NAVIGACE |
|
|
Americké bitevní lodě
Guam
(CB-2)
připravil Michal Béza
Kategorie:
Bitevní křižník
Třída:
Alaska
Americké námořnictvo plánovalo na počátku 40-tých let stavbu nové kategorie lodí - mezistupeň mezi bitevními loděmi a těžkými křižníky. Lodě této kategorie měly být poněkud menší než standardní bitevní lodě v té době, měly být dostatečně rychlé aby poskytly protiletecké krytí svazům letadlových lodí a zároveň měly být natolik samostatné a dobře vyzbrojené, aby byly schopné podnikat vlastní akce - ať už při dělostřeleckých soubojích nebo při bombardování pobřeží. Dalším důvodem pro stavbu této kategorie lodí byly informace o tom, že Japonské námořnictvo buduje lodě kategorie tzv. "Supercruiser", které měly být silnější než stávající spojenecké těžké křižníky. Americkou odpovědí tedy byla stavba třídy velkých křižníků o výtlaku 27 000 tun - třídy Alaska. V roce 1943 však již bylo jasné, že japonské síly jsou značně oslabeny a v té době věnují veškeré prostředky na budování letadlových lodí. Zároveň s postupnou ztrátou významu dělostřeleckých soubojů na moři a tedy i lodí s velkými rážemi děl byl program stavby velkých křižníků třídy Alaska značně omezen a z původně plánovaných 6 lodí byly dokončeny jen dvě: USS Alaska (CB-1) a USS Guam (CB-2). USS Hawaii (CB-3) byla sice spuštěna na vodu, ale nebyla nikdy dokončena (v pozdějších letech byla plánována přestavba na raketový křižník nebo velitelskou loď, ale nakonec byla v roce 1959 sešrotována).
USS Guam byla stavěna v loděnicích v Camdenu v New Jersey, kde byl v únoru 1942 položen kýl. Spuštěna na vodu byla v listopadu 1943 a uvedena do služby září 1944.
Lodě třídy Alaska měly standardní výtlak 27 000 tun.
Konstrukcí se spíše podobaly křižníkům. Od bitevních lodí se lišily především
konstrukcí bočního pancíře v podvodní části, kde, na rozdíl od bitevních lodí,
nebylo pancéřování několikavrstvé a bez systému protitorpédových komor. Naopak
křižníkům se podobaly tím, že měly pouze jedno kormidlo a hangár spolu s katapulty
umístěný uprostřed lodě. Jeden list kormidla činil lodím třídy Alaska
menší problémy při manévrování, ale na druhou stranu měly tyto lodě daleko
lepší pancéřování boků v podvodní i nadvodní části lodi než tehdejší
těžké křižníky. Hlavní výzbroj lodi USS Guam tvořilo devět děl ráže
305 mm ve třech trojvěžích. Sekundární výzbroj tvořilo dvanáct děl ráže 127mm
DP (Dual Purpose). Lodě byly vybaveny dvěma katapulty a v hangárech měly k dispozici
čtyři hydroplány.
USS Guam byla krátce po uvedení do služby přítomná v Karibské oblasti, kde prováděla cvičení. Poté byla v lednu 1945 převelena do Pacifiku, kde se po několika měsících připojila k americkému útočnému svazu u Ulithi. V následujících měsících poskytovala protiletecké krytí svazům lodí útočících na japonské souostroví a svými 305mm děly bombardovala Okinawu.
Po japonské kapitulaci se vyskytovala v oblasti Žlutého moře, kde demonstrovala sílu Amerického námořnictva a také podporovala vylodění jednotek v Inčonu v Korei. Spolu se svojí sesterskou lodí Alaska se vrátila do USA v prosinci 1945 a v únoru roku 1947 byla vyřazena z aktivní služby. Zde zůstala zakotvená na kotvišti Bayonne v New Jersey do května 1961, kdy byla prodána do šrotu.
Technicko-Taktická Data:
Délka celková | 246,33 m |
Délka při čáře ponoru | 241,25 m |
Šířka | 27,73 m |
Ponor | 9,7 m |
Výtlak standardní | 27 500 t |
Výtlak maximální | 34 253 t |
Výzbroj | 9 x 305 mm (12"/50) |
12 x 127 mm DP (5"/38) | |
56 x 40 mm AA Bofors | |
34 x 20 mm AA Oerlikon | |
Max. rychlost | 31,4 uzlů |
Pohon | 8 kotlů Babcock & Wilcox |
4 parní turbíny General Electric | |
Lodní šrouby | 4 |
Výkon | 150 000 ks |
Zásoba paliva | 3 619 t |
Akční rádius | 12 000 nm. při 15. uzlech |
Pancéřování - bok | 152 mm - 228 mm |
Pancéřování - paluba | 50,8 mm |
Letouny | 4 |
Katapulty | 2 |
Posádka | 1 979 mužů |
Uvedena do služby | září 1944 |
Potopena / vyřazena | květen 1961 |
Copyright © All Rights Reserved