NAVIGACE |
|
|
Možná si položíte otázku, proč jsou nějací záchranáři spojováni se speciálními jednotkami. Speciální jednotky jsou přece vysloveně útočného charakteru. Abychom se dopátrali proč tomu tak je, musíme se podívat do minulosti. Během první světové války obě strany brzy zjistily, že není ani tak problém zajistit letadlo, ale spíše je problém vycvičit v krátkém čase dobrého pilota. Problém byl ten, že pokud se letadlo zřítilo za frontou, nikdo letci nedokázal pomoci a byl tak vlastně považován za mrtvého. Dlouhou dobu byl tento problém neřešitelný. Neexistovalo nic co by dokázalo přeletět frontu přistát na nějakém mrňavém kousíčku země a pak se vrátit. Koncem druhé světové války se objevilo něco slibného – vrtulník. První záchranná akce se však nekonala v Evropě ale v Asii. Od té doby bylo jasno, že je možné pilota zachránit. Za války v Koreji však byla zjištěna ještě jedna věc.
Bylo sice hezké, že pilot přiletěl s vrtulníkem pro sestřeleného letce, ale pokud byl letec raněn, tak musel pilot opustit stroj a jít mu pomoci. To však není tak jednoduché. Brzy tak vznikly funkce záchranářů. Ti pak pomáhali sestřeleného pilota vyhledat a v případě potřeby mu pomohli a ošetřili jej. K dokonalosti pak toto umění dovedli Američané ve Vietnamu. USAF i U.S. NAVY měla své záchranné vrtulníky s osádkami připravenými dostat piloty i z té nejhorší kaše. Para-záchranáři se k nim spouštěli z visícího vrtulníku, poskytovali krycí palbu a ošetřovali i ta nejvážnější zranění, nad kterými by si hlavu lámal i ten nejlepší chirurg. S tím jak se zvyšovaly požadavky na piloty, kladlo USAF důraz na perfektní zajištění záchrany. Za účelem toho, aby byla poskytnuta ta nejlepší péče zraněnému pilotovi i při komplikované záchranné akci, USAF zařadila své jednotky záchranářů po bok ostatním jednotkám pro zvláštní operace. Když o tom bylo rozhodnuto, CH. Beckwith – zakladatel Delty – řekl: “Doufám, že mě ti vaši andílci nepřivedou do průšvihu, pokud nám nebudou stačit, tak je tam necháme!” Letectvo tuto výzvu přijalo a jak se dal slyšet jeden důstojník od Special Forces (Zelených baretů) – Naši kluci těm od letectva nemohou stačit – ale oficiálně jsme to neřekl! Před operací na Grenadě bylo rozhodnuto, že PJ (označení pro para-záchranáře) budou zajišťovat první pomoc a evakuaci raněných pro všechny speciální jednotky při zvláštních operacích. PJ se této úlohy zhostili na jedničku. To že PJ jsou opravdové jednotky pro zvláštní určení potvrzuje například i toto rčení: “PJ léčí jako doktor na univerzitě, skáče z letadla jako Zelené barety, bojuje jako Ranger a plave jako SEAL.” Při jednom ze společných cvičení dostal jeden z PJ rozkaz od armádního důstojníka rozkaz, aby vyčistili jednu budovu od nepřátel. Řekl, že to sice není jeho úkol, ale že to dovede a k úžasu onoho důstojníka si počínali opravdu skvěle.Jeden z důstojníků letectva USAF prohlásil, že PJ jsou kombinací Schweizera a Schwarzenegera. U PJ najdete také některé lidi od SEAL, kteří chtějí být u speciálních jednotek, ale chtějí především pomáhat.
Ačkoliv jsou PJ tou nejmenší speciální vojenskou jednotkou v USA, neznamená to, že by byli podřadní, nebo, že by o službu u této jednotky nebyl zájem. Pojem jednotka je však trochu zavádějící. PJ mají sice svou školu, ale vlastně nemají jednotku jako je četa nebo jiný útvar. Jsou vždy přidělováni k záchranným letkám.
Než se ale člověk dostane do funkce PJ na záchranném vrtulníku, trvá to nějakou dobu. Na PJ jsou kladeny veliké nároky a v oblasti zdravotnictví jsou naprosto nekompromisní. Znalosti v této oblasti dosahují často znalostí praktických lékařů i chirurgů. PJ jsou nejspíše jedinou skupinou ze speciálních jednotek s tak vysokým vzděláním.
Pojďme se nyní podívat na to, čím si musí každý z uchazečů při výběrovém řízení projít:
První překážkou jsou základní požadavky. Uchazeč musí mít občanství USA, být mužského pohlaví, splňovat požadavky na zdravotní stav létajícího personálu, mít ukončeno vzdělání na vyšší škole a splňovat přísné požadavky na fyzické výkony – zkouška PAST.
