| NAVIGACE |
|
|
|
|
Připravil Lukáš Visingr
Letadla patřící do série X (Experimental) vždycky patřila k tomu nejlepšímu, co ve světě letectví existovalo. Překonávala hranice, lámala rekordy, pokoušela se o nemožné, několikrát změnila fyzikální zákony. Ať už šlo o vysoké rychlosti, nové prvky aerodynamiky, svislý vzlet či výzkum vesmíru, na špici letecké technologie stála vždy letadla série X.
| Typ | Výrobce | Rok | Popis |
| X-1 | Bell | 1946 | První americký letoun, který překonal rychlost zvuku (14. října 1947; zdá se, že Němci během 2. světové války zvukovou bariéru překročili). Byly postaveny tři kusy základní verze X-1, pak následovaly zdokonalené typy X-1A, B, C, D a E. Později na něm bylo dosaženo rychlosti až Mach 1,45. |
| X-2 | Bell | 1948 | Přímý následnovník X-1, první letoun, který překonal trojnásobek rychlosti zvuku (listopad 1955). Oba dva kusy byly zničeny při haváriích. |
| X-3 | Douglas | 1952 | Dlouhý štíhlý letoun s krátkým křídlem, zvaný též Stiletto (Dýka) a určený pro výzkum vysokých teplot při nadzvukových rychlostech. Pro malý výkon motorů nesplnil očekávání. |
| X-4 | Northrop | 1948 | Podzvukový letoun, nazývaný pro svou malou velikost Bantam (slepice liliputka). Byl určen pro výzkum bezocasé konfigurace letadla. |
| X-5 | Bell | 1948 | První letoun, který dokázal měnit úhel šípu křídla za letu (mezi 20 a 60 stupni). Fakticky jde o mírně zdokonalenou kopii německého Messerschmittu P. 1101. |
| X-6 | Convair | 1955 | Projekt bombardéru s atomovým pohonem. První fáze zahrnovala zkušební lety upraveného bombardéru NB-36H Peacemaker, který nesl na palubě jaderný reaktor. Vlastní typ X-6 (Peacemaker s jadernými motory) však nikdy nebyl dokončen. V SSSR zřejmě letoun s atomovým motorem alespoň jednou letěl, ale obě supervelmoci nakonec takový pohon zavrhly jako příliš problematický. |
| X-7 | Lockheed | 1951 | Hypersonická bezpilotní střela s náporovým motorem (alias The Flying Stovepipe, tedy létající roura od kamen). |
| X-8 | Aerojet General | 1947 | Výšková raketa Aerobee. |
| X-9 | Bell | 1950 | Raketa jménem Shrike, jinak též zkušební verze "magnetické" střely vzduch-země GAM-63 Rascal. |
| X-10 | North American | 1955 | Testovací těleso pro výzkum aerodynamiky suborbitální střely s plochou dráhou letu typu SM-64 Navaho. |
| X-11 X-12 |
Convair | 1957 | Oba tyto typy sloužily pro vývoj mezikontinentální balistické rakety SM-65 Atlas, která byla původně plánována jako pětimotorová. U obou typů série X tak šlo o zmenšené modely; X-11 měla jeden motor, zatímco X-12 tři. |
| X-13 | Ryan | 1955 | První typ série X určený ke kolmému vzletu. X-13 Vertijet startoval vertikálně (přídí vzhůru) a ve vzduchu se otáčel do horizontální polohy. Od X-13 měl být odvozen přepadový stíhač F-109, ale oba jeho prototypy byly zrušeny. |
| X-14 | Bell | 1956 | Kolmo startující letoun se dvěma proudovými motory, jejichž trysky byly pohyblivé. Stroj byl velice lehký (měl dokonce otevřenou kabinu) a vyznačoval se neobvyklými tvary, za něž vděčil zejména umístění obou motorů v přídi. |
| X-15 | North American | 1959 | Pilotovaný raketový letoun, který dosud drží rekordy v rychlosti a dostupu. Startoval z bombardéru B-52 a jeho motor byl v chodu pouhých 80 sekund. Poslední verze X-15A-12 dosáhla rychlosti 7 297 Km/h (Mach 6,72) a výšky 107 960 metrů, čímž se dotknula hranice vesmíru. |
