zpět | britské stíhačky druhé světové války |
připravil Jirka Wagner
NAVIGACE |
|
|
Meteor se měl původně jmenovat jinak. Thunderbolt byl ale již obsazen americkým typem P-47, proto dostal dvoumotorový proudový stíhací letoun Gloster G.41 jméno, pod nímž se proslavil.
První spojenecký letoun byl překvapivě velký a měl značnou nosnou plochu. První letouny měly velmi nízké výkony, a to i přesto, že byly vybaveny dvěma motory. Konstrukce musela teprve dozrát a skvělé motory Rolls-Royce umožnily letounu stát se víceúčelovým bojovým strojem s úžasnou rychlostí, vynikajícím zrychlením a stoupavostí a díky značným rozměrům s rezervami, které umožnily přestavby na pokračovací dvojmístný, dálkový průzkumný nebo dvojmístný noční stíhací letoun.
Původně rychlý vývoj se pozdržel, nikoliv však kvůli revolučním motorům, ale díky problémům s křidélky, ocasními plochami a příďovou podvozkovou nohou. Motorů bylo vyzkoušeno několik typů. První let se uskutečnil se dvěma motory Halford H.1 (posléze známějšími jako de Havilland Goblin), druhý let, 12. června 1943, s motory Rolls-Royce Welland; třetí 13. listopadu 1943, s axiálními motory Metrovick F.2. Motory Welland s tahem 768 kg byly vybrány pro pohon šestnácti Meteorů I první série, které se dostaly do služby 12. července 1944. Bylo to o osm dní dříve, než prvních Me-262 nastoupilo do služby u Luftwaffe.
Prvním úkolem nového letounu bylo stíhání letounových střel Fieseler Fi-103 (V-1) a Meteor I ukázal, že bude úspěšný (přestože při prvním letu selhaly letounu kanóny a letounová střela musela být vychýlena koncem křídla).
První velkou sérií byla verze F.III s přeplňovanými motory Derwent 1 (tah 904 kg), odsunovací kabinou a, u posledních patnácti vyrobených kusů, s prodlouženými motorovými gondolami. Verze Mk.4 měla přestavěné motory Derwent 5 a s tahem 1582 kg, větší motorové gondoly a křídla se zkrácenými a křída se zkrácenými oblouky pro získání vyšší rychlosti v malých výškách. V roce 1945 jeden letoun této verze získal rychlostní rekord výkonem 969,6 km/h, který později zvýšil na 985,6 km/h.
Existovalo mnoho poválečných variant.
Stručná charakteristika Meteor F Mk. I | |||
Základní funkce | Proudový stíhací letoun | ||
Pohon | Dva proudové motory Rolls-Royce Welland | ||
Výkon | 768 kg | 7,53 kN | |
Rozpětí | 43 ft | 13,10 m | |
Délka | 41,2 ft | 12,57 m | |
Výška | 13 ft | 3,96 m | |
Plocha křídel | 374 sq ft | 34,74 čtv. m | |
Hmotnost | prázdná | 39 751 lb | 3693 kg |
max. | 37 382 lb | 6260 kg | |
Rychlost | 410 mph | 660 km/h | |
Poč. stoupavost | 2156 ft/min | 657 m/min | |
Dostup | 44 000 ft | 13 410 m | |
Dolet | 1000 mil | 1610 km | |
Výzbroj | 4x 20 mm kanón | ||
Posádka | 1 | ||
První vzlet | prototyp 5.3.1943 | ||
Datum výroby | červenec 1944 | ||
Vyrobeno | okolo 3875 (všechny verze vč. poválečných) |
Jirka Wagner
Copyright © All Rights Reserved