NAVIGACE

Nagato
připravil Michal Béza

Kategorie: Bitevní loď
Třída: Nagato

V roce 1916 bylo v Japonsku rozhodnuto postavit pro císařské válečné námořnictvo 8 nových bitevních lodí a 8 křižníků. První dvě lodi Nagato a Mutsu byly spuštěny na vodu v letech 1916 / 1917. V důsledku limitů plynoucích z Washingtonské smlouvy uzavřené v roce 1922 byl tento program zastaven. Dokončeny byly pouze lodi Nagato a Mutsu.

Lodě třídy Nagato byly první bitevní lodě na světě vyzbrojené 16" děly. V době svého dokončení také patřily mezi nejrychlejší bitevní lodě s rychlostí 23 uzlů.  Ve třicátých letech a v průběhu války byly modernizovány a poté byly jedny z nejlepších "starých" bitevních lodí bojujících ve Druhé světové válce.

Nagato byla postavena v loděnicích v Kure. Zde byl 28. srpna 1917 položen kýl. Spuštěna na vodu byla 9. listopadu 1919 a do služby byla uvedena 25. listopadu 1920.

Nagato v roce 1922

Ve dvacátých letech byl přední komín přebudován do tvaru typického "S", aby odváděl kouř mimo stanoviště řízení palby. V polovině 30-tých let byla loď zmodernizována a přestavěna. Rekonstrukce probíhala v loděnicích v Kure. Byl odebrán přední komín a nahrazen rozměrnou věží. Byly přidány protitorpédové boule a trojité dno, zesílena pancéřová paluba a zvětšen náměr děl ráže 16". Byl vyměněn pohonný systém včetně kotlů a po těchto úpravách se zvýšila rychlost lodi při testech až na 26,5 uzlu, ale standardní maximální rychlost byla 24,5 uzlu. Příď byla prodloužena o 14,9 metru. Byly také přidány hydroplány a katapult k jejich vypouštění.

Pancéřování bylo provedeno masivně a při rekonstrukci v polovině třicátých let bylo ještě zesíleno. Boční pancéřový pás byl nahoře silný 305 mm a směrem dolů se zužoval na tloušťku 89 mm. Paluba původně silná 41-76 mm byla zesílena na tloušťku 119-185 mm. Čela věží hlavní baterie měla tloušťku 356 mm a jejich boky 203 mm. Jejich barbety chránil pancíř tloušťky 292 mm. Velitelská věž měla stěny 356 mm silné.

Hlavní výzbroj tvořilo osm děl ráže 406 mm (16"/45 cal.) Type 3, umístěných ve čtyřech dvojhlavňových věžích.  Těmito kanóny byly vyzbrojeny pouze lodě Nagato a Mutsu, ale bylo plánováno jimi vyzbrojit také bitevní křižníky Kaga, Amagi a Kii, ale k tomu nedošlo v důsledku omezení plynoucích z Washingtonské smlouvy. Děla pálila 950kg těžké projektily do maximální vzdálenosti 38725 metrů (skoro 39 kilometrů). Jejich původní projektovaný náměr z roku 1917 činil -5 až +30 stupňů, ale po modernizaci byl rozsah náměru od -3 do +43 stupňů. Odměr věže se pohyboval v rozsahu +/- 130 stupňů. Rychlost palby byla 2 - 2,5 ran za minutu. Děla používala tři druhy munice: APC-protipancéř, HE-bombardovací fragmentační a IS-zápalné šrapnely (protiletecké).
Sekundární výzbroj tvořilo osmnáct kasematových děl ráže 140 mm (5,5"/50 cal.) určených k boji s hladinovými plavidly - především torpédoborci. Podle původního designu jich bylo dvacet, ale dvě byla odebrána při modernizaci ve třicátých letech. Dále bylo ve třicátých letech přidáno osm děl ráže 127 mm (5"/40 cal.) Type89 ve čtyřech dvojhlavňových kompletech. Toto byla standardní děla obojího použití (protiletecká i proti hladinovým cílům) používaná na japonských lodích od třicátých let. Jejich kadence odpovídala použití a pohybovala se od 8. do 14. ran za minutu. Dostřel děl byl 14 800 metrů při náměru 45° a 9 400 metrů při náměru 75°. Hmotnost projektilu byla 23,45 kg u protilodního granátu a 23 kg u protileteckého zápalného šrapnelu (Sankaidan)
Ve třicátých letech byly odstraněny lehké protiletecké zbraně ve formě osmi 13mm kulometů a byly nahrazeny 20 kanóny ráže 25mm a později v průběhu války bylo přidáno dalších 98 kanónů ráže 25mm.
Na lodi bylo původně instalováno osm torpédometů ráže 610 mm z nichž byly čtyři nadhladinové a čtyři podhladinové. V letech 1934-36 byly torpédomety odstraněny.

Bitevní loď Nagato se připojila k bojovým akcím ještě než Japonsko vstoupilo oficiálně do války se Spojenými Státy. Japonská pozemní vojska podporovaná námořnictvem totiž obsazovala již v průběhu roku 1941 strategické body v tichomoří. Od roku 1941 sloužila Nagato jako vlajková loď japonského válečného námořnictva a byla štábní lodí admirála Yamamota při útoku na Pearl Harbor 7. prosince 1941. V následujícím roce se zúčastnila bitvy u Midway a bojů v oblasti Filipín.
V říjnu 1944 byla součástí japonského svazu při poslední dělostřelecké námořní bitvě v zálivu Leyte. Nedaleko ostrova Samar byla Nagato vážně poškozena leteckými pumami a poté strávila zbytek války v doku v loděnicích Yokosuka jako plovoucí protiletecká baterie. Na podzim roku 1945, po kapitulaci Japonska, byla Nagato jedinou nepotopenou japonskou bitevní lodí.
Po skončení války připadla v rámci válečných reparací Spojeným Státům Americkým. Američané ji použili 29. července 1946 jako jedno z testovacích plavidel při atomových testech u atolu Bikini. Při nukleárním testu "Operation Baker A" se převrátila a potopila. Její vrak zůstal u atolu.

Technicko-Taktická Data: