zpět válečné lodě II. světové války

Válečné lodě II. světové války

NAVIGACE

Americké těžké křižníky

USS Chicago (CA-29)
připravil Michal Béza

Kategorie: Těžký křižník
Třída:
Northampton

Těžký křižník Chicago byl postaven v loděnicích Mare Island Navy Yard. Jeho kýl byl položen 10. září 1928, trup byl spuštěn na vodu 10. dubna 1930 a dokončen a uveden do služby 9. března 1931. Jednalo se o křižník ze série Northampton se standardním výtlakem 9 000 tun.

Hlavní výzbroj tvořilo devět kanónů ráže 203mm/55cal umístěných ve třech trojčitých věžích. Sekundární výzbroj tvořilo osm univerzálních kanónů ráže 127mm/25cal v jednotlivém lafetování (původně čtyři kanóny a další čtyři byly doplněny před rokem 1940). Protiletecká výzbroj pak sestávala z osmi čtyřhlavňových kompletů Bofors ráže 40 mm a z několika desítek 20 mm kanónů Oerlikon. V neposlední řadě byly na palubě instalovány dva tříhlavňové torpédomety ráže 533 mm.

Hnací systémy tvořily kotle White-Foster a turbíny Parsons, které dovolovaly křižníku plut rychlostí až 32 uzlů. Turbíny byly na hřídele lodních šroubů napojeny pomocí transmisního systému a byly tak velice hospodárné. Akční rádius lodě byl 10 000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů a dokonce 13 000 námořních mil při rychlosti 13 uzlů.

Loď byla vybavena dvěma katapulty a mohla nést standardně čtyři a maximálně i šest letounů.

Křižník Chicago se po vstupu do služby stal vlajkovou lodí páté křižníkové divize a sloužil v průzkumném svazu Scouting Force. Od roku 1939 patřil do skupiny lodí Flagship Cruisers a jako součást této skupiny byl v roce 1940 přeřazen ke čtvrté divizi. Chicago byl dislokován v rámci svazu TF12 na základně Pearl Harbor, nicméně v době japonského útoku na přístav 7. prosince 1941 byl právě služebně na moři. V únoru 1942 byl přidělen k eskadře ANZAC (Australian and New Zealand Army Corps) v okolí ostrova Suva v souostroví Fiji. S vývojem situace v oblasti byli spojenecké síly vytlačeny a Chicago se vrátil na základnu Pearl Harbor a zapojil se do válečných operací v Korálovém Moři. V květnu 1942 byl křižník Chicago v australském Sydney, kde byly prováděny drobné opravy a přezbrojení lodi. Dne 31. května vyslali Japonci skupinu miniponorek, která se proplížila do přístavu a napadla kotvící lodě, nicméně jejich tropéda minula cíle. V srpnu 1942 se Chicago připojil ke svazu TG62.2 a spolu s ním podporoval vylodění na Guadalcanalu. Při bitvě u ostrova Savo 9. srpna 1942 utržil křižník několik zásahů torpédy z japonských torpédoborců. Stáhl se do přístavu Noumea na Nové Caledonii a poté do Sydney, kde byly provedeny částečné opravy a následně se vydal na západní pobřeží Spojených Států, kde byla provedena generální oprava. Do San Francisca dorazil 13. října. Po dokončení oprav se křižník přesunul přez Noumeu na Guadalcanal.

V lednu 1943 se křižník Chicago připojil ke svazu TF18, který operoval v oblasti ostrova Rennell. Dne 29. ledna byl zasažen dvěma torpédy z japonských palubních letounů. Dvě kotelny a jedna strojovna na pravoboku byly zaplaveny a loď bylo nutno vzít do vleku, což provedl sesterký křižník Louisville. Následující den však byl Chicago opět torpédován a opět do téhož místa a během dvaceti minut se potopil.

Technicko -Taktická Data:

Délka celková 182,96 m
Délka při čáře ponoru 177,4 m
Šířka 20,14 m
Ponor 5,92 m
Výtlak standardní 9 006 t
Výtlak maximální 11 420 t
Výzbroj 9 x 203 mm (3x3)
8 x 127 mm (4x1)
6 x 533 mm torpédomety (2x3)
Pancéřování boční pás 76 mm (v místech strojovny); paluba 25mm; muniční komory 95 mm
Max. rychlost 32,5 uzlu
Pohon 8 kotlů White-Foster
4 Parsonsovy převodované turbíny
Výkon 107 000 ks
Akční rádius 10 000 nm. při 15 uzlech
Zásoba paliva 2 108 t
Letouny 4
Katapulty 2
Posádka 617
Uvedena do služby 9. března 1931
Potopena / vyřazena 30. ledna 1943

 


Copyright © All Rights Reserved