NAVIGACE

Americké bitevní lodě

USS Nevada (BB-36)
připravil Michal Béza

Kategorie: Bitevní loď
Třída: Nevada

Ve Spojených Státech Amerických bylo před blížící se První světovou válkou rozhodnuto postavit třídu bitevních lodí, která by svými parametry překonávala jakékoli lodě protivníka. Bylo přikročeno ke stavbě dvou lodí o standardním výtlaku 27 500 tun, které do US NAVY přinesly několik novinek a primátů.

Lodě třídy Nevada představily poprvé trojdělové věže a systém ochrany, který byl u amerických lodí uplatňován až do doby nových konstrukcí ve třicátých letech resp. změněn při modernizacích lodí dřívějších tříd. Tento systém trefně nazývaný "všechno nebo nic" (All or Nothing) spočíval v masivní pancéřové ochraně životně důležitých center lodi, zatímco ostatní části lodi zůstávaly téměř nechráněné. Byl to nutný kompromis konstruktérů, kteří chtěli kvůli nízkému výkonu strojů maximálně snížit množství pancéře, který se negativně projevoval na výtlaku a rychlosti lodí. Dalším důvodem takového přístupu byly zlepšující se systémy řízení palby a větší ráže děl, které spolu umožňovaly střelbu na velké vzdálenosti a děla menších ráží byla určena k boji proti torpédoborcům případně letadlům. Tomu odpovídalo právě pancéřování, kdy se zdálo, že pancéřová ochrana střední kategorie (proti dělům malé ráže nebo torpédovému útoku) je pouze plýtváním tonáže lodi na úkor rychlosti.

Další novinkou byl poprvé použitý jako primární pohonný systém naftový a zárověň lodě třídy Nevada byly poslední bitevní lodě se dvěma lodními šrouby. USS Oklahoma byla poslední loď s klasickými pístovými expanzními trojčinnými parními stroji.

USS Nevada byla postavena v loděnicích Fore River Shipbuilding Company, Quincy, Massachusetts. Její kýl byl položen v listopadu 1912, loď byla spuštěna na vodu v červnu 1914 a dokončena v březnu 1916.

USS Nevada ve dvacátých letech

Hlavní výzbroj USS Nevady tvořilo deset děl ráže 356mm (14"/45) uspořádaných ve dvou trojvěžích a dvou dvouvěžích. Trojdělové věže byly umístěny níže na přídi i na zádi (věže č. 1 a 4) a dvouhlavňové věže byly umístěné nad nimi (věže č. 2 a 3). Všechna děla v jednotlivých věžích měla společné ložiště, což se ukázalo nevýhodné, neboť při poruše nebo poškození elevačního mechanismu byla celá věž vyřazena z provozu. Sekundární baterii tvořilo jedenadvacet kasematově uložených děl ráže 127mm (5"/51) a to po deseti na obou bocích a jedno dělo na zádi. Tato koncepce se ukázala být ne příliš šťastnou, neboť především děla blízko přídě a zádě byla natolik blízko hladině, že se nedala použít než na klidném moři. Proto bylo již po několika letech devět děl odebráno a zůstala pouze děla ve střední části trupu. Ke konci dvacátých let byla přidána protiletecká děla ráže 127mm (5"/25) v počtu osmi kusů. Děla byla přidána při modernizaci v letech 1927-30, při níž byly také odstraněny trubkovité stožáry a nahrazeny klasickými trojnožkami. Změn doznaly také nástavby a kasematová děla sekundární výzbroje byla přemístěna výše od čáry ponoru až do nástaveb. Z lodi operovaly tři letouny Vought O2U-1.

 
USS Nevada po rekonstrukci roce 1942 (kresba autor)

Loď USS Nevada se po uvedení do služby v roce 1912 pohybovala v oblasti západního Pacifiku až do poloviny roku 1918, kdy se vydala do britských vod a zapojila se do bojů První světové války. Po skončení konfliktu sloužila převážně v západním Atlantiku a Karibské oblasti, jakož i ve východním Pacifiku a podnikla několik cest do Brazílie (v roce 1922) a Austrálie (v roce 1925). Na konci dvacátých let podstoupila rozsáhlou rekonstrukci, po které se opět zapojila do běžné služby ve flotile. Po následujících jedenáct let působila převážně v Pacifiku.

Dne 7. prosince 1941 v době japonského leteckého útoku byla USS Nevada jedinou bitevní lodí na základně Pearl Harbor, která byla schopná pohybu a také se snažila manévrovat. Jako taková se stala terčem intenzivního japonského útoku, a po zásahu jedním torpédem a několika pumami se začala potápět. Naštěstí uvázla na mělčině a po uhašení požáru bylo přistoupeno k náročným opravám. Loď byla opravena do takového stavu, aby byla schopná urazit cestu na západní pobřeží Spojených Států. Tam dorazila v květnu 1942 a po celý zbytek roku byla podrobena opravě a přestavbě, při níž byly odtraněny trojnožkové stožáry a doplněna protiletecká výzbroj v počtu osmi kulometů Browning ráže 12,7mm ( .50/90).

USS Nevada se vrátila na bojiště v době dobývání ostrova Attu v květnu 1943. V polovině roku se přesunula do Atlatiku, kde dělostřelbou podporovala invazní jednotky v Normandii v červnu 1944 a v srpnu a září se podílela na operacích u pobřeží jižní Francie. Poté se vrátila zpět do Pacifiku a na jaře 1945 se zapojila do dobývání ostrovů Iwo Jima a Okinawa. Při těchto bojích byla 5. dubna zasažena letounem kamikaze a dělostřeleckým granátem. Přesto zůstala na bojišti až do června 1945, kdy se přesunula do západního Pacifiku. Po skončení Druhé světové války se vrátila na Hawai.

USS Nevada byla příliš stará na to, aby zůstávala byť v rezervním stavu flotily a proto byla použita jako pokusný objekt při testech atomových zbraní u atolu Bikini v červenci 1946. V srpnu 1946 pak byla formálně vyřazena z aktivní služby. USS Nevada zůstala u atolu dva roky vážně poškozená a radioaktivní než byla odtažena na volné moře a torpédy a dělostřeleckou palbou potopena.

Technicko - Taktická Data: