NAVIGACE |
|
|
připravil Jirka Wagner
EF-111A Raven (Havran) je určen pro provádění podpory elektronickým rušením. Může detekovat, rozlišit, identifikovat a odrušit různé druhy nepřátelských radarů. EF-11A je modifikací letounu F-111A , jenž je, dík své obratnosti, síle, výkonnosti a schopnosti pronikat nepřátelskou obranou, určen k ničení pozemních cílů a úniku při vysokých nadzvukových rychlostech.
Úprava se na vzhledu letounu projevila zejm. instalací úzkého profilového radomu pod trupem letadla. Zde je umístěn vysílač pro vysokofrekvenční rušení. Dále je na horní straně směrového kormidla aerodynamický kryt radiových antén a pomocných zařízení včetně procesoru detekujícího emise nepřátelských radarů. Hlavní součástí výbavy je systém pro taktické rušení ALQ-99E firmy Eaton Corporation uložený ve zbraňovém oddílu. Tvrdí se o něm, že má dostatečný výkon, aby umožnil letounům pronikat i nejsoustředěnější elektronickou obranou. Celková hmotnost všech zařízení je okolo 3150 kg.
Letoun nenese žádnou pevnou ani podvěsnou výzbroj. V interiéru se modifikace projevila tím, že vpravo sedící letec se změnil v důstojníka pro elektronický boj - zodpovídá za navigaci, sledování terénu a za elektronické operace, tzn. v předstihu plánuje taktiku přiblížení a poté programuje, řídí a provádí dohled nad rušícími systémy. Předešlá letadla stejného určení přitom vyžadovala pro tutéž činnost mnohem objemnější zařízení a několik operátorů.
První prototyp vzlétl 15. prosince 1975, druhý, plně aerodynamický 10. března 1977. EF-111A poskytuje spojeneckým letadlům, která vlétají do nepřátelské oblasti nebo ji opouštějí, ochranu rušením z vysoké dráhy a pokrývá tak celou potřebnou sféru. Rovněž může být nasazen pro přímou podporu útočících letadel za použití vysokovýkonných zařízení na palubě . V tom případě letí Raven jako doprovodné letadlo nebo vstupuje do bojové zóny pro zaujetí nejvýhodnější pozice. Při tom často využívá zařízení, které mu umožňuje noční sledování terénu. Letouny EF-111 byly mnohokrát použity při operaci Pouštní bouře a vykonaly více než 1300 bojových vzletů. Prováděly přímou podporu při všech větších spojeneckých operacích společně s dalšími letouny elektronického boje a dosáhly téměř naprostého kolapsu nepřátelské protivzdušné obrany. Během bojů byl jeden EF-111 ztracen.
Program konverze několika letadel F-111A na prototypy elektronického boje EF-111A započal v roce 1972. První prototyp vzlétl v březnu 1977, druhý v květnu téhož roku. Poslední EF-111A byly umístěny na Mountain Home AFB, Idaho, v listopadu 1985, ale uprostřed roku 1994, byly všechny EF-111A přemístěny do Cannon AFB, N.M.
Stručná charakteristika |
|||
Základní funkce | dvoumístný letoun pro elektronický boj | ||
Výrobce | Grumman Aerospace Corp. | ||
Pohon | dva proudové motory Pratt & Whitney TF-30-P-3 | ||
Výkon | 2x 18 502 lb | 2x 82.32 kN | |
Délka | 76 stop | 23,16 m | |
Výška | 20 stop | 6,10 m | |
Rozpětí (dle šípovitosti) | minimální | 63 stop | 19,20 m |
maximální | 32 stop | 9,74 m | |
Plocha křídla (min. šíp.) | 525 stop čtv. | 48,77 m čtv. | |
Max. rychlost | 1 587 mph | 2 554 km/h | |
Poč. stoupavost | 551 stop/s | 168 m/s | |
Dostup | 45 000 stop | 13 715 m | |
Max. vzletová hmotnost | 89 000 lb | 40 050 kg | |
Dolet | 1430 mil | 2300 km | |
Senzory | subsystém rušení AN/ALQ-99E | ||
Cena jednoho stroje | 35 miliónů dolarů | ||
Posádka | dva (pilot a důstojník pro elektronický boj) | ||
Začátek výroby | červen 1981 | ||
Ve stavu | Aktivní složky - 29; Air National Guard - 0; Rezerva - 0 |
Podrobnější historie letounu F-111 a EF-111
Copyright © All Rights Reserved