NAVIGACE

 

kategorie Těžké křižníky

Úvod:
Tato kategorie plavidel byla definována na Londýnské konferenci v roce 1930, kdy byly rozděleny křižníky na lehké a těžké. Jednalo se o dlouhá štíhlá plavidla s výbornými plavebními vlastnostmi a vysokou rychlostí. Těžké křižníky byly primárně určeny k doprovodu svazů bitevních nebo letadlových lodí, ale mohly působit také samostatně a to ve značně rozsáhlých oblastech. Výzbrojí byly předurčeny k boji se středně silně pancéřovanými jednotkami protivníka, jako byly jiné křižníky nebo letadlové lodě, a také díky poměrně velké ráží hlavní baterie mohly bombardovat nepřátelské pozice nebo infrastrukturu na pobřeží.

 

Parametry:
Plavidla byla limitována standardním výtlakem 10 000 tun a ráží děl do 203 mm. Ačkoli ráže děl byla většinou dodržována (výjimkou jsou německá plavidla třídy Deutschland, která historicky nesla děla větší ráže), standardní výtlak byl u některých států obcházen a deklarován nižší než jaká byla skutečnost již před vypuknutím války. Ke konci války pak byly především v USA budovány jednotky, které povolený výtlak překračovaly i více než o polovinu (USS Des Moines > 17 000 tun).
Hlavní výzbroj tvořil různý počet děl ráže 203mm umístěných ve dvojitých věžích (Velká Británie, Japonsko, Itálie, Francie) nebo v trojvěžích (USA). Sekundární výzbroj tvořily 4" nebo 5" kanóny, uložené jednotlivě nebo ve dvojvěžích. Protiletecká výzbroj byla na plavidlech v průběhu války doplňována až ji tvořilo několik desítek kanónů ráží 20 - 40 mm.
Plavidla měla zpravidla dva, některé třídy i čtyři lodní šrouby a pouze jedno kormidlo. Lodě měly díky štíhlému trupu poměrně vysokou plavební rychlost okolo 30 uzlů a akční rádius přibližně 10 000 námořních mil. Ke standardní výbavě patřily palubní průzkumné letouny, které byly vypouštěny z katapultů většinou umístěných ve středu trupu, na pozdějších amerických jednotkách na zádi.

 

Třídy plavidel:

třída	stát	uvedení první jednotky	výtlak	délka	šířka	hlavní výzbroj	pancéřování (mm)			rychlost (uzly)	akční rádius (nám. míle)	počet jednotek
							boky	paluba	dělové věže
PENSACOLA	USA	6.2.1930	9 240 t	178 m	20 m	10 x 203mm	64	25	101	32,5	10 000	2
NORTHAMPTON	USA	17.5.1930	9 000 t	183 m	20 m	9 x 203mm	76	25	38	32,5	10 000	6
PORTLAND	USA	23.2.1933	10 260 t	186 m	20 m	9 x 203mm	76	63	53	32,5	10 000	2
NEW ORLEANS	USA	15.2.1934	10 136 t	179 m	19 m	9 x 203mm	146	57	152	32,7	10 000	7
WICHITA	USA	16.2.1939	10 589 t	185 m	19 m	9 x 203mm	165	57	203	33	10 000	1
BALTIMORE	USA	15.4.1943	14 472 t	205 m	22 m	9 x 203mm	152	63	203	33	10 000	18
DES MOINES	USA	16.11.1948	17 255 t	218 m	23 m	9 x 203mm	152	92	203	33	10 500	4
CAVENDISH	GB	10.1918	9 800 t	184 m	18 m	7 x 190mm	76	25	63	29,5	6 800	4
KENT	GB	25.6.1928	10 900 t	192 m	21 m	8 x 203mm	114	35	114	31,5	13 300	7
LONDON	GB	31.1.1929	9 750 t	193 m	20 m	8 x 203mm	114	35	25	32,3	12 500	6
YORK	GB	1.5.1930	8 250 t	175 m	17 m	6 x 203mm	76	35	25	32,3	10 000	2
DUQUESNE	FR	6.12.1928	10 000 t	191 m	19 m	8 x 203mm	30	30	30	33,7	4 500	2
SUFFREN	FR	1.1.1930	10 000 t	194 m	19 m	8 x 203mm	50	25	30	31	4 500	4
ALGÉRIE	FR	15.9.1934	10 000 t	186 m	20 m	8 x 203mm	110	80	100	31	8 700	1
TRENTO	IT	3.4.1929	10 511 t	197 m	21 m	8 x 203mm	70	50	100	35	4 160	2
ZARA	IT	23.11.1931	11 680 t	183 m	21 m	8 x 203mm	150	70	150	32	4 480	4
BOLZANO	IT	19.8.1933	11 064 t	197 m	21 m	8 x 203mm	70	50	100	35	4 400	1
DEUTSCHLAND	DE	1.4.1933	11 700 t	186 m	22 m	6 x 280mm	80	40	100	28,5	19 000	3
ADMIRAL HIPPER	DE	29.4.1939	14 250 t	206 m	21 m	8 x 203mm	80	50	105	32,5	6 500	3
FURUTAKA	JAP	31.3 1926	7 100 t	185 m	17 m	6 x 200mm	76	32	25	34,5	6 000	2
AOBA	JAP	20.9.1927	7 100 t	186 m	16 m	6 x 203mm	76	32	51	34,5	6 000	2
MYOKO	JAP	31.7.1929	10 000 t	204 m	17 m	10 x 203mm	102	60	25	35,5	8 000	4
TAKAO	JAP	31.5.1932	9 850 t	204 m	18 m	10 x 203mm	127	60	25	35,5	8 000	4
MOGAMI	JAP	28.7.1935	8 500 t	202 m	18 m	10 x 203mm	101	52	25	37	8 150	4
TONE	JAP	30.11.1938	11 213 t	202 m	19 m	8 x 203mm	145	65	?	35	8 000	2