NAVIGACE

Operace Orlí dráp

Dne 4.listopadu vnikla skupina iránců na americké velvyslanectví v Teheránu a zajali 53 lidí, které drželi v zajetí 444 dnů. Od první chvíle únosu byla probírána i možnost záchrany rukojmí vojenskou akcí. Problém byl však ve vzdálenosti Teheránu a chaosu, který v té době v Iránu byl. Nakonec byl sestaven plán s názvem Orlí dráp, který se skládal z několika předběžných kroků a třífázové operace.

Realizací tohoto plánu byl pověřen plukovník Charlie Beckwith a jím řízená jednotka Delta. Podle plánu měla jednotka Delta letět letadlem Hercules C-130, který měl přistát v poušti asi 490 kilometrů od Teheránu. Toto místo bylo označeno jako Poušť 1. Na toto místo mělo rovněž dorazit i osm vrtulníků RH-53D americké námořní pěchoty, které se měly připojit k hlavním silám. Podle plánu mělo v prostoru přistát šest C-130 (tři s jednotkou a tři pro doplnění paliva vrtulníkům). Po doplnění paliva měli vrtulníky naložit záchranné družstvo a odstartovat směrem na Teherán. Tam měli přistát přibližně 25 kilometrů od Teheránu. Tam se měli s pomocí dvou agentů schovat a čekat na setmění.

Po setmění, přesněji ve 23.00 měla jednotka nasednout do nakládních vozů a vyrazit na záchrannou akci. Ta byla plánována někdy mezi 23 a půlnocí. Po záchraně rukojmích měli být přivolány vrtulníky, a to buď do objektu velvyslanectví (v případě, že by se podařilo zajistit přistávací plochu) nebo na nedaleký fotbalový stadion. Mezitím by se měla skupina Rangerů zmocnit letiště vzdáleného asi 50 kilometrů od Teheránu a měla zde přistát letadla C-141, která by po příletu vrtulníků odvezla všechny zúčastněné.

Nejdříve probíhalo vše podle plánu. Herculesy přistály podle plánu v prostoru Pouště 1. Mezitím už odstartovaly i vrtulníky z letadlové lodi Nimitz, vzdálené asi 80 kilometrů od iránského pobřeží. Stalo se tak podle plánu přesně v 19.05 místního času. Ve 21.45 zjistit pilot vrtulníku č.6 poruchu jednoho z listů vrtule. Vrtulník musel přistát. Jeho posádka přesedla okamžitě do vrtulníku č.8. O hodinu později vletěly vrtulníky do písečné bouře a nedlouho po tom do druhé, ještě horší. Během bouře zjistit velitel vrtulníku č.1 major Seiffert poruchy na inerčním vedení letu a by donucen s pomocí vrtulníku č.2 přistát. Po oznámení, že v prostoru Pouště 1 je počasí dobré, se rozhodl tam doletět. Mezitím se ale u vrtulníku č. 5 rozbil gyrokompas, navigační systém a poruchy se objevily i na radaru. Posádka byla nucena se vrátit na letadlovou loď.

Nakonec vrtulníky dorazily do prostoru pouště 1 a začaly tankovat. Příslušníci Delty už také nastupovali do vrtulníků. Bylo ale zjištěno, že vrtulník č.2 má vážnou poruchu na hydraulice, a že ji nejde na místě odstranit. Plukovník Beckwith se tedy rozhodl pro zrušení akce. Bylo ale třeba doplnit palivo do vrtulníků, aby se mohli vrátit na letadlovou loď. Problém byl z vrtulníkem č.4, který byl nejdéle ve vzduchu. Pouze jeden Hercules měl dostatek paliva, aby mohl čtvrtý vrtulník natankovat, ale u toho právě tankovat vrtulník č.3. Ten se proto vznesl a chtěl se zařadit na opačnou stranu, ale v důsledku své hmotnosti nedokázal udržet výšku bez pohybu a spadl přímo na tankovací letoun C-130.

Velitel akce plukovník Beckwith rozhodl, že se všichni dopraví na letadlovou loď třemi Herculesi a vrtulníky zanechají na místě. Tato akce byla fiaskem a zemřelo při ní pět členů posádky C-130 a tři příslušníci námořní pěchoty z vrtulníku.