| NAVIGACE |
|
|
|
|
Mil, SSSR
připravil Jiří Kučírek
Polský Mil Mi-14 SP
V polovině šedesátých let, kdy byl veřejnosti poprvé představen vrtulník Mil Mi-8, začaly sovětské vzdušné síly podporovat
vývoj nového vrtulníku, který by se mohl v budoucnosti stát jeho nástupcem. Na
rozdíl od vzdušných sil nedisponovaly námořní síly koncem šedesátých let ničím
modernějším než v té době již zastaralým strojem Mil
Mi-4, který navíc sloužil v nedostatečném množství. Proto byl v této době
zaveden do služby moderní Kamov Ka-25. Ovšem stejně i jako Mi-4 neuspokojoval
poptávku námořnictva po vrtulnících s možností startu z letadlových lodí i z
pobřeží.
Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o vývoji nového většího a výkonnějšího
vrtulníku, který by mohl vzniknout konverzí z běžného typu. Jako nejvýhodnější
pro konverzi se ukázal velkoprostorový Mil Mi-8. Práce na novém stroji začaly již v
roce 1968, ale výsledný model obojživelného vrtulníku vzlétl až v roce 1973.
Vrtulník dostal označení Mil Mi-14. V kódu NATO mu byl přidělen název
"Hare", v překladu mlha.
Vzhledem k tomu, že vývoj tohoto typu trval tak dlouhou dobu, neobešel se
pravděpodobně bez počátečních problému. Tento typ je v zásadě koncipován jako
dvoumotorový proti ponorkový a záchranný vrtulník klasické koncepce s pětilistým
nosným rotorem a na nosníku umístěným třílistým stabilizačním rotorem. Stroj je
sice odvozen od vrtulníku Mi-8, ale využívá dynamické soustavy Mil Mi-17, což se projevuje především v umístění
vyrovnávacího rotoru na levé straně trupového nosníku a řadou dalších méně
výrazných odlišností.
Hned od začátku bylo rozhodnuto o obojživelnosti budoucího stroje, nejspíše jen pro
nouzové účely, což si ale vyžádalo několik zásadních změn v konstrukci trupu
vrtulníku. Proto byla spodní část původního trupu Mi-8 upravena do podoby trupu
lodního, přibyly nafukovací plováky připevněné pomocí pylonů ke stranám zadní
části trupové gondoly a malý plovák umístěný na vzpěře na konci nosníku
vyrovnávacího rotoru. Oproti strojům Mi-8 či Mi-17 nemá Mil Mi-14 nákladové dveře
v zadní části trupu. Ve spodní části trupu se nachází pumovnice, do které je
možno umístit torpéda, pumy, hlubinné nálože nebo jinou protiponorkovou výzbroj.
Vrtulník je vybaven upraveným čtyřkolovým zatahovatelným podvozkem. Přední
podvozkové nohy, které zároveň plní funkci stabilizačních plováků, mají
jednoduché pneumatiky, zadní podvozkové nohy mají pneumatiky zdvojené. Řídící
kabina je dvoumístná a nákladový prostor je schopný pojmout až 12 pasažerů. U
verze Mi-14 PL, je zde obvykle vyhrazeno místo pro tři operátory.
Pohonnou jednotku tvoří dvojice motorů Isotov TV3-117MT o výkonu 2x 1 435 kW. Motory
jsou umístěné v kratších motorových gondolách nad nákladovým prostorem.
Vybavení pro boj s ponorkami se skládá z dopplerovského navigačního radaru
umístěného na spodní ocasní části, vyhledávacího radiolokátoru 12-M,
nácházejícího se v jakési vaně na spodku přídě a detektoru magnetických
anomálií, který se spouští ze zadní části trupu vrtulníku.
Mi-14 PL / Mi-14 PW Haze-A
Základní verze určená k boji proti ponorkám. V Polsku je tato
verze označena jako Mi-14 PW. Vybavení stroje zahrnuje vyhledávací radiolokátor,
ponorný sonar, na zádi umístění detektor magnetických anomálií a akustické bóje.
Výzbroj je nesena ve dvou pumovnicích uvnitř trupu a je tvořena dvěma
samonaváděcími torpédy, hlubinnými pumami a pravděpodobně i námořními minami.
Polský Mil Mi-14 PW
Mi-14 BT Haze-B
Speciální verze modifikovaná k vyhledávání a zneškodňování
určitých typů min.
Mi-14 BT používaný, jako většina vyřazených strojů, v
soukromém sektoru
Mi-14 SP Haze-C
Verze určená k vyhledávání a zachraňování trosečníků. Je
vybavena odhoditelnými kontejnery s nafukovacími vory, elektrickým navijákem se
speciálním košem pro vyzvedávání až tří osob současně, pátracími světlomety
umístěnými na stranách přídě a zařízením pro vlečení pátracích člunů.
Uvnitř kabiny je prostor pro deset zachráněných osob a vybavení pro poskytování
první pomoci.
Zachranný Mi-14 SP
Mi-14 ELIMINATOR
V Polsku byl jeden stroj verze Mi-14 PL přestavěn na tuto
protipožární verzi.
ELIMINATOR
SSSR (nyní ještě slouží v sovětském letectvu zhruba 100
strojů), Polsko, NDR, dále je ještě užíván některými soukromými leteckými
společnosti ve státech, kde měli původně své vojenské využití.
?
| Motor: | 2x Isotov TV3-117MT; 1 435 kW |
|---|---|
| Délka trupu:: | 18,22 m |
| Průměr rotoru: | 21,30 m |
| Výška: | 6,90 m |
| Prázdná hmotnost: | 11 400 kg |
| Maximální hmotnost: | 14 200 kg |
| Rychlost: | 230 km/h |
| Dostup: | 3 200 m |
| Dolet: | 800 km |
Zdroje:
Copyright © All Rights Reserved