zpět válečné lodě II. světové války

Válečné lodě II. světové války

NAVIGACE

Lorraine
připravil Michal Béza

Kategorie: Bitevní loď
Třída: Provence

Bitevní loď Lorraine byla postavena v loděnicích firmy At.&Ch.de la Loire, StNazaire, kde byl 1. srpna 1912 položen kýl. Loď byla spuštěna na vodu 30. září 1913 a dokončena 27. července 1916. Byla poslední lodí třídy Provence a tak v její konstrukci byly prováděny určité drobné změny a některá literatura ji proto uvádí jako samostatný typ.

Výzbroj hlavní baterie tvořilo deset děl ráže 340 mm (13,4"/45 cal) Model 1912 umístěných v pěti dvojvěžích. Dvě věže byly situovány na přídi, dvě na zádi a jedna uprostřed trupu. U bitevní lodě Loraine byla jako u jediné ze třídy sejmuta prostřední věž, aby tak uvolnila místo pro letecký katapult.


Bitevní loď Lorraine v roce 1916

Lorraine byla modernizována v letech 1934-35, kdy byla mimo instalace leteckého katapultu také posílena protiletecká výzbroj, ale především byly vyměněny staré uhlové kotle za nové naftové Indret. Modernizací hnacího systému vzrostla rychlost plavidla a při plavebních testech byla překročena rychlost 21 uzlů (což však byla v té době značně nízká rychlost). Protileteckou výzbroj tvořilo ve třicátých letech osm kanónů ráže 76 mm, 14 kanónů ráže 40 mm a 25 kanónů ráže 20 mm. Původně instalované torpédomety ráže 450 mm byly demontovány. Loď nesla jeden průzkumný letoun.


Bitevní loď Lorraine po přestavbě

V průběhu První světové války sloužila bitevní loď Lorraine ve Středozemním moři. Třída bitevních lodí Provence, kam patřila i Lorraine, byla již v době svého vzniku zastaralá a nemohla konkurovat moderním americkým a britským typům. Proto byly všechny lodě ve dvacátých a třicátých letech modernizovány, ale koncepční omezení neumožňovala ani poté lodím výrazně konkurovat jiným válečným plavidlům.

Po kapitulaci Francie v roce 1940 byla Lorraine ihned demilitarizována a zbavena výzbroje. Znovu byla vyzbrojena až v roce 1943, ale do bojů výrazně nezasáhla. Od roku 1943 sloužila jako školní loď pro cvičení dělostřelby. Vyřazena ze služby byla až v roce 1952 a v roce 1955 byla prodána do šrotu.

Technicko-Taktická Data (1940):

Celková délka 165,8 m
Délka při čáře ponoru 164,9 m
Šířka 27 m
Ponor 8,9 - 9,8 m
Výtlak standardní 23 230 t
Výtlak maximální 27 340
Výzbroj 8 x 340 mm (13,4"/45) Model 1912
10 x 140 mm (5,5"/55) Model 1910
8 x 76 mm AA
14 x 40 mm AA
25 x 20 mm AA
Pancéřování - bok 261,6 - 178 mm
Pancéřování - paluba 58,4 mm
Pancéřování - věže hlavní baterie 400 mm (čela)
Pancéřování - velitelská věž 315 mm
Max. rychlost 21 uzlů
Pohon 6 kotlů Indret
2 turbíny Parsons
Výkon 43 000 SHP
Lodní šrouby 4
Zásoba paliva 2 600 tun nafty
Akční rádius 6 000 nám. mil při 10 uzlech
Posádka 977 - 1 130 mužů
Zařazena do služby 27. července 1916
Vyřazena ze služby / potopena 1952

 


Copyright © All Rights Reserved