NAVIGACE

P-38 Lightning byl velmi zvláštní dvoumotorový stíhač druhé světové války. Firma Lockheed neměla do té doby zkušenosti se stavbou válečných letounů a proto vytvořila (na základě požadavku US Army Air Corps, který chtěl dálkový přepadový a doprovodný stíhací letoun dosahující ve výšce 20 tisíc stop (6 km) rychlosti 576 km/h po dobu nejméně jedné hodiny) zcela revoluční stíhačku se spoustou technických novinek. Většina amerických stíhacích letadel poháněných motory Allison V-1710 trpěla špatným výkonem ve velkých výškách, ale P-38 byl opatřen turbokompresory v horních částech ocasních nosníků za motory. Letoun měl příďový podvozek, malou střední trupovou gondolu s kanónem a čtyřmi kulomety, dvojité směrovky, Fowlerovy klapky, chladiče po stranách nosníků a další.
Lightningy nebyly příliš vhodné do bojů v Evropě (přesto zde sestřelily 1771 letadel), protože měly horší obratnost, ale slávu si získaly doletem, spolehlivostí a všestranností. Velkých úspěchů dosáhly ve válce v Pacifiku - mimo jiné šestnáct P-38 zničilo letadlo admirála Jamamota (!) 880 km od své základny na Guadalcanalu. Typ P-38F byla první skutečně bojeschopná verze, nejvíce vyráběný typ P-38J se objevil s nově vyřešenými vstupy vzduchu ke chladičům, které konečně vyřešily problémy s chlazením (mezichladiče plnícího vzduchu byly přemístěny pod motory). Verze L se zvýšeným nouzovým výkonem motorů unesla až 1808 kg pum nebo deset raket, verze P-38M byla dvojmístná noční stíhačka s radiolokátorem ASH v pouzdru pod přídí, Lightningy sloužily také k vlečení kluzáků, plnily úlohu rychlé ambulance (dvě pouzdra s nosítky pod křídly), byly použity rovněž v rámci elektronického boje.
Poslední P-38 byl vyroben v září 1945 a letoun byl vyřazen ze služby v roce 1949.

Jirka Wagner