Boeing B-29 Superfortress

připravil Jirka Wagner a Robert Schlesinger

Výškový těžký bombardér vytvořil v oblasti stavby letadel nový standard - silou motorů, hmotností, rozměry, přetlakovými kabinami, výzbrojí, letovými systémy, každým detailem.

Od března 1938 vznikala studie nového bombardovacího letounu s přetlakovou kabinou a příďovým podvozkem. V srpnu 1940 dostala firma Boeing peníze na stavbu prvních dvou prototypů, v lednu 1942 byly požádána o stavbu 14 předsériových YB-29 a pětisetkusovou sérii bojových letounů. Byla zkoordinována i součinnost dalších továren, takže do kapitulace Japonska bylo postaveno okolo 3000 letadel - přitom ale stavba každého vyžadovala pět- až šestkrát více času, než kterýkoliv dřívější bombardér.

První nálet bombardérů B-29 se uskutečnil 5. června 1944, od roku 1945 byly superfotressy rozmístěny na Mariánských ostrovech, odkud 500 strojů dnem i nocí startovalo nad Japonsko (tři B-29 musely z technických důvodů přistát v SSSR, kde se dostaly do rukou technikům Tupolevovy kanceláře a výsledkem byly kopie: bombardovací Tu-4 a transportní Tu-70).

Tři stroje B-29 provedly rovněž nálet nad Hirošimu a Nagasaki, kde svrhly první atomové pumy.

Verze B-29C měla odstraněnu veškerou výzbroj s výjimkou ocasního střeliště, čímž bylo dosaženo ještě vyšší rychlosti a většího dostupu. Na konci války existovalo už 19 variant tohoto letounu, k nimž přibyla ještě verze Washington B.I, jak byly pojmenovány superfortressy, které v letech 1950-1958 používalo britské letectvo.

Koncem 40. let byla vyvinuta významně změněná modifikace letounu B-29, jež byla nazvána B-50. Jeden z typů B-50, pokřtěný Lucky Lady II, vykonal první nonstop kolem světa. Celkem bylo vyrobeny 370 ks a mnohé stroje B-50 sloužily až do roku 1964.

Bombardéry B-29 Superfortress se proslavily i svržením dvou atomových bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki.

Nálet na Hirošimu

Nálet na Nagasaki