NAVIGACE

BGM-109 Tomahawk

Tomahawk je manévrující letounová (s plochou dráhou letu) střela dlouhého doletu, kterou je možno vypouštět z hladinových plavidel i ponorek na lodě i pozemní cíle. Je možno ji též adaptovat na odpalování z pozemní základny (Gryphon). Tomahawk je vypouštěn z odpalovacího zařízení pomocí startovací rakety. Po 12 sekundách se zažehne proudový motor, vysunou se křídla a střela letí jako letoun, čímž získává svůj mimořádný operační dolet. Základní funkcí Tomahawku je útok na lodi nebo pozemní cíle s konvenční bojovou hlavicí nebo útok na pozemní cíle s jadernou hlavicí W80. Všechny verze operují ve velmi malé výšce a radarovou přesnost rozlišení pouze 1 metr čtvereční!

Základem navádění střely je systém porovnávání obrysů terénu NA/DPW-23 (Terrain-Contour Matching – TERCOM) firmy McDonnell Douglas. TERCOM měří pomocí radiovýškoměru profil skutečného terénu a srovnává jej se zeměpisnými daty uloženými v jeho navigačním počítači, čímž určuje svou skutečnou polohu. Ta je potom použita k aktualizaci dat v palubní inerciální navigační soustavě. Novější systém TLAM-C, používaný jako přídavné zařízení TERCOMu, používá korelátor digitálního mapování oblasti (Digital Scene-Mapping Area – DSMAC). DSMAC začíná pracovat při přibližování k cíli, porovnává zachycený obraz terénu s jeho digitální podobou, kterou nese v elektronické paměti a slouží k přesnějšímu zásahu.

V r. 1991 byly podle rozkazu prezidenta Bushe vyřazeny z výzbroje US Navy všechny Tomahawky schopné nést jadernou hlavici.

Během operace Pouštní bouře bylo z hladinových plavidel a ponorek odpáleno 264 střel BGM-109C (trhavá bojová hlavice) a 27 BGM-109D (každá až 166 pumiček BLU-97D). Novináři pobývající převážně v bagdádském hotelu Al-Rašíd si dokonce zvykli na střely Tomahawk, které létaly podél dálnice vedoucí před hotelem. Tento nápadný navigační prvek byl bezpochyby naprogramován do jejich navigační soustavy. Střely letící ve výšce několika desítek metrů nebyly odolné proti střelbě pozemních zbraní a několik jich bylo dokonce úspěšně zasaženo, což byly přijatelné ztráty, vzhledem k tomu, že byly používány proti některým z nejsilněji chráněných cílů v Iráku. Analýzy ukázaly, že 85% všech Tomahawků svůj cíl zasáhlo.

Americké námořnictvo používalo rovněž řízené střely SLAM kratšího doletu, které byly odvozeny z protilodní střely Harpoon.

Počátek operačního nasazení střel Tomahawk se datuje do roku 1982.

Jirka Wagner