Ruské námořní síly

NAVIGACE

Třída Admirál Čabaněnko (Udaloj II)

Třída Admirál Čabaněnko (Projekt 1155.1 Fregat II) (v kódu NATO Udaloj II) je dosud zastoupena pouze jediným plavidlem a tím je loď stejného jména. Jedná se o nejmodernější torpédoborec ve výzbroji námořnictva Ruské federace. Stal se vlastně nástupcem tříd Sovremennyj a Udaloj.

Jeho vznik se datuje do doby, kdy v roce USA na bázi třídy Spruance vyvinuly víceúčelový křižník Ticonderoga, který je osazen unifikovaným odpalovačem pro protivzdušnou obranu a protiponorkové střely, který může také odpalovat strategické křižující střely (VLS). Lodě tak může vzít do svých muničních skladů odpovídající munici podle typu mise. Tehdy bylo sovětskému vedení jasné, že úzce specializované lodě jako třídy Sovremennyj a Udaloj již nevyhovují požadavkům moderního námořního boje, proto zastavilo výstavbu dalších lodí těchto tříd. Konstruktéři kanceláře Severnoje tedy začaly práci na nové třídě lodí, která vznikla modifikací torpédoborců Udaloj. Při tomto úkolu jistě pomýšleli na americké třídy Spruance a Arleigh Burke. První náčrty se objevily 1982. Šéfkonstrukterém byl Valentin Mišin. Projekt 1155.1 byla zkonstruován k provádění protiponorkové obrany jako podpory přátelských námořních sil, ale i aktivního vyhledávání nukleárních ponorek. Je také schopen útočit na vzdušné a hladinové cíle. Je stejně účinný v protiponorkové útočné jednotce i samostatně, kdy dvě předchozí třídy se na určité úkoly vzájemně doplňovaly. V porovnání s jeho předchůdcem, třídou Udaloj, tedy Čabaněnko nabízí významný vzrůst palebné síly, zejména co se týká bojových prostředků proti hladinovým cílům. Některé dodané nejnovější komponenty výzbroje byly také aplikované na nejmodernějším ruském raketovém křižníku Petr Veliký. Hlavní zbraně Udaloje, protiponorkové střely URK-5 Rastrub, byly na nahrazeny protiloďními střelami Moskit. Jelikož je Čabaněnko považován podle ruských měřítek za víceúčelovou loď ( i když jeho ruská klasifikace je vlastně velká protiponorková loď (BPK), bolšoj protivolodochnyj korabl), jsou doplněny tyto střely ještě raketovým protiponorkovým systémem. Oproti americkým protějškům zde chybí křižující střely schopné útočit na pozemní cíle. Loď má také integrovaný systém protivzdušné obrany, množství digitálních systémů, modernější protitorpédová zařízení, sonarové vybavení atd. než jeho předchůdce.

Kýl dosud jediné lodě Admirál Čabaněnko byl položen v loděnici Jantar v Kaliningradě 28. února 1989 a byl spuštěn 14. 12. 1992. První námořní zkoušky začaly 14. 9. 1995 v Baltijsku. Testy se ale zpozdili na několik let. Poté bez šance na dokončení z 98 procent hotová ležela kvůli nedostatku financí, protože všechny peníze na výstavbu lodí byly použity na stavbu křižníku Petr Veliký třídy Kirov. Trup druhé lodě Projektu 1155.1 , již smontovaný loděnicí byl sešrotován 1994. Posléze byla loď dokončena a za přítomnosti mnoha oficiálních představitelů, i dokonce potomků admirála Čabaněnka, slavnostně zařazena 28. 1. 1999 do služby, kde slouží v Severní flotile. Její mateřskou základnou je Severomorsk. Nejméně další dvě lodě této třídy byly plánovány, a to se jmény Admirál Batisty a Admirál Kučerov. První byl sešrotován v březnu 1994 a druhý nebyl nikdy ani započat. Pravděpodobně třída již nebude mít další jednotky.

Admirál Čabaněnko se účastnil záchranných operací potopené ponorky Kursk v roce 2001. Prezentoval se také v zahraničí, kdy se v srpnu 2002 zúčastnil námořního dne v anglickém Plymouthu.

Pohon

Loď používá pohonný systém COGAG, který má dvě plavební plynové turbíny M62 o 15000 koních a dvě pomocné plynové turbíny M8KF o 45000 koních. Celkový výkon je 60000 koní na dvě hřídele, což dává lodi rychlost pod 30 uzlů.

