NAVIGACE

Americké bitevní lodě

USS New Mexico (BB-40)
připravil Michal Béza

Kategorie: Bitevní loď
Třída: New Mexico

Lodě třídy New Mexico o standardním výtlaku 32 000 tun vycházely konstrukčně z předcházejících tříd Nevada a Pennsylvania. Oproti těmto třídám zde bylo několik vylepšení - např. používaly podobné dělové věže, ale jednotlivé kanóny měly samostatná ložiště a ráži 14"/50 oproti 14"/45 u předchozích tříd. Také byla u těchto lodí poprvé použita kliprová příď, což umožňovalo dosahovat lepších plavebních výkonů. Loď USS New Mexico měla revoluční pohon - parní turbíny zde poháněly elektrogenerátory, které napájely elektromotory otáčející hřídelemi lodních šroubů. Ten se sice výborně osvědčil, ale byl ve třicátých letech nahrazen konvenčním pohonem. Podobně jako jejich předchůdkyně, měly i lodě třídy New Mexico kasematová děla sekundární výzbroje umístěná na přídi a zádi poněkud nízko nad čárou ponoru, nicméně tato byla záhy odstraněna a zůstala pouze na nástavbách. Celkem byly postaveny tři lodě třídy New Mexico - USS New Mexico (BB-40), USS Mississippi (BB-41) a USS Idaho (BB-42).

Loď USS New Mexico byla postavena v loděnicích New York Navy Yard v Brooklynu v New Yorku. Její kýl byl položen v říjnu 1915, loď byla spuštěna na vodu v dubnu 1917, dokončena a uvedena do služby v květnu roku 1918.

Jak již bylo výše uvedeno, hlavní dělovou baterii tvořilo dvanáct děl ráže 356mm (14"/50) ve třech trojvěžích - dvě věže na přídi a dvě na zádi. Každé dělo mělo samostatné ložiště, což umožňovalo používat ostatní kanóny i při poruše či poškození jednoho z nich. Sekundární výzbroj tvořilo původně 22 děl ráže 127mm (5"/51) v jednotlivém kasematovém uchycení po bocích lodi. Záhy však byla odstraněna čtyři děla z přídě a čtyři ze zádě a zbylo tedy pouze 14 děl po sedmi na každém boku lodi. Při modernizaci ve třicátých letech byla odebrána ještě další dvě děla ráže 5"/51 a bylo instalováno osm protileteckých kanónů ráže 5"/25 (127mm AA). Po japonském útoku na Pearl Harbor byla namontována další protiletecká výzbroj, kterou tvořilo třináct čtyřhlavňových 40mm kanónů Bofors a dvacet zdvojených 20mm protileteckých kanónů Oerlikon. Do výzbroje mimo jiné patřily i dva pozorovací hydroplány, které startovaly z katapultů na zádi.

Pancéřovou ochranu tvořil boční pás o tloušťce 279mm - 203mm, paluba 152,5mm - 76,2mm, věže hlavní baterie 457mm - 228mm a věže sekundární baterie měly pancéřování tloušťky 152mm - 76mm.

USS New Mexico zpočátku tvořila výjimku mezi svými sestrami co se týče pohonu. Ten byl na této lodi ojedinělý - tvořily ho parní turbíny, které poháněly elektrické agregáty a ty napájely elektromotory jež otáčely hřídelemi lodních šroubů. Celé soustrojí mělo výkon přibližně 27 500 koňských sil. Ačkoli to byl pohon pro mořskou plavbu dosti neobvyklý a diskutabilní (elektrické generátory na bitevní lodi), velmi se osvědčil a byl nahrazen až při přestavbě lodi v letech 1931-33. Původní pohon byl tehdy nahrazen klasickým - devět kotlů Babcock pohánělo turbíny Westinghouse a výsledné soustrojí dodávalo výkon 32 500 koňských sil.

USS New Mexico - vzhled lodi přibližně v roce 1944 (kresba autor)

USS New Mexico strávila poslední rok První světové války u východního pobřeží Spojených Států a v roce 1919 dopravila prezidenta Wilsona zpět z Francie z Versailleské mírové konference. Ke konci toho roku se přesunula do Pacifiku a v průběhu dalších dvaceti let působila střídavě v pacifické a karibské oblasti.

V letech 1931-1933 byla totálně přestavěna a zmodernizována. Došlo jak k obměně výzbroje, tak k přidání ochrany. Po bocích trupu přibyly protitorpédové boule, bylo zesíleno pancéřování, odstraněny trubkovité stožáry a úplně přestavěny nástavby. Baterie hlavních děl byla upravena pro větší náměr až na 30°. Modernizace probíhala v loděnicích Philadelphia Navy Yard od března 1931 do ledna 1933.

V roce 1940 byla změněna dislokace USS New Mexico na Hawai na základnu Pearl Harbor jako demonstrace síly Japonskému císařství. V roce 1941 však byla převelena do Atlantiku, neboť US NAVY dělalo velké starosti německé úspěšné tažení v Evropě a německé korzárské lodi činily velké ztráty britským zásobovacím konvojům. Na počátku roku 1942 byla USS New Mexico převelena zpět do Pacifiku aby posílila tamější, po japonském útoku zdecimovanou, flotilu. V průběhu roku pak operovala podél amerického pobřeží a v Hawaiských vodách do května 1943, kdy se zapojila do kampaně u Aleut při znovudobývání ostrovů Attu a Kiska. Na konci roku 1943 a na počátku 1944 podporovala USS New Mexico dělostřeleckou palbou invazní jednotky na Gilbertových a Marshallových ostrovech, poté následovalo bombardování nepřátelských pozic na Novém Irsku v březnu 1944 a v červnu a červenci podporovala jednotky u Saipanu, Tinianu a Guamu. Po následném znovuvystrojení lodi v USA se USS New Mexico zapojila do operací u ostrovů Mindoro a Luzon, kde byla v průběhu operace zasažena japonským kamikaze, který způsobil ztrátu více než stovky členů posádky. Loď pokračovala v akci, i když jen několik následujících dní. Po opravách se opět vrátila na bojiště a v květnu až červnu 1945 podporovala invazní jednotky na Okinawě. Při této akci byla opět zasažena letounem kamikaze, který tentokrát způsobil lodi ztráty na životech 170-ti členů posádky.

USS New Mexico byla přítomna v Tokijské zátoce při japonské kapitulaci a poté se vydala přes Tichý oceán a Panamský průplav na východní pobřeží Spojených Států. V polovině října 1945 pak doplula do Bostonu (Massachussetts), kde byla také v červnu 1946 vyřazena ze služby. USS New Mexico byla prodána do šrotu v říjnu 1947.

Technicko - Taktická Data(po r. 1933):