NAVIGACE

Americké bitevní lodě

USS Idaho (BB-42)
připravil Michal Béza

Kategorie: Bitevní loď
Třída: New Mexico

Loď USS Idaho byla postavena společností New York Shipbuilding Company v Camdenu, New Jersey. Kýl byl položen v lednu 1915, loď byla spuštěna na vodu v červnu 1917 a dokončena v březnu roku 1919. Byla to třetí loď třídy New Mexico o standardním výtlaku 32 000 tun.

Lodě třídy New Mexico byly v základních rysech podobné předcházejícím třídám, ale přinesly i nové konstrukční prvky, jako např. kliprovou příď, která se vyznačovala lepšími plavebními vlastnostmi. Také výzbroj hlavní baterie doznala výrazného zlepšení oproti předchozím třídám. Jednotlivé kanóny ráže 14"/50 byly umístěny v samostatných ložištích, což nejen umožňovalo jejich nezávislou elevaci, ale také jejich použití i v případě, že jedno dělo z baterie bylo poškozeno. Původní kasematová děla ráže 5"/51 (127mm) byla ve třicátých letech z poloviny nahrazena protileteckými děly ráže 5"/25 (127mm). Při této rekonstrukci byly také odstraněny do té doby tak typické válcovité klecové stožáry a nástavby byly od základů přestavěny. Loď nastoupila rekonstrukci v září 1931 v loděnicích v Norfolku a práce byly dokončeny v roce 1933. Loď nesla dva hydroplány startující z katapultu na zádi. Při modernizaci byly přidány protitorpédové oddíly, které poněkud zvětšily šířku lodi a s přídavným pancéřováním vzrostla její tonáž až o 10 000 tun.

Loď USS Idaho poháněly stejně jako její sestru USS Mississippi parní kotle Babcock a turbíny Westinghouse, zatímco u USS New Mexico byl testován hybridní paro-elektrický pohon. Maximální rychlost byla 21 uzlů.

Po uvedení do služby se USS Idaho vydala do brazilského Rio de Janeira, odkud se skrz Panamský průplav přesunula do Tichého oceánu. Spolu s dalšími loděmi flotily vykonávala rutinní službu podél západního pobřeží Spojených Států. V roce 1920 sloužila u pobřeží Aljašky a také na opačné straně zeměkoule - u nejzazšího cípu Chile. V roce 1925 se vydala do vod Austrálie a Nového Zélandu. Po modernizaci na počátku třicátých let se vrátila USS Idaho do svého někdejšího působiště v Pacifiku jako jedna z nejmodernějších lodí flotily.

S vypuknutím války v Evropě byla USS Idaho převelena do Atlantiku na islandskou základnu, odkud patrolovala vody severního Atlantiku a chránila konvoje před německými korzárskými křižníky. Po japonském útoku na Spojené Státy se v lednu 1942 přesunula zpět do Tichého oceánu, kde působila po zbytek roku převážně podél západního pobřeží USA a v Hawaiské oblasti. V dubnu 1943 se zapojila do bojů u Aleut - konkrétně do bojů o ostrovy Attu a Kiska. Potom pokračovala v bojích přes oblast centrálního Pacifiku, zúčastnila se vylodění na Makinu v listopadu 1943, na Kwajaleinu v únoru 1944, bombardovala Nové Irsko v březnu, participovala na bojích o Mariány v červnu a červenci a o Palaus v září 1944. Po přezbrojení se vrátila na bojiště právě včas, aby zasáhla do bojů o ostrůvek Iwo Jima. Od konce března do května 1945 bombardovala Okinawu a byla zasažena letounem kamikaze. Po částečných opravách se však vrátila na bojiště a na konci války byla přítomna v Tokijské zátoce při podepisování japonské kapitulace. Poté se skrz Panamský průplav vrátila do USA, kde v říjnu 1945 zakotvila v Norfolku, Virginia.

USS Idaho byla vyškrtnuta ze seznamu Amerických Válečných Plavidel v červnu 1946 a v listopadu 1947 prodána do šrotu.

Technicko - Taktická Data: