Válečné lodě Taiwanu

NAVIGACE

Fregaty třídy Kang Ding

připravil ing. Radek Valkovič

Taiwan nutně potřeboval nahradit zastaralé torpédoborce (i přes rozsáhlé modernizace to pořád byly lodě z Druhé světové). Problémem byl nátlak komunistické Číny, který omezoval možnosti nákupu.

Po dlouhých jednáních se podařilo v roce 1992 uzavřít smlouvu na stavbu šesti moderních fregat upravené třídy La Fayette. O výzbroj lodí se ale musel Taiwan postarat sám, Francouzi kvůli ČLR nebyli ochotni zbraně prodat.

Lodě stavěla firma DCN v Lorientu. První loď třídy Kang Ding (1202) připlula na Taiwan v květnu 1996, už v červnu vstoupila do služby, Si Ning (1203) vstoupil do služby v září 1996, Wu Chang (1205) v prosinci 1997, Di Hua (1206) v srpnu 1997, Kun Ming (1207) v srpnu 1998, poslední Chan Te (1209) byla spuštěna na vodu v srpnu 1996 a vstoupila do služby v lednu 1998. Zástavba taiwanských zbraní byla vždy velmi rychlá, trvala přibližně týden.

Původně se počítalo s větším množstvím lodí, USA ale dodaly starší lodě a sami Taiwanci si postavili 8 fregat upravené třídy O.H. Perry, takže další nebyly potřeba. Hlavním důvodem ale byly problémy s celým programem. Cena 2,8 miliard USD za výrobu 6 fregat bez výzbroje byla dost vysoká. Od začátku se tedy objevovaly obvinění z korupce, skutečnou bombou se ale stalo obvinění Andrew Wanga, taiwanského zástupce firmy Thomson-CSF (nyní Thales), z korupce, praní peněz a vraždy námořního kapitána Yin Ching-Fenga, který se proti kontraktu stavěl. Švýcarsko v listopadu 2005 na žádost Taiwanu poskytlo bankovní výpisy a záznamy o převodech peněz na 46 účtů Wanga, jeho tří synů a jeho společnosti, na kterých se našlo 520 miliónů dolarů (tedy asi 12 miliard korun). Švýcarský federální soud tyto účty zmrazil do ukončení případu. Dalších 27 miliónů dolarů bylo zmraženo na účtech v Lichtenštejnsku. Je nepravděpodobné, že by taková suma pocházela jen z tohoto kontraktu, ale to celou záležitost jen zhoršuje.

Objevily se i technické problémy, kritizována byla francouzská neochota hraničící s neschopností provádět potřebné změny zejména softwaru, protože integrace amerických a tchajwanských zbraňových systémů s francouzským vybavením způsobovala (a možná ještě způsobuje) velké problémy.

Třída Kang Ding se od třídy La Fayette liší výzbrojí, pro boj proti lodím slouží osm raket Hsiung Feng II, což jsou licenční výrazně upravené Gabriely s proudovým motorem a doletem až 130 km. Další silnou stránkou je protiponorková výzbroj. Loď má dva sonary, příďový středofrekvenční Thales Spherion B a záďový pasivní/aktivní s vlečnou anténou Thales ATAS (V)2 umístněný pod přistávací palubou pro výkonný protiponorkový vrtulník Sikorsky S-70C(M)1 Sea Hawk. Dva trojnásobné torpédomety Mk 32 ráže 324 mm pro protiponorková torpéda Mk 46 Mod 5 výzbroj doplňují. Kanón 76mm/62 Compact americké verze Mk.15 je na přídi, dvě děla Bofors 40mm/70 jsou po stranách hangáru pro vrtulník, na jeho střeše je 20mm kanón CIWS Phalanx Mk15, v současnosti prochází přestavbou na výkonnější verzi Block 1A. Výzbroj v nevhodně tvarovaných věžích ovšem snižuje stealth vlastnosti lodí.

Slabinou lodí je protivzdušná obrana, Taiwanu se nepodařilo sehnat moderní rakety, takže provizorní výzbroj tvoří beznadějně zastaralý systém Sea Chaparral. Čtyřnásobné odpalovací zařízení je před můstkem, vypouští střely Sidewinder s doletem 9 km, celkem loď veze 12 raket zastaralé verze, zaměřovaných opticky, navíc nabíjení rezervních raket je ruční. Kanón Phalanx je sice dobrý, ale nemůže stačit. Taiwan v současnosti jedná o nákupu moderního systému RAM, který by výrazně zlepšil obranné schopnosti. Vzhledem k síle letectva komunistické Číny a kvalitě jejích protilodních raket je instalace protiraketového systému typu RAM, ESSM nebo Aster nezbytná. Některé zdroje mluví o instalaci sila (VLS) s raketami Standard, vzhledem k velikosti lodě a rozsahu potřebných úprav to ale není moc pravděpodobné. V současném stavu mohou lodě operovat jen mimo dosah letectva ČLR, což je vzhledem k doletu Su-27/30 a tankování za letu jen teorie.

Obrannou výzbroj doplňují dvě výmetnice klamných cílů Dagaie a výstražný přijímač Thales DR3000S, lodě ale nejsou vybaveny aktivními rušiči radarů nebo komunikace.
Přehledový radar Thales Triton G, vzdušné cíle vyhledává Thales DRBV-26D. Řízení palby zajišťují dva radary Thales Castor IIC, dva navigační radary jsou typu Thales 20V90. Bojový data systém je Thales Tacticos.

Pohon zajišťují opět 4 diesely SEMT-Pielstick 12PA6 V 280 ATC po 5200 HP (15,5 MW celkem), dvě vrtule. Maximální rychlost 25 uzlů a dojezd 7000 mil při 15 uzlech.

Rozměry 125 x 15,4 x 6 m.
Výtlak 3500 t plný.
Výzbroj: 8 x Hsiung Feng, 4 x Sea Chapparal, 1 x 76mm, 2 x 40mm Bofors, 1 x 20mm Phalanx, 6x 324 mm torpédomety.
Posádka 134 osob včetně 15 důstojníků.

Prameny:

Válečné lodě 6
Internet:
http://en.wikipedia.org/wiki/La_Fayette_class_frigate
http://www.hazegray.org/worldnav/
http://www.naval-technology.com/projects/fayette/