NAVIGACE |
|
|
Americké bitevní lodě
USS Maryland
(BB-46)
připravil Michal Béza
Kategorie:
Bitevní loď
Třída:
Colorado
USS Maryland byla loď třídy Colorado o standardním výtlaku 32 600 tun. Stavba lodi byla zadána loděnicím Newport News ve státě Virginia, kde byl v dubnu roku 1917 položen kýl. Maryland byla spuštěna na vodu v březnu 1920 a v červnu roku 1921 byla dokončena a uvedena do služby.
Třída Colorado byly v podstatě novější typy lodí třídy Tennessee. Základní tvarové a rozměrové charakteristiky byly stejné, ale třída Colorado měla děla nové ráže 406 mm umístěná po dvou ve čtyřech dělových věžích - celkem tedy osm děl. Jednalo se o lodě 190 metrů dlouhé a 29,5 metru široké se silnou výzbrojí osmi děl ráže 406 mm ve věžích a 12 příp. 14 děl ráže 127 mm (5"/51) v kasematech v bocích lodi. Oproti typu Tennessee byly lodě třídy Colorado poněkud těžší, měly také přesnější děla, ale vrstvená protitorpédová obšívka, pancéřování, systém řízení palby, pohonný systém a systém ovládání lodi byl velice podobný. Stejně jako u Tennessee se jednalo o silné, dobře pancéřované, nicméně poněkud pomalé lodě. Kvůli omezením Washingtonské dohody to byly poslední nové bitevní lodě v loďstvu Spojených Států na dalších téměř dvacet let.
Maryland se ve dvacátých a třicátých letech podílela na vojenských cvičeních flotily. Její základna se v roce 1940 přesunula z Long Beach v Kalifornii do Pearl Harboru na Hawaii. Tam ji také zastihl neočekávaný japonský útok dne 7. prosince 1941. Maryland při něm utrpěla pouze relativně malé poškození. Při rekonstrukci byla zbavena obou stožárů, všechna kasematová děla byla nahrazena děly ráže 127mm (5"/38) pro obojí použití (jak protiletecké tak konvenční). Podobně jako u Colorada jí byla zesílena protitorpédová obšívka a pancéřování. Na palubě sloužily jeden nebo dva letouny typu Curtiss SOC-1 "Seagull".
V roce 1942 sloužila USS Maryland jako jedna z lodí svazu Task Force One podél západního pobřeží Spojených Států a ke konci roku '42 se přesunula do jižního Pacifiku. Na konci roku 1943 a začátku 1944 se účastnila dobytí Gilbertových a Marshallových ostrovů. Svá děla uplatnila při ostřelování Kwajaleinu a Tarawy před příchodem invazních jednotek. V červnu 1944 bombardovala ostrov Saipan a při této akci byla zasažena torpédem z japonského letounu. Byla donucena k návratu do Pearl Harboru kvůli nezbytné opravě. Zpět na bojiště se vrátila v září 1944, aby se vložila do bojů o Palaus. V říjnu bojovala u Leyte, kde ostřelovala pobřežní opevnění a v průlivu Surigao se účastnila poslední bitvy bitevních lodí. Ke konci listopadu byla zasažena letounem kamikaze a poškozena. Po opravách se přidala k lodím bombardujícím Okinawu a zde byla opět zasažena kamikaze. Přesto setrvala na bojišti ještě jeden týden než se opět vydala k západnímu pobřeží USA pro nezbytné opravy. Tyto skončily na začátku srpna, ale válka v Pacifiku již mezitím skončila.
Ke konci roku 1945 transportovala Maryland vojáky ze středního Pacifiku zpět do Spojených Států a poté se vydala do přístavu Bremerton ve státě Washington, kde byla deaktivována. Od roku 1947 do roku 1959 byla zakonzervována a v červnu 1959 byla prodána do šrotu.
Technicko - Taktická Data:
Celková délka | 190,2 m |
Šířka | 32 m |
Ponor | 9,3 m |
Výtlak standardní | 32 600 t |
Výzbroj | 8 x 406 mm (16"/45) |
5 x 127 mm (5"/51) | |
8 x 127 mm AA (5"/25) | |
cca. 40 x 40 mm AA (10x4) | |
cca. 40 x 20 mm AA (40x1) | |
Pancéřování - bok | 343 mm |
Pancéřování - paluba | 89 mm + 38 mm |
Pancéřování - dělové věže | 457 mm |
Pancéřování - velitelská věž | 406 mm |
Max. rychlost | 21 uzlů |
Pohon | 8 kotlů Babcock&Wilcox |
4 parní turbíny Curtis | |
Výkon | 28 900 ks |
Zásoba paliva | 4 570 t |
Akční rádius | 8 000 nám. mil při rychlosti 10 uzlů |
Letouny | 2 (?) |
Katapult | 1 |
Posádka | 2 100 mužů |
Uvedení do služby | červen 1921 |
Vyřazení ze služby / potopena | červen 1959 |
Copyright © All Rights Reserved