NAVIGACE

Su-22 Fitter

Suchoj, SSSR

Na počátku 60. let se v SSSR dozvěděli, že Britové a Američané vyřešili problémy měnitelné geometrie křídla a zahájili v této oblasti vývoj. Stíhací bombardér Su-7 byl prvním kandidátem na takový letoun. Měnitelná geometrie křídel zkracuje vzletovou a přistávací dráhu a zároveň prodlužuje dolet. Zástavba křídla s plně měnitelnou geometrií by si ale vyžádala úplnou přestavbu křídla a trupu. Proto bylo rozhodnuto upravit Su-7 na typ s částečně měnitelnou geometrií křídel. Koncepce částečně měnitelné geometrie spočívá v tom, že pohyblivé jsou pouze vnější části křídla. Tento návrh byl realizován na prototypu S-22I, později přeznačeném na Su-7IG (Izmeňjajemaja geometria). Prototyp dostal kódové označení NATO Fitter-B. První let se uskutečnil 2.srpna 1966. U letounu se výrazně zlepšila nosnost, dolet a zkrátila se vzletová dráha. Typ byl zařazen do sériové výroby pod označením Su-17.
Jeho neúspěšným soupeřem byl Mikojanův I-3U (někdy označován jako I-380).
Do služby byl Su-17 zařazen v roce 1971. Vyráběl se od roku 1970 do roku 1990 a bylo vyrobeno asi 3000 kusů v mnoha modifikacích. Podle modifikace se také liší označení. Buď Su-17 nebo exportní varianty Su-20 a Su-22.
U nás slouží verze Su-22 M-4 a Su-22 UM-3K. Poslední bude z naší armády vyřazen v roce 2009.
Určení Su-17 bylo sice stíhací-bombardér, ale většinou byly používány jako bombardéry. Úlohu stíhacího bombardéru sdílel Su-17 společně s MiG-27. Oba typy měly stejné určení, téměř stejné výkony a byly vyrobeny v přibližně stejném množství. Důvodem k tomu, že byly vyráběny a používány dva typy téhož určení bylo to, že vláda SSSR nechtěla urazit ani konstrukční kancelář MiG ani Su. Bylo to sice drahé rozhodnutí, ale v té době bylo prvořadé politické hledisko.
Su-17 je stále moderní letoun se schopnou avionikou a učinnou výzbrojí.

Verze

• Su-17 Fitter B
  První sériová verze vyrobená v malém množství.
• Su-17 M Fitter C
  Verze s účinnějším motorem AL-21F-3. Sloužil u sovětských vzdušných sil a námořnictva.
• Su-17 M-2 Fitter D
  Má mírně prodlouženou a sníženou příď, radar pro sledování terénu v radomu pod přídí a laserový hledáček ve středovém kuželu nasávacího otvoru. Od této verze mají Su-17 objemnější hřbetní nástavbu.
• Su-17 M-3 Fitter H
  Pro lepší výhled pilota byla přestavěna příď, která byla skloněna o 3° dolů. Je schopen odpalovat rakety vzduch-vzduch. Další změny jsou ve vnitřní konstrukci.
• Su-17 UM-2 Fitter E
  Dvoumístná cvičně-bojová verze odvozená od Su-17 M-2. Nemá ale příďový radom a má širší a vyšší hřbetní nástavbu pro větší zásobu paliva. Má jen jeden kanón v kořeni pravého křídla.
• Su-17 UM-3 Fitter G
  Zdokonalená verze Su-17 UM-2 vybavená dopplerovským navigačním systémem, s vyšší kýlovou plochou a větší zásobou paliva.
• Su-17 M-4 Fitter K
  Verze z roku 1984. Na první pohled se od starších verzí odlišuje malým vstupním otvorem pro studený vzduch na hřbetě u kořene kýlovky. Ve výzbroji verze M-4 jsou i 4 kanónová pozdra pro 23 mm kanóny, z nichž dva byly instalovány tak, aby střílely dozadu. Letoun má rovněž bohatou výzbroj pro vedení REB.
• Su-20 Fitter C
  Je exportní variantou Su-17 M se stejným motorem, ale horším přístrojovým vybavením.
• Su-20 R
  
  Polský Su-20 R

  Je průzkumná verze.

• Su-22 Fitter F
  Je exportní variantou Su-17 M-2. Oproti ní má rozšířenou zadní část trupu pro nový motor Tumanskij R-29-BS-300, který byl podobný motoru MiG-27. Je schopen odpalovat IČ rakety vzduch-vzduch K-13A.
• Su-22 U
  Je exportní variantou Su-17 UM-2.
• Su-22 M-3 Fitter J
  Je exportní variantou Su-17 M-3. Má vyšší zásobu paliva a vyšší kýlovou plochu. Oproti Su-17 M-3, který může být vyzbrojen střelami vzduch-země, může Su-22 M-3 nést i střely vzduch-vzduch K-13A (AA-2) Atoll.
• Su-22 UM-3K Fitter G
  Je exportní variantou Su-17 UM-3. Slouží i v našem letectvu.

  Český Su-22 UM-3K (nahoře) a Su-22 M-4

• Su-22 M-4
  Je konečnou verzí exportního typu Su-22. Je odvozena od Su-17 M-4. Poháněna je motorem Ljulka AL-21F-3.

Uživatelé

Su-17 sloužil výlučně v letectvu SSSR.
Su-20 sloužil v SSSR, Polsku, NDR, Alžíru, Egyptě, Sýrii, Íráku, Afghánistánu a Jemenské demokratické republice.
Su-22 sloužil v Československu (v roce 1998 létalo v České republice: 28 Su-22 M-4 a 5 Su-22 UM-3K), Peru, Líbyi a v dalších zemích.

Su-22 peruánského letectva

Bojové nasazení

• USA x Libie
  V srpnu 1981 byly za konfliktu v zálivu Velká Syrta sestřeleny dvěma americkými F-14 z VF-41 dva Libijské Su-22 M-2.
• Perský záliv
  Asi 70 kusů Su-7/17/20/22 bojovalo v Perském zálivu na Írácké straně. Americké F-15C sestřelily 4 Su-7/17/20 a 2 Su-22.

Fotky z náměšťské základny

TTD Su-17 M (Su-20)

Motor:	1x Ljulka AL-21F3, 109,8 kN
Délka:	19,01 m
Rozpětí:	10,02 m (minimální šíp) 13,7 m (maximální šíp)
Výška:	4,97 m
Prázdná hmotnost:	9 500 kg
Maximální hmotnost:	19 500 kg
Rychlost:	2 220 km/h / 11 000 m (2,09 Mach)
Dostup:	18 000 m
Stoupavost:	230 m/s
Dolet:	2 300 km
Bojový rádius:	675 km

Výzbroj

• 2x 23 mm kanón po 80 nábojích v kořenech křídel
• variabilní výzbroj do 4 250 kg na 9 závěsnících
  (5 podtrupových a 4 podkřídlové)

Průzkumný kontejner KKR-1


Prostředek REB SPS-141

Zdroje

• Christopher Chant, Top Gun - nepřemožitelná letadla, Cesty 1996
• Bill Gunston, Encyklopedie moderních vojenských letadel, Svojtka a Vašut 1997
• ATM
• L+K