NAVIGACE

KFOR - 4. průzkumná rota

Bechyňský prapor byl rozhodnutím generálního štábu AČR vyslán do mise KFOR v KOSOVU v lednu 2000. První část 4. průzkumné roty (prapor byl na dobu mise zreorganizován na počet roty), skládající se ze štábu, velitelů jednotek a nezbytné logistiky, odletěla z budějovického letiště 27. ledna. Druhá a poslední část se k nim přidala poslední lednový den. V Kosovu rota vystřídala 6. průzkumnou rotu, složenou z příslušníků 6. speciální brigády.

4. pzr byla organizačně začleněna do podřízenosti britského pluku SCOTS DRAGOON GUARDS v mezinárodní brigádě STŘED (MNB(C)). Tento tankový pluk byl jako první vyzbrojen novými tanky CHALLENGER 2.
Prostor zodpovědnosti převzala rota v nezměněné podobě – 40 km provinční hranice severovýchodně od PRIŠTINY.

Úkol : zabránit porušování dohod (tzv. MTA – Military Technical Agreement) ze strany Srbska, nedovolit pronikání albánských extrémistů do demilitarizovaného pásma za hranicí, kde se snažili napadat policejní stanice srbských jednotek MUP (Ministerstvo Unastranših Poslova), a v neposlední řadě ochrana srbské menšiny ve vesničce SEKIRAČA.

První tři měsíce rota strávila ve stísněném prostředí základny v bývalé škole ve vesnici SIBOFC E EPER (GORNJI ŠIBOVAC). Začátkem května proběhlo stěhování do prostorů vodárny u vesnice SHAJKOFC. Zde byla dříve dislokovaná tanková squadrona SDG, která se však přestěhovala z důvodů zhoršení situace u srbské enklávy GRAČANICA blíže PRIŠTINĚ. Nová základna poskytovala rotě mnohem více prostoru, což bylo a je důležité obzvláště pro rozmístění logistiky, jakožto i pro odpočinek vojáků.

Během plnění úkolů na misi musela 4. pzr čelit několika incidentům. Asi nejvážnější z nich bylo zajetí patroly policisty MUP a přestřelka mezi Srby a Albánci, do které byla vtažena i naše patrola. Obzvláště zajetí patroly na BVP 1 v březnu bylo zcela mylně interpretováno ve všech médiích v ČR. Vojáci byli zajati při sněhové bouři, kdy viditelnost nedosahovala 20 metrů. Doplatili také na spory při uznání vytyčení provinční hranice. Na některých místech tyto rozdíly činily až 500 m. A zatímco VJ (jugoslávská armáda) toto uznali, velení MUP trvali na staré hranici. Naneštěstí bylo celé demilitarizované pásmo, podle MTA, pod kontrolou pouze policejních sil. Česká patrola se nacházela v době kontaktu s nepřítelem přesně uprostřed jednoho z podobných kousků KOSOVA. Ani první chvilky po incidentu ještě nenaznačovaly, že by šlo o zajetí. Stále se diskutovalo, zda jde zbloudění nebo o špatné chápání hranice. Avšak po hodině se situace rapidně změnila, naši vojáci byli odzbrojeni, eskortováni do vnitrozemí Srbska. Propuštěni byli po 9 hodinách.

V červnu se naopak patrola dostala při rutinním patrolování hranice do střelby, která se rozpoutala mezi albánskými extremisty a policejní stanicí MUP, jenž ležela asi 200 metrů za hranicí a byla napadena jako první. Patrola se zrovna nacházela v malém údolíčku, takže veškerá palba byla vedena nad nimi a pravděpodobně žádná z bojujících stran o jejich přítomnosti nevěděla. Vojáci se přesto zachovali profesionálně, podle operačních postupů a 40ti minutovou, ne příliš prudkou přestřelku, přestáli ve zdraví. Žádná ze stran tohoto incidentu nezaznamenala žádné ztráty ani zranění.