Ruské námořní síly

NAVIGACE

Třída Slava

Raketové křižníky (rus. raketnyj kreyser) třídy Slava (Projekt 1164 Atlant) jsou těžké válečné lodě postavené primárně k útoku na hladinové cíle. Tato třída je považována za menší a levnější doplněk k větším křižníkům třídy Kirov. Byla známa na Západě nejdříve pod pod označením NATO jako BLACKCOM-1 (Black Sea Combatant #1), pak byla označena jako Krasina, dokud nebylo známo správné ruské označení Slava. Všechny lodě byly stavěny ve stejné loděnici jako třída křížníků Kara, v Komuna 61 v Nikolajevu na Ukrajině. U většiny sovětských hladinových válečných lodí probíhala stálá zdokonalování výzbroje a senzorů s výstavbou lodí. V tomto případě jsou jen malé rozdíly u jednotlivých lodí této třídy stavěné po 15 let.

Do dnešní doby byly postaveny celkem čtyři lodě, ale před koncem Studené války byly započaty práce ještě na dvou jednotkách,Okťabrskaja Revolucija a Admirál Gorškov, které dál nepokračovaly. Lodě měnily názvy s politickým vývojem v bývalém SSSR a poté RF, ale když první loď třídy Slava byla přejmenována 1995 na Moskva (s vyřazním stejnojmeného letadlového křižníku), třídě jako celku zůstal název Slava. Druhé lodi, pojmenované jako Admiral Flota Lobov, bylo změněno jméno na Maršál Ustinov, a přestože Ustinov byl oddaný straník nyní sdiskreditované Brežněvovy éry, lodi bylo poté ponecháno jeho jméno. Třetí loď byla dostavěna 1989 jako Červona Ukrajina, ale byla přejmenována 1995 na Varjag, což bylo původně přiděleno druhé jednotce třídy letadlových lodí Admirál Kuzněcov. Čtvrtá loď byla převedena k ukrajinskému námořnictvu ještě ve výstavbě.

S křižníky třídy Slava se pravděpodobně počítá jako s páteří hladinových sil námořnictva Ruské federace. Křižníky jsou také hojně mezinárodně presentované: dokladem toho je například návštěva italského premiéra Berlusconiho na palubě Moskvy v létě 2003, kterou absolvoval v doprovodu presidenta Putina, či již dřívější návštěva Francie.

Pohon

Třída Slava zahrnuje většinu zařízení větších Kirovů na podstatně menším trupu lodi, poháněném systémem COGOG se dvěma plynovými kotli a čtyřmi hlavními plynovými turbínami M8KF a dvěmi pomocnými plynovými turbínami M70. Hlavní turbíny dosahují výkonu 108 800 koní a pomocné 13 600 koní. K dispozici jsou čtyři hřídele a 2 - 4 loďní šrouby. Maximální rychlost činí 30-32 uzlů.

Výzbroj

Hlavní protiloďní vyzbrojí je 16 odpalovačů protiloďních střel P-500 Bazalt (SS-N-12 Sandbox), umístěných po osmi párech na každé straně na přední nástavbě. Tyto odpalovače jsou upevněny pod úhlem asi 15°. Třída Slava nese zdokonalenou verzi této střely se zlepšeným naváděcím systémem. Zaměřování za horizont je prováděno pomocí vrtulníku či satkomem Punch Bowl. Dosah činí 463 km. Loď Admiral Flota Lobov měla být vyzbrojena strategickými křižujícími střelami P-100 Vulkan (Meteorit-M), ale toto rozhodnutí bylo 1992 zrušeno.

Hlavní protiletadlovou zbraní lodě je osm odpalovačů systému S-300 Riff (Fort) (SA-N-6 Grumble) se 64 střelami na zadní palubě, schopnými použt jaderné hlavice. Oproti Kirovu disponují plavidla pouze s jedním radarem Top Dome, ale protože k pokrytí 360° jsou třeba dva tyto radary (jako na Kirovu), vyplývá z toho slepé místo v plném pokrytí v předním kvadrantu. Protivzdušnou obranu lodě posilují ještě dva systémy OSA-2M (SA-N-4B Gecko) se 40 raketami . Dělostřeleckou výzroj zahrnuje jedna věž se dvěma 130 mm děly AK-130 se systémem řízení palby MR-184 a šest 30 mm rotačních kanonů AK-630, útočících na hladinové i vzdušné cíle.

