NAVIGACE

 
Na začátku 50. let vyplnila firma Douglas požadavek vojenského námořnictva na strategický bombardér dlouhého doletu, když začala práce na projektu tohoto letadla v roce 1947. Prototyp XA3D-1 poprvé vzlétl v říjnu 1952. Vznikl tak první proudový útočný bombardér US Navy s mírně šípovými křídly, pod kterými byly zavěšeny motory. Když bylo v r. 1956 zařazen do služby, bylo to největší a nejtěžší letadlo, které tehdy operovalo z letadlové lodi. Zkratka A3D byla brzy vykládána jako "All 3 Dead" - všichni tři mrtvi, díky tomu, že oproti verzím USAF neměly námořní Skywarriory vystřelovací sedačky a navíc je často pilotovali ti nejhorší letci.
Měnící se technologie způsobily, že A3D byl jako bombardér brzy nevyhovující, ale výroba pokračovala souběžně s tím, jak se A3D začalo používat jako palubního tankovacího letounu a letadla protielektronického boje.
Mezi léty 1954 až 1956 zařadilo do služby US Air Force také nejpokročilejší typy odvozené z námořního A3D Skywarrioru – byly jimi letouny B-66 Destroyer a RB-66: B-66 používaly vzdušné síly jako střední bombardér, který svou rychlostí, doletem a kapacitou splňoval všechny taktické požadavky na použití těch nejúčinnějších zbraní. RB-66 byl modifikován pro noční fotoprůzkumné lety a pro elektronický a meteorologický průzkum. Tato letadla měla své role plnit hlavně ve Vietnamu, ale brzy se začala používat jen jako tankovací, resp. letadla protielektronického boje -do doby, než byla nahrazena letadly KA-6 (tanker) a EA-6A Intruder a EA-6B Prowler (rušení).
V roce 1962 byl A3D přeznačen na A-3
 

Start a přistání na letadlové lodi USS Forrestal

Jirka Wagner