Výzbroj

Hlavní zbraní jsou protiloďní systém střely P-270 Moskit (SS-N-22 Sunburn) se střelami 3M80E, umístěné ve dvou čtyrnásobných odpalovačích KT-190, s dostřelem až 160 km. Mají rychlost 2,5 Machu, při útoku až 4,5 Machu. Mohou používat i jaderné hlavice o 300 kilotunách.. Protiponorkovým systémem je RPK-2 Vijoga (SS-N-15 Starfish) s dostřelem 75 km, který tak svými parametry překonává protiponorkový systém instalovaný na starší třídě Udaloj. Střely tohoto systémy jsou odpalovány z 533 mm torpédových hlavní. Oproti Udaloji přibyly dvě hlavně na celkem 10 ve dvou torpédometech, krytých poklopy v nástavbě. Ty mohou útočit i standardními torpédy. Jako obrana proti torpédům jsou instalovány dva desetihlavňové systémy RBU-Udav-1 se 40 střelami, použitelné i k protiponorkovému boji.

Protivzdušnou obranu zajišťuje osm odpalovačů RZ-130 Kinžál (Klinok) (SA-N-9 Gauntlet) s nejnovějšími střelami (64 ks v zásobě) a dostřelem na 12 km. Je to námořní verze systému Tor (SA-15 Gauntlet). Protiletadlové rakety doplňují v protivzdušné obraně dva hybridní systémy Kaštan (CADS-N-11), každý sestávající z dvou 30 mm rotačních kanonů AK-630 a osmi protiletadlových střel 3M-88 Kortik (SA-N-11 Grisson) a z detekčního radaru 3P37(Hot Flash).

Změna oproti Udaloj nastala i v hlavňové výzbroji, kdy loď obdržela na přídi jednu věž se dvěma 130 mm kanony AK-130. Věž má rotaci 360° a může mít náměr až +85° a až -15°. Má systém řízení palby MR-184, který může zaměřovat a útočit na dva cíle najednou. Zahrnuje dvoupásmový zaměřovací radar, TV kameru, laserový dálkoměr, zařízení pro výběr pohybujících se cílů a prostředky odolné rušení. Dostřel je přes 22 km a rychlost střelby 35 nábojů za minutu.

Sonary

Co se týče sonarových systémů, tak se prameny rozcházejí. Jedny zmiňují systémy Platina a Orion, ale loď má spíše sonarový systém Zvezda-2 s MGK-345 Bronza (Ox Yoke) v trupu a ještě sonar Ox Tail.

Radary

MR-700 Fregat-A (Top Plate) - 3D vzdušný vyhledávací radar

MR-320M Topaz-V (Strut Pair) - vzdušně povrchový vyhledávací radar

tři povrchové vyhledávací radary Palm Front

Systémy řízení palby a další zařízení

Loď má radarový a optronický systém M-145. Protilodní střely SS-N-22 používají datalinku Band Stand a zaměřování Garpun-BAL . Zařízení protivzdušné obrany využívají tyto systémy: SA-N-9 má 2 MR-360 Podkat (Cross Sword) a již zmíněné dva 3P37 (Hot Flash) pro SA-N-11. Již byl zmíněn také systém MR-184 pro AK-100. Jako prostředky utajené komunikace jsou používány dvě datalinky Bell Crown, 2 datalinky Round House a ještě jedna datalinka Bell Nest. Loď disponuje ještě systémy protiopatření (např. 2 odpalovače klamných cílů PK-2, 10 odpalovačů klamných cílů PK-10, 4 laserové detektory Half Cup, systém detekce radaru protivníka na 125% jeho dosahu), i elektronického boje (např. rušička Bell Squat), systémy rozpoznávání vlastní/cizí Salt Pot B a Salt Pot C a dalšími systémy.

Vrtulníky

Lod má dva vrtulníky Ka-27PL Helix A v protiponorkových a průzkumných verzích.

Výtlak (t):
	standartní:	7700
	plný:	8900
Rychlost:		28
Rozměry (m):
	délka:	163
	šířka (palubnice):	19,3
	ponor:	6,2 - 8
Posádka:		249 (29 důstojníků)

Jednotky:

Číslo	Jméno (původní jméno)	Dislokace	Kýl položen	Spuštění	Dokončení
650 (ex 437)	Admirál Čabaněnko (ex Admirál Basisty)	Severní flotila	28. 2. 1989	16. 6. 1992	23. 1. 1999
	Admirál Basisty		?1990	-	-
	Admirál Kučerov		-	-	-

Číslo

Jméno

(původní jméno)

Dislokace

Kýl položen

Spuštění

Dokončení

650

(ex 437)

Admirál Čabaněnko

(ex Admirál Basisty)

Severní flotila

28. 2. 1989

16. 6. 1992

23. 1. 1999

Admirál Basisty

?1990

Admirál Kučerov

Další obrázky

Zdroje

http://www.milparade.ru/

http://www.kitsune.addr.com/Robotech/Robotech-Vehicles/EBSIS_Udaloy_II.htm

http://www.fas.org

a další