NAVIGACE

Courbet
připravil Michal Béza

Kategorie: Bitevní loď
Třída: Courbet

Bitevní lodě Courbet byly vyprojektované a postavené v období před První světovou válkou. Jednalo se o první francouzské dreadnoughty a třída měla původně čtyři jednotky - Courbet, France, Jean Bart (pozor, neplést si s Jean Bart postavenou v roce 1940) a Paris. Služby ve Druhé světové válce se dočkaly jen dvě lodě - Courbet a Paris. Bitevní loď France najela v srpnu 1922 na nezmapovaný podvodní útes a potopila se v zálivu Quiberon a Jean Bart byla ještě v roce 1938 demilitarizována a přestavěna na školní loď.

Bitevní loď Courbet byla postavena v loděnicích Arsenal de Brest. Dne 1. září 1910 byl položen kýl, za rok nato 23. září 1911 byl trup spuštěn na vodu a loď byla uvedena do služby 19. listopadu 1913.

Původní vzhled lodi z roku 1913

Loď se vyznačovala klasickou koncepcí Dreadnoughtu z předválečného období. Děla hlavní ráže měla uložena v šesti dvojvěžích, přičemž dvě byly umístěné na přídi, dvě na zádi a dvě byly umístěny mimo osu lodě vedle sebe uprostřed trupu. Na lodi bylo instalováno dvanáct děl ráže 305 mm (12"/45) Model 1906. Věž I byla umístěna 9,3 metru nad čárou ponoru a její pole střelby činilo 270°, věž II byla ve výšce 11,5 metru nad čárou ponoru a její palebné pole mělo rozsah 280°. Následovala velitelská věž a první dva komíny a za nimi byly na bocích ve výšce 7,6 metru od vodní hladiny umístěny věže č. III a IV s palebným polem rozsahu 180°. Poslední dvě věže měly opět odměr v rozsahu 280° pro věž č. V a 270° u věže č. VI.    Kadence 12" děl se pohybovala mezi 1,5 - 2 ranami za minutu. projektily o hmotnosti 432kg (APC) resp. 308kg (HE) pálila do vzdálenosti 26 300 metrů při maximální elevaci hlavně 23°. Minimální náměr činil -5°.
Děla sekundární baterie byla uložena v pancéřových kasematech po bocích trupu. Jednalo se o 22 děl ráže 140 mm (5,5"/55) Model 1910. Další výzbroj tvořila čtyři děla ráže 47 mm a čtyři podhladinové torpédomety ráže 450 mm (byly demontovány v letech 1927-29). V roce 1928 byla instalována dvě protiletecká děla ráže 45mm a v roce 1935 byla přidána ještě čtyři protiletecká děla ráže 75mm Model 1927.
Zásoba vezené munice činila 100 kusů projektilů ráže 305 mm pro každé dělo a 275 projektilů ráže 140 mm na hlaveň.

Boční pancéřový pás umístěný na čáře ponoru byl vysoký 5 metrů (z toho 2,36 metrů bylo nad hladinou) a začínal na přídi a končil 5 metrů před zádí. V nejsilnějším bodě měl tloušťku 270 mm a na koncích se zužoval na 180 mm. Nad ním byl ve středu lodě umístěn další pás sahající až k horní palubě. Pancéřová citadela lodě měla tloušťku 180 mm. Věže hlavní baterie chránil pancéř tloušťky 270 mm a to jak čela, tak na boky. Barbety a velitelská věž měly stěny silné 300 mm. Proti shora dopadajícím projektilům a pumám byla loď chráněna třemi pancéřovými palubami o síle 70mm, 50mm a 30mm (od spodní paluby).

Hnací systémy tvořilo 24 kotlů Niclausse, pod kterými se topilo uhlím a 4 parní turbíny Parsons. Výkon strojů činil 28 000 koňských sil a maximální rychlost byla 20 uzlů. V roce 1929 byla Courbet v La Seyne modernizována a uhlové kotle byly nahrazeny malými bubnovými kotli vytápěnými naftou, původně určenými pro nikdy nedostavěné lodě třídy Normandie. Výkon soustrojí se zvýšil na 43 000 koňských sil a při rychlostních testech bylo dosaženo rychlosti 21,5 uzlu.

Bitevní loď Courbet po přestavbě

Bitevní loď Courbet byla veteránem První světové války a ve dvacátých a třicátých letech byla modernizována. Při modernizaci byl především vyměněn pohonný systém a byly instalovány protiletecké zbraně a nové systémy řízení palby.

V roce 1939 byla loď modifikována na školní a v roce 1940 byla zapůjčena britské Royal Navy. Zpět ke "Svobodné francouzské flotile" byla přičleněna později jako plovoucí protiletecká baterie. Courbet byla spojenci úmyslně potopena 9. června 1944 při operaci Overlord (vylodění v Normandii), aby vytvořila vlnolam.

Technicko-Taktická Data: