AIM-9 Sidewinder 
  
  
  
  
     AIM-9 Sidewinder je nadzvuková střela krátkého doletu vzduch-vzduch
    určená pro stíhací letouny. Má vysoce explozivní hlavici a aktivní infračervený
    naváděcí systém. Byla původně vyvinuta U.S.Navy pro protileteckou obranu flotily,
    později byla U.S.Air Force uzpůsobena pro použití stíhačkami. 
  
Její naváděcí systém se zaměřuje na žhavé plyny u ústí motoru
    nepřátelského letadla a spolehlivě ji navede na cíl. Po jejím vypuštění může
    pilot provádět úhybné manévry nebo zaútočit na jiné cíle, aniž by se musel
    starat o navádění rakety. První verze této střely byly nasazeny v bojích v
    jihovýchodní Asii. 
  
Sidewinder má válcový trup opatřený zadními stabilizačními křídly. Kromě toho
    má před špicí ještě dva páry deltovitých křidélek, které umožňují střele
    manévrovat. Hlavními součástmi jsou: infračervená naváděcí sekce, aktivní
    optický detektor cíle, bojová hlavice a raketový motor. 
  
Prototyp Sidewinderu, střela AIM-9A, byl poprvé úspěšně odpálen v září 1953,
    první kusy počáteční verze AIM-9B začaly být používány U.S.A.F. v r. 1956 a
    zprvu byly úspěšné jen na krátké vzdálenosti. 
  
AIM-9J (konverze typů B a E) mají manévrovací schopnosti vhodné pro vzdušné
    souboje a větší rychlost i dolet.. Začaly být používány v roce 1977. 
  
AIM-9L má ještě výkonnější raketový motor na tuhé palivo a disponuje mnohem
    větší obratností. Model L byl prvním Sidewinderem, jenž byl schopen zasáhnout cíl
    pod jakýmkoliv úhlem, dokonce i při čelním útoku. Produkce začala r. 1976. 
  
AIM-9P byla ještě dokonalejší verzí modelu J. Umožňovala pilotovi odpálení z
    větší vzdálenosti od cíle a díky pokročilejší elektronice byla úspěšnější.
    Byla následována typy P-1, P-2 a P-3. Ten už byl vybaven i aktivním optickým
    detektorem cíle a motorem s omezenou kouřivostí. 
  
V současnosti je jako operační používána pouze verze AIM-9M, která má všechny
    výhody modelu L, ale je po všech stránkách výkonnější. Je vybavena zařízením
    proti rušení infračerveného zaměřování, pokročilým rozlišováním pozadí a
    motorem s nízkou kouřivostí. Tato modifikace je schopna dokonalejšího vyhledávání
    a zaměření cíle a možnost jejího zachycení nepřátelským zařízením je
    minimalizována. Vyrábí se od r. 1983. 
  
Budoucí 
verze X je ve vývoji, koncem března ukončila
    své již čtvrté 
testovací střelecké zkoušky. 
  
  
    
      | Stručná
      charakteristika  | 
    
    
      | Základní funkce | 
      řízená střela vzduch-vzduch  | 
    
    
      | Výrobce | 
      Naval Weapons Center  | 
    
    
      | Pohon | 
      raketový motor na pevné palivo Hercules and Bermite Mk. 36
      Mod. 71  | 
    
    
      | Délka | 
      9 stop 5 palců | 
      2,87 m  | 
    
    
      | Průměr | 
      5 palců | 
      13 cm  | 
    
    
      | Rozpětí | 
      2 stopy 3/4 palce | 
      0,63 m  | 
    
    
      | Bojová hlavice | 
      prstencová tříštivá nálož | 
    
    
      | Hmotnost při vypuštění | 
      190 lb | 
      86,2 kg  | 
    
    
      | Datum výroby | 
      1956  | 
    
    
      | Cena jednoho kusu | 
      přibližně 84 000 dolarů  | 
    
    
      | Ve stavu | 
      bude zveřejněno  | 
    
  
   
  
    Jirka Wagner
    
 
Copyright © All Rights Reserved