Jak bylo již řečeno, třída Slava je určena především k útoku na hladinová plavidla, tudíž jsou její protiponorkové zbraně minimální, i využívá pouze základní sonarovou výstroj. Ve výzbroji se nacházejí dva torpédomety s pěti hlavněmi (umístěné za uzávěry v trupu vždy jeden na každé straně lodi ), které jsou používány pouze pro 533 mm torpéda Typ 53. Také křižníkem nesené vrtulníky nejsou v protiponorkové verzi. Více obvyklé protiponorkové zbraně jako SS-N-15/16 zde chybí, stejně tak jako těžší typy odpalovačů RBU: ve výzbroji jsou jen dva dvanáctihlavňové RPK-8 Zapad (RBU 6000).

Radary

MR-800 Voschod (Top Pair) - 3D vyhledávací radar na vzdušné cíle. Má dosah 555,6 km. Radarový systém může sledovat až 64 cílů současně a zaměřovat až 24 současně.

MR-700 Fregat (Top Steer) - 3D vyhledávací vzdušný a hladinový radar (na Admirál Lobov and Varjag MR-710 Fregat-MA (Top Plate), který má dosah 370, 4 km, může sledovat současně 48 cílů a zaměřovat 16.)

3 navigační radary Palm Frond

Sonary

MG-332 Tigan-2T (Bull Nose) - sonar umístěný umístěný v trupu. Systém má dosah 9, 3 km, aktivní i pasivní režim a může najednou sledovat až 8 cílů.

Platina (Horse Tail) - sonar s taženou anténou. Systém má dosah 139, 9 km, aktivní i pasivní režim a může sledovat najednou až 16 cílů.

Systémy řízení palby a další zařízení

Argument (Front Door-C) pro P-500 Bazalt; dva MPZ-301 (Pop Group) pro OSA-2M; Volna (Top Dome) pro S-300 Riff Kite Screech pro 130 mm kanon AK-130; tři Bass Tilt pro rotační kanony AK-630; satelitní komunikace Punch Bowl; rušiče MR-404 (Rum Tub); dva návnadové automaty PK-2 (12 návnadových automarů PK-10 na posledních jednotkách). Zařízení pro detekci nepřátelského radaru na 125% vzdálenosti jeho dosahu atd.

Vrtulníky

Na zádi je zvýšená přistávací plošina pro jeden vrtulník Ka-27PL Helix nebo Ka-25RT Hormone. Hangár je níž než plošina, tudíž je vrtulník dopravován po šikmé rampě. Lodí může být vezeno až 6 tun leteckého paliva

Výtlak (t):
	standartní:	9,800-10,000
	plný:	11,200-12,500
Rychlost:		32 uzlů
Rozměry (m):
	délka:	185,9 - 186
	šířka (palubnice):	20,8
	ponor:	7,6 - 9, 3
Posádka:		476-529 mužů (84 důstojníků)

Jednotky

Číslo	Jméno (původní jméno)	kýl položen	spuštění	dokončení	dislokace	další údaje
126	Moskva (ex Slava)	1976	červenec 1979	30. 1. 1983	Černomořská flotila	Během 80. let často operoval ve východním Středomoří, kde monitoroval operace Šesté flotily USA. Od 1990 v generální opravě v Nikolajevu na Ukrajině. Do služby se vrátil v roce 1999 a stal se (2001?) vlajkovou lodí Černomořské flotily místo lodě Admirál Golovko (?).
088	Maršál Ustinov (ex Admiral Flota Lobov)	1978	duben 1982	21. 9. 1986	Baltská flotila	6. 5. 1985 loď přejmenována. V generální opravě od 1994. 1998 se vrátila na moře.
108	Varjag (ex Červona Ukrajina)	1979	červenec 1983	16. 10.1983	Pacifická flotila
	Admirál Gorškov					Práce nikdy nezačaly a záměr loď postavit byl 4. 10. 1990 zrušen
	Okťabrskaja Revolucija (ex Rossija)					30. 12. 1987 přejmenována. Práce nikdy nezačaly a záměr loď postavit byl 4. 10. 1990 zrušen

Ukrajina

1984

15. 8. 1983

2000(?)

Stavěna pod názvem Admiral Flota Lobov. Stavba zastavena s rozpadem SSSR. Rusko loď nepotřebovalo, tudíž byla převedena na Ukrajinu.1994 se mluvilo o přejmenování na Bohdan Khmenytsky, později o názvu Vilna Ukrajina. 1998 oznámila ukrajinská vláda úmysl křižník dokončit. 1999 byla presidentským dekretem převzat jako Ukrajina a stal se vlajkovou lodí ukrajinského námořnictva. 2002 se o její odkoupení zajímala Číňa a také Indie.