| X-16 | Bell | 1955 | X-16 čili Bald Eagle (Holohlavý orel) byl konvenčně řešený letoun, který se účastnil tehdy přísně tajného konkurzu na výškový průzkumný letoun pro lety nad SSSR. Soutěž vyhrál Lockheed s typem U-2, takže X-16 se nedostal ani na úroveň prototypu. |
| X-17 | Lockheed | 1956 | Vícestupňová raketa pro vypouštění návratových těles. |
| X-18 | Hiller | 1959 | Další pokus o letoun s kolmým startem, tentokrát pomocí překlopného křídla (Tilt Wing). Byl využit drak dopravního letounu Chase YC-122 Avitruc. Kromě dvou turbohřídelových motorů a protiběžných vrtulí na koncích křídla měl navíc i proudový motor s pohyblivou tryskou v zádi. |
| X-19 | Curtiss-Wright | 1963 | Štíhlý konvertoplán se čtyřmi překlopnými vrtulemi/rotory v "rozích" draku (alias Tilt Prop). |
| X-20 | Boeing | 1965 | Kosmický kluzák Dyna Soar (slangově Dinosaur). Víceméně navazoval na konstrukci profesora Sängera, který během 2. světové války navrhl kosmický bombardér. X-20 vyhlížel jako malý hranatý raketoplán se vztlakovým trupem. Nakonec byl zrušen ve prospěch vojenské orbitální stanice MOL, která byla následně zrušena také. |
| X-21 | Northrop | 1963 | Modifikace bombradéru Douglas WB-66D Destroyer určená k výzkumu laminárního obtékání křídla. Na povrch křídla bylo celkem 815 000 otvorů, které neustále odsávaly vzduch z mezní vrstvy a zabraňovaly tak vzniku turbulencí. |
| X-22 | Bell Textron | 1965 | Konvertoplán se čtyřmi zaplášťovanými vrtulemi v "rozích" draku (Tilt Duct). Tento velice úspěšný typ poskytl neocenitelné informace o technologii překlopných motorů a lze směle říci, že bez něj by zřejmě neexistoval současný V-22 Osprey. |
| X-23 X-24 |
Martin Marietta | 1966 | Bezpilotní kluzák X-23A Prime zahájil program hypersonických vztlakových těles (anglicky Lifting Body), tedy návratových modulů pro potřeby NASA. Pilotovaný X-24A (zvaný Flying Potato) začal létat v roce 1969 (startoval z bombardéru B-52) a prokázal velmi dobrou ovladatelnost, takže roku 1973 následoval modifikovaný X-24B (Flying Flatiron). Přestože finální X-24C byl zrušen, celý program dodal užitečné výsledky, které nyní využívá např. X-38. |
| X-25 | Bensen | 1978 | Kombinace kluzáku a vírníku (Gyro-Glider) pro záchranné operace. |
| X-26 | Lockheed Schweizer |
1972 1968 |
Zdá se, že tady došlo k určitému nedorozumnění. Typ Lockheed X-26A Frigate (1972) byl experimentální hydroplán amerického námořnictva, zatímco Schweizer X-26B Q-Star (1968) byl velice tichý výzvědný letoun, podobný větroni a nasazený ve Vietnamu. |
| X-27 | Lockheed | 1971 | Projekt stíhacího a bitevního letadla Lancer, které vycházelo ze známého F-104 Starfighter. |
| X-28 | Pereira | 1970 | Návrh lehkého výzvědného hydroplánu určeného pro použití v bažinatých oblastech jihovýchodní Asie; byl znám také pod přezdívkou AirSkimmer. |
| X-29 | Grumman | 1984 | Prototyp stíhacího letounu kategorie FSW (Forward Swept Wing = negativní úhel šípu křídla). Krásný bílý letoun (pro svou barvu přezdívaný též Polecat, tedy Hranostaj) přesvědčivě demonstroval možnosti takového křídla a stále ještě létá, i když teď už spíše pro okrasu. |
| X-30 | konsorcium | 1986 | Tým Rockwell, McDonnell Douglas, General Dynamics, Rocketdyne a Pratt & Whitney v rámci programu NASP (National AeroSpace Plane) navrhl suborbitální dopravní letoun s maximální rychlostí až Mach 25. Pro finanční náročnost byl nakonec tento ambiciózní projekt (s krycím názvem Copper Canyon) zrušen. |
| X-31 | Rockwell a MBB | 1987 | První typ série X s neamerickou účastí. Německý koncern Messerschmitt-Bölkow-Blohm se tak zúčastnil projektu EFM (Enhanced Fighter Maneuverability), jehož výsledkem byl prototyp perspektivního stíhacího letounu. Ve své době byl zřejmě nejobratnějším letounem na světě, a to díky pohyblivým kachním plochám a motorové trysce s klapkami pro vychylování tahu. |
| X-32 | Boeing | 1996 | Účastník konkurzu JSF (Joint Strike Fighter), popré letěl roku 2000. Netradičně řešený letoun s velkým vstupem vzduchu pod kabinou a delta křídlem bez SOP. První kus X-32A (verze pro letectvo) byl posléze přestavěn na námořní X-32C. Druhý kus X-32B byl demonstrátorem verze s krátkým startem a kolmým přistáním, čehož bylo dosaženo soustavou pohyblivých trysek. |
| X-33 | Boeing | 1996 | Poloviční model budoucího raketoplánu jménem VentureStar. Tento typ charakterizují zkratky SSTO (Single-Stage To Orbit) a RLV (Reusable Launch Vehicle). Jinými slovy, jde o jednostupňový dopravní prostředek, který se vlastní silou dopraví na oběžnou dráhu (aniž cokoli odhazuje), po splnění úkolu přistává jako kluzák a je připraven k dalšímu použití. X-33 je poháněn novými motory typu Linear Aerospike Engine (český ekvivalent neznámý), které by se daly stručně popsat jako raketové motory naruby s měnitelným tlakem. První let se očekává roku 2003. |
| X-34 | Orbital Sciences | 1995 | Také X-34 spadá do kategorie RLV. Od předchozího se ale liší v několika podstatných bodech. Především nestartuje ze země, ale z letadla (konkrétně z L-1011), navíc jde o bezpilotní stroj. Idea je asi taková, že X-34 bude sloužit jako "pohotovostní" typ pro okamžité starty, zatímco VentureStar bude provádět běžné, dlouhodobě plánované lety. X-34 by měl poprvé vzlétnout roku 2002. |
| X-35 | konsorcium | 1996 | Produkt společností Lockheed Martin, Northrop Grumman a BAE Systems, druhý typ v soutěži JSF, vzlétl roku 2000. X-35 vyhlíží konvenčněji, zhruba jako zmenšený F-22. Pořadí a určení verzí A, B a C se shoduje s X-32. V listopadu 2000 byl X-35 vyhlášen vítězem soutěže JSF a bude sloužit jako výchozí pro nový bojový letoun jménem F-35. |
| X-36 | McDonnell Douglas | 1996 | Zatím existuje pouze dálkově řízený model (velikost 28 %) tohoto bezocasého stíhacího letounu. Cílem programu TFA (Tailless Fighter Agility) zahájeného NASA je vytvořit bezocasý letoun řízený jen pomocí vektorování tahu motoru. Na X-36 je mimořádně zajímavé jeho křídlo, které má v půdorysu tvar písmene M. |
| X-37 | Boeing | 2001 | Program SMV (Space Maneuver Vehicle) zahájilo roku 1998 americké letectvo, které chce mít k dispozici vojenský raketoplán, schopný plnit průzkumné, případně i bojové úkoly. Typ X-40A byl jeho 85% zmenšeninou. V roce 2001 program převzala NASA, která vytvořila typ X-37 Future-X, tentokrát již v měřítku 1:1. Nejprve budou provedeny zkušební starty z B-52, pro běžné použití se počítá s nosnou raketou Delta. |
| X-38 | Scaled Composites | 1996 | Záchranný modul mezinárodní kosmické stanice ISS Alpha, známý také jako CRV (Crew Return Vehicle) nebo Lifeboat (záchranný člun). Jde o bezmotorové aerodynamické vztlakové těleso, které dokončuje přistání pomocí padáku. Je třeba říci, že jednou už mnoho nechybělo k jeho použití. |
| X-39 | ??? | ??? | Oficiálně neobsazené označení, ale pravděpodobně jde o tzv. FATE (Future Aircraft Technology Enhancements). To je společný projekt amerického letectva a agentury DARPA, který se zabývá požadavky na bojové letouny "After Next". Jinak řečeno, jde o letadla, která budou nástupci F-22 a JSF. |
| X-40 | Boeing | 1998 | Viz X-37. |
| X-41 | Boeing | 2000 | Projekt CAV (Common Aero Vehicle) je zatím utajován. Jeden ze spolehlivých pramenů však uvádí toto: Z kosmické lodi startující půltunová raketa, která transportuje náklad po suborbitální dráze a může jej vypustit na libovolné místo na Zemi. Ehm. To je slušný popis dokonalé útočné zbraně... |
| X-42 | Orbital Sciences | 2000 | Levná raketa s pohonem na ekologické kapalné kryogenní palivo, která startuje ze SMV (viz X-37) a může na orbit vynést 1 až 2 tuny nákladu. Název projektu zní USFE (Upper Stage Flight Experiment). |
| X-43 | MicroCraft | 2000 | V roce 2001 poprvé letěl tento bezpilotní letoun poháněný motory typu Scramjet (náporový motor s nadzvukovým spalováním). Let stroje Hyper-X, jak je někdy nazýván, vypadá takto: Bombardér B-52 vypustí nosnou střelu Pegasus, při rychlosti Mach 5 z ní odstartuje X-43, v sestupném letu dosáhne rychlosti až Mach 10, načež shoří v atmosféře. X-43 má šanci stát se nejrychlejším atmosférickým létajícím tělesem. |
| X-44 | Lockheed Martin | 2000 | Americké letectvo ještě nezařadilo do služby stíhačku F-22 Raptor, a už žádá o její novou verzi. Podle požadavku MANTA (Multi Axis No Tail Aircraft) by měla vzniknout bezocasá verze F-22 s řízením pouze pomocí vektorování tahu motoru. Prototyp však vzlétne nejdříve roku 2007. |
| X-45 | Boeing | 2000 | Bezpilotní bojový letoun (UCAV) pro americké letectvo. Dva prototypy vykazují výborné výsledky, takže zřejmě bude zahájena sériová výroba. X-45 je bezocasý, řídí se pomocí pohyblivé trysky motoru. Ovládání se děje dálkově přes satelit, přičemž jedno řídící středisko ovládá až čtyři letouny. X-45 může být po dobu až deseti let skladován ve speciálním kontejneru. |
| X-46 | Boeing | 2001 | Účastník konkurzu na UCAV-N, tedy bezpilotní bojový letoun pro americké námořnictvo. X-46 je v zásadě dvoutřetinová jednomotorová zmenšenina typu F/A-18E Hornet. |
| X-47 | Northrop Grumman | 2001 | Druhý účastník konkurzu na UCAV-N. Na rozdíl od svého konvenčního soupeře je X-47 Pegasus řešen jako létající křídlo tvaru deltoidu. |
| X-48 | Boeing | 2002 | Vzorek letounu se splývajícím křídlem a trupem; v originále Blended-Wing-Body. Podobně jako prodloužené náběžné hrany u F-16 mu tato koncepce dává mimořádnou stabilitu při malých rychlostech a velkých úhlech náběhu. |
| X-49 | N/A | ??? | Toto označení bylo zatím přeskočeno. Agentura DARPA totiž požádala, aby letoun typu CRW (níže) dostal číslo 50 jako vyjádření faktu, že je to hybrid letadla a helikoptéry "fifty-fifty". |
| X-50 | Boeing | 2002 | Jedná se o první letoun typu CRW, což znamená Canard-Rotor-Wing. Jak říká název, stroj má pohyblivé kachní plochy a rotor, který se dokáže ve vyšších rychlostech zastavit a plnit tak funkci pevné nosné plochy. Tento letoun (zvaný také Dragonfly, tedy Vážka) bude sloužit jako demonstrátor pro možného nástupce vrtulníku AH-64 Apache. |
Prameny:
časopis VTM
časopis Letectví & kosmonautika
časopis T3
Christopher Chant: Top Gun (Cesty, 1996)
Curtis Peebles: Temní orli (BOOKS, 1999)
TV seriál Letadla X (TV Spektrum)
Internet: http://www.fas.org/
Internet: http://www.driko.org/usdes_x.html
All Rights Released.
Copyright © All Rights Reserved