zpět | britské stíhačky druhé světové války |
připravil Jirka Wagner
NAVIGACE |
|
|
Letoun Boulton Paul P.82 Defiant začal vznikat na základě požadavků Ministerstva letectví zadaných již roku 1933 (později upřesněných v roce 1935), jako náhrada za rychle stárnoucí Hawker Demon. Měl to být celokovový dvoumístný jednoplošný stíhací letoun vybavený otočnou střeleckou věží. Chopily se jich firmy Hawker (jejich prototyp, Hawker Hotspur, ač zalétaný, byl posouzen jako nevhodný) a Boulton Paul Aircraft Ltd., která přišla s letounem P.82. I přes rozporuplné hodnocení stíhacího letounu se střeleckou věží bylo objednáno 87 sériových strojů. Prototyp poprvé vzlétl 11. 8. 1937 (bez střelecké věže), následován 18. 5. 1938 druhým prototypem již s podobou sériového stroje (Mk.I).
Dvousedadlový stíhací letoun Defiant se stal pokusem o zkombinování výkonů moderního jednoplošníku s výhodami uzavřené hydraulicky ovládané střelecké věže vyzbrojené čtyřmi kulomety Browning se 600 náboji na každý z nich. Střelec sedící za pilotem ovládal věž pákou, která mu umožňovala pohyb nalevo/napravo pro otáčení věže a dopředu/dozadu pro náklon kulometů, v její horní části bylo tlačítko palby.
Defiant byl sám o sobě příjemný a klidný letoun, jeho výkony však značně snižovala nadměrná hmotnost - musel nést dva členy posádky a těžkou otočnou věž. Defianty 109. perutě se dostaly poprvé do zoufalých bojů 12. května 1940 nad Nizozemskem, o den později doprovázely bombardéry Fairey Battle - z šesti Defiantů se po boji vrátil pouze jeden. Přesto o týden později zbytek perutě sestřelil 17 Messerschmittů Bf 109 bez vlastní ztráty a ještě téhož dne 11 Junkersů Ju-87 a Ju-88. Jakmile se však s nimi Němci seznámili, byl Defiant proti Messerschmittu bezmocný.
Kariéra Defiantu jako denního stíhače skončila, ale v létech 1940-41 vynikl tento stroj jako noční stíhač, později byl vybaven i radarem. Většina vyrobených letounů sloužila jako noční stíhačky. letouny pro vlek vzdušných terčů a u letecké záchranné služby, některé byly vybaveny systémem Mandel matoucím německou obranu.
Stručná charakteristika Defiant Mk.I | |||
Základní funkce | Stíhací letoun | ||
Pohon | Jeden 12válcový vodou chlazený motor Rolls-Royce Merlin | ||
Výkon | Merlin III (Mk.I) | 1030 HP | 768 kW |
Merlin XX (Mk.II) | 1260 HP | 940 kW | |
Rozpětí | 39,4 ft | 12 m | |
Délka | 35,3 ft | 10,75 m | |
Výška | 12,1 ft | 3,7 m | |
Plocha křídel | 250 sq ft | 23,23 čtv. m | |
Hmotnost | prázdná | 6000 lb | 2722 kg |
startovní | 8350 lb | 3787 kg | |
Rychlost | 303 mph | 488 km/h | |
Poč. stoupavost | 1900 ft/min | 579 m/min | |
Dostup | 30 512 ft | 9300 m | |
Dolet | 500 mil | 805 km | |
Výzbroj | 4x 7,7mm kulomet (600 nábojů každý) | ||
Posádka | 2 | ||
První vzlet | prototyp 11.8.1937 | ||
Datum výroby | prosinec 1939 | ||
Vyrobeno | 1064 (obě verze) |
Jirka Wagner
Copyright © All Rights Reserved