zpět válečné lodě II. světové války

Válečné lodě II. světové války

NAVIGACE

Americké bitevní lodě

USS West Virginia (BB-48)
připravil Michal Béza

Kategorie: Bitevní loď
Třída:
Colorado

USS West Virginia byla jednou ze třech lodí třídy Colorado. V dubnu roku 1920 byl v loděnicích Newport News ve státě Virginia položen její kýl a loď byla spuštěna na vodu v říjnu 1921. Dokončena a uvedena do služby byla v prosinci roku 1923.

West Virginia byla 190 metrů dlouhá a 29,5 metru široká loď o standardním výtlaku 32 600 tun. Třída Colorado byly v podstatě novější typy lodí třídy Tennessee. Základní tvarové a rozměrové charakteristiky byly stejné, ale třída Colorado měla děla nové ráže 406 mm umístěná po dvou ve čtyřech dělových věžích - celkem tedy osm děl. Další výzbroj tvořilo 14 děl ráže 127 mm (5"/51) v kasematech v bocích lodi. Oproti typu Tennessee byl typ Colorado poněkud těžší, měl také přesnější děla, ale vrstvená protitorpédová obšívka, pancéřování, systém řízení palby, pohonný systém a systém ovládání lodi byly velice podobné. Stejně jako u Tennessee se jednalo o silné, dobře pancéřované, nicméně poněkud pomalé lodě. Kvůli omezením Washingtonské dohody to byly poslední nové bitevní lodě v loďstvu Spojených Států na dalších téměř dvacet let. Lodě tříd Tennessee a Colorado byly ve dvacátých letech známy pod názvem "Big Five" (velká pětka).

West Virginia byla spolu s Maryland v Pearl Harbor v době japonského leteckého útoku na tuto základnu. West Virginia dostala sedm zásahů japonskými torpédy do levého boku a dva zásahy bombami. Torpéda vytvořila velké otvory v obšívce a pouze rychlý zásah při odstraňování poškození zabránil převrhnutí lodi na bok. Přesto ale poměrně rychle klesla přídí na dno přístavu. Při této události zahynulo více než sto mužů posádky. West Virginia byla poté vyzdvižena a byly provedeny nezbytné opravy aby mohla v dubnu 1943 odplout na západní pobřeží USA do loděnic Puget Sound Navy Yard, kde byla přestavěna a modernizována. Ještě v Pearl Harboru byly odstraněny oba stožáry.

Z loděnic vyplula West Virginia až v červnu 1944 po totální přestavbě, při níž byla zvětšena její šíře, místo dvou komínů se objevil jeden a byla instalována mohutná protiletecká obrana. Do válečné zóny v oblasti Filipín se dostala až v říjnu 1944 a zapojila se do akcí u ostrova Leyte. Když se japonské síly pokusily 25. října zasáhnout proti vylodění spojenců pomocí svazu bitevních lodí a menších plavidel, pomáhala je West Virginia odrazit v poslední dělostřelecké bitvě bitevních lodí v průlivu Surigao. Dále se podílela na dobývání ostrovů Mindoro, Iwo Jima a Okinawa. Při ostřelování Okinawy byla podobně jako jiné lodě zasažena letounem kamikaze, ale pokračovala v akci až do června 1945. Po japonské kapitulaci doprovázela okupační jednotky. Její poslední akcí byla operace "Magic Carpet" při níž dopravovala vojenské jednotky z Pacifické oblasti do Spojených Států.

USS West Virginia byla deaktivována na začátku roku 1946 a vyřazena ze služby v lednu 1947. Dvanáct let kotvila zakonzervovaná ve stavu Pacifické Rezervní Flotily než byla v srpnu 1959 prodána do šrotu.

 

 

Technicko - Taktická Data:

Celková délka 190,2 m
Šířka 32 m
Ponor 9,3 m
Výtlak standardní 32 600 t
Výzbroj 8 x 406 mm (16"/45)
5 x 127 mm (5"/51)
8 x 127 mm AA (5"/25)
cca. 40 x 40 mm AA (10x4)
cca. 40 x 20 mm AA (40x1)
Pancéřování - bok 343 mm
Pancéřování - paluba 89 mm + 38 mm
Pancéřování - dělové věže 457 mm
Pancéřování - velitelská věž 406 mm
Max. rychlost 21 uzlů
Pohon 8 kotlů Babcock&Wilcox
4 parní turbíny Curtis
Výkon 28 900 ks
Zásoba paliva 4 570 t
Akční rádius 8 000 nám. mil při rychlosti 10 uzlů
Letouny 2 (?)
Katapult 1
Posádka 2 100 mužů
Uvedení do služby prosinec 1923
Vyřazení ze služby / potopena srpen 1959

 


Copyright © All Rights Reserved