zpět válečné lodě II. světové války

Válečné lodě II. světové války

NAVIGACE

Provence
připravil Michal Béza

Kategorie: Bitevní loď
Třída: Provence

Třída bitevních lodí Provence byla postavena ve Francii před První světovou válkou a byla pouze vylepšenou třídou Courbet s kanóny hlavní baterie větší ráže. Projekt třech lodí byl financován z fiskálního roku 1912 a jedna loď měla přijít v přepočtu na 2 908 000 liber šterlinků.

Bitevní loď Provence byla postavena firmou Arsenal de Brest. Kýl byl položen 1. května 1912, loď byla spuštěna na vodu 20. dubna 1913 a uvedena do služby 5. června 1915

Lodě třídy Provence ani v době svého vzniku ničím zvláštním nevynikaly. Pod kotli se topilo uhlím, dosahovaly rychlosti pouhých 20 uzlů a ani výzbroj nebyla ničím převratná.

Výzbroj hlavní baterie tvořilo deset děl ráže 340 mm (13,4"/45 cal) Model 1912 umístěných v pěti dvojvěžích. Dvě věže byly situovány na přídi, dvě na zádi a jedna uprostřed trupu. Hlavně měly 102 drážek a vážily 67 tun. Jejich kadence dosahovala dvou ran za minutu a střílely projektily o hmotnosti 445 kg(HE) nebo 555 kg(APC) do vzdálenosti 21 km při náměru 18°, později, když byl náměr zvětšen na 23°, do vzdálenosti 26 km. Věže mohly rotovat v rozsahu +/- 150° u příďových a záďových věží, prostřední věž pak v rozsahu 120° na každou stranu trupu. Zásoba munice pro hlavní baterii činila 100 kusů na hlaveň a munice byla nabíjena při sklonu hlavně +2°. Životnost hlavní byla přibližně 250 výstřelů, jejich ložiště (lafetování) byla elektro-hydraulicky ovládaná a muniční skladiště měla klimatizační systém, který zde udržoval teplotu přibližně 25°C (77°F).
Sekundární výzbroj tvořilo původně 22 děl ráže 140 mm (5,5"/55 cal) Model 1910 uložených v kasematech po bocích trupu. Při pozdějších modernizacích byla nejprve odebrána čtyři děla a později v roce 1933 dalších osm hlavní. Děla blízko přídě a zádě byla od vodní hladiny vzdálena pouze 3,5 metru a byla nepoužitelná už při mírně rozbouřeném moři, což byl zásadní důvod k jejich odebrání a kasematy byly zaslepeny. Děla sloužila k boji proti torpédoborcům a torpédovým člunům. Jejich kadence se pohybovala v rozmezí 5. až 6. ran za minutu a účinný dostřel se pohyboval v rozmezí 15 - 16 km podle typu použité munice. Náměr se pohyboval pouze v rozmezí -7 až +25 stupňů a odměr +/- 80 stupňů. Zásoba munice činila průměrně 275 projektilů různých typů na hlaveň.
Ve dvacátých letech byla výrazně posílena protiletecká výzbroj nejprve o sedm děl ráže 100 mm a čtyři děla ráže 47 mm, v roce 1928 pak byla instalována ještě dvě děla ráže 45 mm.

Pohon bitevní lodě Provence tvořilo18 uhlových kotlů. Teprve v roce 1933 byly vyměněny za 6 naftových kotlů Indret. Dvě parní turbíny typu Parsons otáčely čtyřmi lodními šrouby.

Pancéřová ochrana byla provedena z chrom-niklové oceli a byla poměrně slabá - boční pancéřový pás měl v nejsilnějším bodě tloušťku 261,6 mm a směrem k přídi a zádi se zužoval na tloušťku 178 mm. Paluba byla chráněna pancéřem tloušťky pouhých 58,4 mm, zato dělové věže měly čela silná 400 mm, což byl rozdíl proti třídě Courbet, která měla dělové věže pancéřované po celém obvodu stejně silným pancéřem, ale slabším než Provence. Barbety měly pancéř tloušťky 254 mm a velitelský můstek 315 mm.


Bitevní loď Provence  po přestavbě

Bitevní loď Provence se po kapitulaci Francie v roce 1940 spolu s částí flotily uchýlila do Alžírského přístavu v Mers-el-Kebiru. Zde byla flota zablokována britským svazem Force H a bylo jí nařízeno se vlastními silami potopit nebo odevzdat lodě Angličanům. Po vypršení ultimáta 3. července 1940 byla z britské strany zahájena palba, na kterou francouzské lodě jen neefektivně a neorganizovaně odpovídaly. Provence byla těžce poškozená dělostřeleckou palbou a vyřazena z boje. Později byla odtažena do Toulonu, kde však byla 27. listopadu 1942 opět poškozena svými vlastními doprovodnými plavidly a její záďové oddíly byly úplně zdemolovány. Loď klesla na dno a byla vyzdvižena v roce 1943 jen proto, aby byla následující rok opět potopena při spojeneckém bombardování. Naposledy byla vyzdvižena až v roce 1949 a poté již jen čekala na sešrotování, které proběhlo v roce 1951.


Bitevní loď Provence u Mers-el-Kebiru otáčí dělové věže na pravobok aby odpověděla
na palbu britského svazu "Force H". V pozadí se uvolnila z kotviště a uniká

bitevní loď Strasbourg, která jako jediná přežila tento masakr.

Technicko-Taktická Data (1940):

Celková délka 165,8 m
Délka při čáře ponoru 164,9 m
Šířka 27 m
Ponor 8,9 - 9,8 m
Výtlak standardní 23 230 t
Výtlak maximální 27 340
Výzbroj 10 x 340 mm (13,4"/45) Model 1912
10 x 140 mm (5,5"/55) Model 1910
7 x 100 mm AA
4 x 47 mm AA
2 x 45 mm AA
Pancéřování - bok 261,6 - 178 mm
Pancéřování - paluba 58,4 mm
Pancéřování - věže hlavní baterie 400 mm (čela)
Pancéřování - velitelská věž 315 mm
Max. rychlost 20 uzlů
Pohon 6 kotlů Indret
2 turbíny Parsons
Výkon 43 000 SHP
Lodní šrouby 4
Zásoba paliva 900 - 2 700 tun uhlí
300 tun nafty
Akční rádius 4 700 nám. mil při 10 uzlech
Posádka 977 - 1 130 mužů
Zařazena do služby 5. června 1915
Vyřazena ze služby / potopena 1944

 


Copyright © All Rights Reserved