NAVIGACE

Douglas F3D (F-l0) Skyknight

Douglas F3D Skyknight byl dvoumístný dvoumotorový proudový noční stíhač startující z letadlové lodi, který vznikl na základě objednávky US Navy z roku 1946. Pilot s radarovým operátorem seděli v kabině vedle sebe, letoun dosahoval rychlosti 500 mph, operačního dostupu 40 tisíc stop a měl akční rádius 500 mil. Posádka neměla k dispozici vystřelovací sedačky, v případě problémů mohli letci sedačky otočit a opustit letoun únikovým tunelem za kabinou břichem letadla.
Po dalších leteckých testech u firmy v roce 1948 a následném vyhodnocení u Navy, bylo koncem roku 1950 vyrobeno prvních 28 modelů F3D-l – v době, kdy už začalo testování mnohem výkonnější verze F3D-2. Tato verze měla již nové elektronické a radarové vybavení, rakety vzduch-vzduch, překryt kabiny odolnější vůči zásahu a automatického pilota. Maximální rychlost a dolet byly zvýšeny na 600 mph, resp. l200 mil. Celková produkce modelu F3D-2 dosáhly včetně některých speciálních variant 237 strojů.
Operační použití F3D-2 bylo výlučně záležitostí USMC. Letouny byly nasazeny do korejské války brzy po jejím začátku a “mariňácké” Skyknighty sestřelily více nepřátelských letadel než jiné letouny používané Navy nebo Marine Corps. Noční stíhače dosáhly šesti, možná sedmi sestřelů; jedním ze sestřelených byl i MiG-l5 jako první proudový stíhač sestřelený jiným proudovým stíhačem v noci.
V r. 1962 došlo k přeznačení z F3D na F-10.
V létech po korejské válce byly raketové verze F-10 stejně jako verze elektronického boje použity pro výcvik důstojníků radarového zachycování, během Kubánské krize a ve Vietnamu pro elektronický průzkum a rušení nepřátelských letadel. Ve Vietnamu vykonávaly F-10 i bojové lety.
Skyknight byl jediným stíhačem US Navy a US Marine Corps, který létal jak v Koreji, tak ve Vietnamu.
Poslední Skynighty byly vyřazeny ze služby roku l970.
 

Jirka Wagner