| NAVIGACE |
|
|
|
|
Mil, SSSR
Pokusný vrtulník V-8, který Milova konstrukční kancelář v roce 1960 vyprojektovala, vznikl vývojem typu Mi-4. Od něj převzal uložení hlavního a vyrovnávacího rotoru, transmisi, zadní část trupu a řadu dalších konstrukčních detailů. Nová byla pohonná jednotka, kterou tvořily dvě plynové turbíny. Nové motory pohánějí nový pětilistý nosný rotor.
První prototyp V-8
Při prvním letu 9.června 1961 měl prototyp (Hip-A) zatím ještě
čtyřlistý hlavní rotor poháněn jedním mohutným turbohřídelovým motorem AI-24V
konstruktéra Solovjeva o výkonu 1395 kW. Druhý prototyp (Hip-B), který vzlétl 17.září
1962, byl již poháněn dvojicí turbohřídelových motorů Izotov TV2-117 s
výkonem 2x 1120 kW. Až v roce 1964 dostal vrtulník rotorovou hlavu odvozenou od
většího Mi-6 a pětilistý nosný rotor. V této podobě se pod označením Mi-8 dostal
v následujícím roce do sériové výroby. Současným výrobcem je Kazan Helicopter
Production Association.
Mi-8 spolu s další novinkou Mi-2 věnoval Milův konstrukční tým jako dar XXII.sjezdu
KSSS.
Díky výkonnějším motorům se zvýšila rychlost, stoupavost, nosnost. Zvýšila se i bezpečnost vrtulníku, neboť let i přistání je možné pouze s jedním motorem. V případě vysazení jednoho motoru, zvyšuje druhý svůj výkon automaticky o 14%.
Indický Mi-17 shazuje náklad
Oproti Mi-4 má i téměř dvojnásobný objem
nákladního prostoru. Nákladová kabina má rozměry 5,34 m x 2,32 m x 1,8 m a je v ní
podle verze možno přepravovat náklad nebo až 28 (Mi-17 až 40) pasažérů. Do
nákladního prostoru je přístup buď posuvnými dveřmi v levé přední části trupu
a nebo dvoukřídlými nákladovými dveřmi v zádi.
Posádka je 2 až 3 členná - pilot (kapitán), druhý pilot (navigátor) a palubní
technik.
Vrtulník je vybaven automatickým pilotem a vybavením pro let za nepříznivých
povětrnostních podmínek i v noci. U speciální jeřábové verze se používá
vnitřní televizní okruh.
Palivo je uloženo v jedné vnitřní 445 l a dvou vnějších 745+680 l nádržích. Do
nákladového prostoru mohou být zabudovány další dvě nádrže o objemu 2x 915 l. Na
předním konci nádrže na pravé straně trupu je vstup vzduchu pro klimatizaci.
Sikorski S-61 N
Podle amerických a britských pilotů je západním ekvivalentem vrtulník S-61N.
Mi-8/17 se ukázaly jako velice odolné v boji. Za války v Afghánistánu se dokázaly na základnu vrátit stroje s více než 150 zásahy nebo se zlomeným rotorovým listem.
Je to jeden z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších vrtulníků na světě.
Vrtulník se stále vyrábí a existuje ve vojenských i civilních verzích. Létal nebo
ještě stále létá v asi 50 zemích světa.
U nás létá Mi-8 od roku 1967 a Mi-17 od roku 1985.
| Mi-8S9 | 1 | Mi-8PPA | 2 |
|---|---|---|---|
| Mi-8S11 | 3 | Mi-9 | 1 |
| Mi-8T | 2 | Mi-17 | 30 |
Dopravní verze všeobecného použití určená především pro
přepravu nákladu v kabině a v podvěsu. V kabině může přepravovat náklad až do
4000 kg a na vnějším závěsu pod trupem až do 3000 kg. Nákladní kabina může být
za letu pootevřena a tak je možno přepravovat i rozměrnější náklad. Boční
sklopná sedadla umožňují přepravu 24 osob. Pro zvýšení doletu lze do nákladního
prostoru umístit palivovou nádrž.
Verzi T lze snadno a rychle upravit na sanitní verzi pro 12 ležících pacientů a dva
ošetřovatele.
Pro záchranné práce je verze T vybavena palubním jeřábem nad levými bočními
dveřmi s elektrickým navijákem o nosnosti 150 kg. Některé Mi-8T a Mi-8 TV byly
přestavěny na standard Mi-17.
Ve vojenské verzi Hip-D slouží jako výsadkový vrtulník a na zbraňových
závěsnících může nést 128 neřízených raket a nebo jinou výzbroj.
Osobní verze. V klimatizované kabině může
přepravovat až 28 cestujících. Na první pohled se pozná podle obdélníkových oken
v kabině pro cestující.