PAST zarhnuje – (zkoušky jsou s minimálními přestávkami za sebou) 25m plavání pod vodou, 1km na hladině s časovým limitem max. 26 minut, běh 1,5 míle (2,4km) pod 10,5 minuty, 8 shybů na hrazdě v limitu 1 minuta, 50 lehů-sedů za 2 minuty, 50 kliků za 2 minuty, kopání nohama v leže – 50 opakování (Jedno opakování jsou čtyři kopy z výšky 5cm nad zemí do výšky 40 cm střídavě) za 2 minuty. Pokud se vám toto zdá náročné, tak vás upozorňuji, že to ještě nic není. To jsme teprve na začátku!
Podmínkou je také věk do 28 let před zahájením kursu a dobrovolné absolvování potápěčských a výsadkových lekcí.
Pokud tyto požadavky splňujete, tak jste pozváni na Indoctrination Course na letecké základně Lackland v Texasu. Tato úvodní část je zaměřená na to aby oddělila zrno od plev. 10 týdnů je zaměřeno na zvýšení vaší kondice, ale také na to, aby vás zlomili. Je to neustálá fyzická únava z cvičení spojená s psychickým tlakem. Neustále běháte, děláte kliky, dřepy, shyby na hrazdě. Přesto musíte plnit hromadu zamotaných úkolů a musíte být všude včas. Nesmíte nikdy zapomenout na dvě slova – týmová spolupráce! Během této fáze se také učíte důvěřovat vodě. Berte toto vyjádření nadneseně. Ve skutečnosti je to jako by vás někdo mlátil tyčí, abyste se odnaučili bolesti. Důvěru ve vodu získáváte v následujících lekcích – Drown proofing – plavete na delfína se svázanýma nohama a rukama (ruce vzadu). Postupně se vám zvyšuje čas, který musíte takto strávit. Treading water – plavete s ploutvemi na místě po dlouhou dobu. Nesmíte se nějak výrazněji pohybovat do stran, ale udržujete pouze svou pozici. Equipment recovery – na jedno nadechnutí se ponoříte a na dně necháte masku, šnorchl, ploutve a pás se závažím. Na druhý ponor si věci znovu obléknete a vynoříte se. Během této akce se nesmíte dotknout krajů bazénu. 50-meter underwater swim – 50 metrů plavání pod vodou bez skoku do vody.
Na konci této části musíte také splňovat následující požadavky: běh 6 mil (9km) pod 45 minut, shyby 13 za 1 minutu, shyby podhmatem 14 za 1 minutu, lehy-sedy 75 za 2 minuty, kliky 70 za dvě minuty, 4km plavání s ploutvemi pod 80 minut. Dále je to zkouška z důvěry ve vodu, z výše uvedených cviků.
Ti co přežijí – vzhledem k náročnosti, je to někdy doslova, jdou na 3 týdny k výsadkářům na Ft. Benning na výsadkový kurs. 4 týdny trvá potápěčský kurs v Key West na Floridě. 1 den vás budou trápit u námořnictva v Pensacola při nácviku nouzového opuštění letadla při přistání na vodu. 2,5 týdne se budete učit základy přežití na škole USAF ve Fairchild ve státě Waschington (pozor neplést si s Waschington D.C.). Následuje 5 týdnů na Ft. Bragg při výuce výsadku volným pádem z různých výšek a za různých denních a nočních podmínek. 22 týdnů si zasednete do lavic a budete se učit zdravotnictví. Na konci tohoto všeho si pak můžete nasadit baret kaštanové barvy s odznakem PJ – anděl držící zemi s nápisem “That others may live” – “Aby jiní mohli žít!”
PJ nepůsobí pouze při operacích na záchranu pilotů, ale jsou součástí záchranného systému USA. Vojenské vrtulníky s PJ na palubě létají za takových podmínek, kdy i vrány chodí kvůli mlze pěšky. Zasahují při živelných pohromách a katastrofách. Vzhledem k náročnému výcviku jsou schopni seskakovat z vrtulníku do oceánu s několikametrovými vlnami, jen aby zachránili život někomu jinému. PJ jsou také oficiální záchranou jednotkou pro kosmický program USA. Jsou to ti nejlépe trénovaní záchranáři na světě. To že jsou opravdu dobří dosvědčuje i nejvyšší skóre medailí kongresu pro členy PJ.
Příprava na výběrové řízení je podle slov mnoha PJ dlouhodobá. Není možné říci, že když výběrové řízení bude v červenci, tak v březnu začnu cvičit. Jedná se o to, že nemůžete dosáhnou požadovaného minimálního výkonu těsně před výběrovým řízením. Na výběrovém řízení by tak člověk vypustil duši. U PJ jde o vytrvalost, a tak musíte držet požadovaný výkon (skoro atletický) po několik dní. Musíte být na takou zátěž zvyklí. Příprava tak trvá většinou kolem dvou let pokud nejste zrovna atleti s pravidelným tréninkem.
Více informací v angličtině najdete na vynikajících stránkách www.specialtactics.com kde se zabývají speciálními jednotkami a přípravou na výběrové řízení.
Copyright © All Rights Reserved