NAVIGACE |
|
|
Baret
Základní pokrývkou hlavy je baret. Barvy baretů jsou podle druhů vojsk.
Nás zajímají výsadkáři a průzkumníci. Výsadkové jednotky mají barety tmavě
červené barvy. Průzkumníci u nevýsadkových jednotek mají barety tmavě zelené.
Barety vyrábělo Fezko, které dnes patří pod Tonak. Barety jsou vyrobeny z vlny. Nový
baret nemá přesně takový tvar jaký by výsadkáři chtěli a tak se využívá
materiálu z jakého je vyroben (vlna) a po namočení do horké vody se vyždímá, dá
na hlavu a vytvaruje přibližně jako ´ lívanec na hlavě. Náš baret se trochu
srazí. Rozhodně to nezkoušejte na americké barety. Některé americké barety se
srazí tak, že jsou maximálně pro panenku. U nich postačí, když v něm zmoknete
(vlhko z deště a teplo z hlavy pomůže baret optimálně vytvarovat). Před touto
procedurou odpárejte z baretu podšívku. Rozdíl poznáte především v létě, kdy
baret dost hřeje. Barety jsou z výroby pěkně chlupaté. Někteří lidé si baret
oholí. Holí se tak, aby byla vidět struktura a zmizel chlupatý vzhled. Riziko
prořezaní baretu nebo nepravidelného ořezání látky je dost vysoké. Holení není
naším vynálezem, bylo to okoukáno od „Amíků“. Některým lidem náš baret
nevyhovuje ani po těchto úpravách a tak podle svého vkusu si pořizují barety
americké nebo britské, které se nosí svým charakteristickým způsobem. Po
vzhledových úpravách je potřeba přidělat na baret znak a hodnost. Znaky jsou dva -
malý (běžný státní znak) a velký (znak armády s kosočtvercem a meči), kterému
se říká vrtulník. Řada lidí nosí baret poněkud nepředpisově, protože má ne
něm jen vrtulník bez hodnosti. Připomíná to vzhled baretů našich výsadkových
jednotek po válce. Na baretu se hodnost tehdy nenosila. Řada výsadkářů nosí
červený baret k uniformě, ke které správně patří brigadýrka (ten typ čepice,
jaký má policie). Výsadkáři jsou na svůj červený baret hrdí a nosí jej kde
můžou.
Čepice
Můžete se setkat se dvěma vzory čepic. První je čepice vz.95. Vychází ze vzoru 85
používaného před převratem. Charakteristické je zešikmení vpředu a chrániče
uší sepnuté vně nahoře na čepici. Rozdílem proti původní verzi je maskování
vz.95. Řada výsadkářů dává přednost čepici letní vz.95, která vychází
vzorově z americké čepice patrol cap. Čepice má chrániče na uši proti chladu.
Chrániče jsou ohnuty dovnitř čepice. Většinou si je vojáci odřezávají. Pro
letní čepici jsou docela nepraktické. Čepice se vyrábí jak ve středoevropském, tak
v pouštním maskovacím vzoru. Výrobcem je Tonak. V
minulosti nebyly čepice letní vz.98 pro všechny a tak si hodně lidí objednalo
podobnou čepici soukromě od Combat Shieldu.
Klobouk
Kromě čepic je velice oblíbený i klobouk vz.95. Vzorem současného byl americký
klobouk boonie hat. Klobouk má na krempě (na střeše) na kraji suchý zip, kterým se
krempa přichytí k dýnku, když chceme mít krempu ohnutou jako kovbojové. Na klobouku
je našita páska na uchycení „zeleniny“ při maskování. Klobouk se vyrábí v
maskovacím provedení středoevropském i pouštním. Klobouk vyrábí Tonak. Také v tomto případě na začátku nebyly
klobouky pro všechny a tak si řada vojáků pořídila klobouk od Combat Shieldu. Jedním z rozdílů je, že místo
suchého zipu se k přichycení krempy používají druky a klobouk má trochu jiný tvar.
Klobouky se také upravují a to především tak, že se zmenšuje krempa. Některým
razantním jedincům tak na hlavě vznikne zajímavý kastrolek jinak řečeno
„tralalák“.
Přílba
Dlouho očekávanou změnou bylo zavedení kevlarové přílby. Starý
"blembák" byl tak akorát pro ostudu. Použití kevlaru, tj. nového balisticky
odolného materiálu, neznamenalo snížení hmotnosti přílby. Při mírně vyšší
hmotnosti je však přílba odolná nejen proti střepinám jako stávající
"blembák", ale i proti přímé střelbě z lehkých pěchotních zbraní. To
je pro současného vojáka velice důležité. V moderních konfliktech bude muset voják
čelit především přímé střelbě z ručních zbraní než těžké dělostřelecké
palbě. Plechový "blembák" přímé střele ze samopalu neodolá. Nová
přílba je vrobena podle současných poznatků co do ochrany a ergonomie. Je vyráběna
v několika velikostech a je vybavena řemením, které se dá celé přizpůsobit
každému člověku. Nový způsob uchychcení přílby k hlavě zamezuje posunu přílby
na hlavě, a tak po zalehnutí je voják narozdíl od předcházejícího typu schopen
okamžitě střílet. Přílba je vybavena bezpečnostní pojistkou pro případ, že by
se přílba o něco zachytila a hrozilo by, že voják si zlomí vaz. Přílba se v
takovém případě sama odepne. Na fotografiích z nasazení našich vojáků už
můžete vidět, že si vojáci na nošení přileb zvykají. Ve světě je to běžné.
Mimo základnu se s vojákem bez přílby nesetkáte. Hlídky nosí přílby i uvnitř
základny. Na jednu stranu se přílbě říká "drtič mozku" a nosit
dlouhodoběji přílbu není nic příjemného, ale jde o život. I na nošení přílby
je vidět profesionální přístup. Novou kevlarovou přílbu vyrábí Petris.
Kukla
Zvláště v zimě se setkáte s kuklami. Kukla je pletena z olivově zbarveného akrylu.
Je dlouhá tak, že pokrývá jak celý obličej a tak i podstatnou část krku. Kukla má
otvory pro oči a pro ústa. Používá se v případě, že operujete ve velmi studené
oblasti a potřebujete chránit obličej před zimou, potřebujete se maskovat bez
použití obličejových kamuflážních barev a v případě, že nechcete dát najevo
svou totožnost (když vás např. natáčí televize). Kukla se dá srolovat, tak že
vám na hlavě vytvoří kulicha. To že se jedná o kuklu a ne o kulicha prozrazuje, že
na srolovaném okraji je vidět kousek otvoru pro ústa. Pokud se vám v zimě při kukle
na obličeji začne hůře dýchat je dobré zkontrolovat, jestli nemáte pod nosem
zmrazky. Vlhký dech totiž umí někdy kondenzovat na látce a zamrzat.
Shemagh
Tato součástka není oficiální, ale je velice oblíbená. Jedná se o arabský
šátek. Nejen to, že se dá použít jako šála nebo ručník, ale také jako ochrana
hlavy před pouštním chladem, slunkem a pískem. Shemagh (vysl. šemag) je z tenké
látky s charakteristickým vyšívaným čtverečkovým vzorem. Základem je bílá
látka na které je vyšitý černou nebo červenou nití daný vzor. Černé vzory jsou
obvyklé v oblasti Palestiny a červené v oblasti Saúdské Arábie. Britská armáda jej
už dávno přijala za vlastní v barevné kombinaci olivově zelený základ a černé
vyšívání. V této verzi je používán i našimi vojáky, kteří to okoukali na
společných akcích. Bílý základ v naší převážně zelené přírodě značně
demaskuje. Nošení shemaghu na hlavě není nic složitého. Ačkoliv moderní Arabové
jsou zvyklí nosit přes shemagh přetažený „klínový řemen“, dříve se shemagh
na hlavu vázal bez jakýchkoliv pomůcek. Tento způsob je využívaný i vojáky. Pokud
se jej budete učit vázat, tak to zkuste nejdříve před zrcadlem. Vezmete shemagh a
přehnete je po úhlopříčce, že vám vznikne trojúhelník. Ten si dáte na hlavu tak,
že nejdelší stranu máte na čele a volný cíp směřuje dozadu. (tak jako si
začínáte vázat klasický šátek „na piráta“) Cíp po levé ruce srolujete tak,
že se vytvoří had, kterého si omotáte kolem hlavy. Nejprve jdete nad čelem a
obtočíte si jím hlavu kolem dokola, až se dostanete do místa kde had začíná. Konec
hada zastrčíte mezi hada a hlavu. Tím jste vytvořili čelenku a po pravé straně vám
visí volný cíp. Pokud si chcete chránit obličej před sluncem nebo pískem, tak cíp
vezmete a zastrčíte na protější straně za čelenku. Mezeru pro oči si nastavíte
podle potřeby. Takto uvázaný shemagh je možné okamžitě z hlavy jedním pohybem
sundat bez nutnosti nějakého rozvazování. Nespornou výhodou shemaghu v pouštních
podmínkách je to, že je lehký, vzdušný a může krýt celou hlavu s ponechaným
otvorem pro oči. Člověk se tak rychle nespálí a tím pádem jej nic neodvádí od
jeho úkolu. Pro nás středoevropany je ochrana v poušti před sluncem ještě
důležitější než pro místní obyvatele a pokud oni se chrání, tak proč ne my.
Použité fotografie: Archiv autora
Přehled vybavení
2. Maskovací oděv a pokrývky hlavy
4. Pozorovací a spojovací prostředky
6. Výzbroj
Copyright © All Rights Reserved