Luxusní provedení osobní verze pro 9 nebo 11
cestujících.
Speciálně upravená verze vrtulníku pro
vedení radiolektronického boje. Na každém boku má 6 dipólových křížových antén
a pod přídí výměníky tepla.
Všechny verze s příponou M jsou též označovány jako typ Mi-17. Označení Mi-17 se používá pro export.
Mi-17 je vylepšený Mi-8 z roku 1976 s výkonnějšími motory TV3-117MT 2x 1435 kW.
Nové motory byly vyvinuty speciálně pro provoz za vysokých okolních teplot a ve
velkých nadmořských výškách.
Od Mi-8 se odlišuje některými charakteristickými znaky - vyrovnávací rotor je na
levé straně ocasního nosníku, vstupní otvory motorů mají deflektory pro separaci
pevných částic ve vzduchu (písek, prach atd.).
Nákladová kabina má stejné rozměry jako u Mi-8. Mi-17 je vybaven vynikajícím
navigačním a informačním systémem a moderními spojovacími prostředky, které
umožňují bezpečnou přepravu osob i za velmi nepříznivých povětrnostních
podmínek jak ve dne tak i v noci. Na základě zkušeností z války v Afghánistánu je
vybaven účinnými prostředky ochrany proti PLŘS s infračervenou naváděcí
soustavou. Může být též osazen povětrnostním radarem, který může sloužit i pro
navigaci.
Na boky trupu je možno zavěsit zbraňové nosiče pro šest závěsníků, na které lze
zavěsit raketové bloky UB-32-57 (6x 32 střel S-5 ráže 57 mm) nebo B-8-V20 (6x 20
střel S-8 ráže 80 mm) i další výzbroj, ale bez PTŘS na koncích nosníků.
Dále modernizovaná verze Mi-17 s motory TV3-117 VM (2x
1545 kW). V přídi je zabudovaný povětrnostní radar, má vylepšené navigační
vybavení pro činnost za ztížených povětrnostních podmínek a v noci. V kabině je
možno přepravovat 27 osob a únosnost podtrupového závěsu se zvýšila na 4000 kg.
Verze z poloviny 90.let. Má zcela nově
tvarovanou příď do níž může být zastavěn povětrnostní radar. Dveře na levé
straně trupu se rozšířily o 40 cm a na pravou stranu nově přibyly dveře původních
rozměrů. Dveře nákladového prostoru teď tvoří boční křídla a nájezdová
rampa. Nové sedačky zvýšily kapacitu přepravovaných osob na 36-40 plně
vyzbrojených vojáků. Vnější závěs má nosnost 5000 kg a standardní naviják 300
kg. Dolet se instalací vnějších palivových nádrží zavěšovaných na zbraňové
závěsníky zvýšil na 1600 km.
Stroj může nouzově přistát i na vodní hladině, protože je vybaven plovákovým
systémem, který se nafoukne do 10 vteřin a udrží vrtulník na vodní hladině déle
než 30 minut.
Arménie, Azerbajdžán, Afghánistán, Alžírsko, Angola, Bangladéš,
Bělorusko, Bulharsko, Česká republika, Čína, Egypt, Finsko, Guyana, Chorvatsko,
Indie, Írák, Írán, Jinžní Jemen, Jugoslávie, Kambodža, Kuba, Madagaskar,
Maďarsko, Mexiko, Mongolsko, Mozambik, Německo, Nikaragua, Pákistán, Polsko, Rumunsko,
Rusko, Severní Jemen, Slovensko, Sůdán, Sýrie, Srí Lanka, Ukrajina, Vietnam, Zambie.
Ruský Mi-17 havarovaný v Čečensku
| Mi-8 | Mi-17 | |
|---|---|---|
| Motor: | 2x TV2-117-A, 1120 kW | 2x TV3-117MT, 1435 kW |
| Průměr nosného rotoru: | 21,29 m | |
| Průměr vyrovnávacího rotoru: | 2,7 m | 3,91 m |
| Délka s otačejícími se rotory: | 25,24 m | 25,35 m |
| Délka trupu: | 18,22 m | |
| Výška: | 5,65 m | 4,75 m |
| Prázdná hmotnost: | 7 260 kg | 7 055 kg |
| Maximální hmotnost: | 12 000 kg | 13 000 kg |
| Max.rychlost: | 230 km/h | 260 km/h |
| Cestovní rychlost: | 200 km/h | 240 km/h |
| Dostup: | 4 500 m | 5 700 m |
| Stoupavost u země: | 4,9 m/s | 4,5 m/s |
| Dolet: | 500 km | |
| Max.přeletová vzdálenost: | 950 km | |
| Výzbroj: | Je uvedena u popisu jednotlivých verzí.
|
|
Copyright © All Rights Reserved