afghánistánu a Jemenské demokratické republice.
Su-22 sloužil v Československu (v roce 1998 létalo v České republice: 28 Su-22 M-4 a 5 Su-22 UM-3K), Peru, Líbyi a v dalších zemích.


Su-22 peruánského letectva

Bojové nasazení


Fotky z náměšťské základny

TTD Su-17 M (Su-20)

Motor: 1x Ljulka AL-21F3, 109,8 kN
Délka: 19,01 m
Rozpětí: 10,02 m (minimální šíp)
13,7 m (maximální šíp)
Výška: 4,97 m
Prázdná hmotnost: 9 500 kg
Maximální hmotnost: 19 500 kg
Rychlost: 2 220 km/h / 11 000 m (2,09 Mach)
Dostup: 18 000 m
Stoupavost: 230 m/s
Dolet: 2 300 km
Bojový rádius: 675 km

Výzbroj


Průzkumný kontejner KKR-1


Prostředek REB SPS-141

Zdroje

 


Copyright © All Rights Reserved