NAVIGACE

HMS Duke of York
připravil Michal Béza

Kategorie: Bitevní loď
Třída: King George V

Bitevní loď Duke of York byla postavena firmou J.Brown v Clydebanku, kde byl 5. května 1937 položen kýl. Loď byla spuštěna na vodu 28. února 1940 a dokončena 4. listopadu 1941. Její původní jméno mělo být Anson (pozor, neplést si s její sesterskou lodí Anson), ale bylo změněno v prosinci 1938.

Stejně jako byla konstrukce lodí třídy Nelson podřízena podmínkám Washingtonské dohody z roku 1922, tak lodě třídy King George V, kam patří i Duke of York, byly projektovány s ohledem na úpravy po Londýnské konferenci z roku 1930. Ta ponechávala standardní výtlak na úrovni 35 000 tun, ale zmenšovala ráži děl na 356 mm (14"). Britská admiralita byla v polovině 30-tých let ve svízelné pozici, když Japonsko (které teritoriálně sousedilo s britskými koloniemi) mělo již ve výzbroji lodě s děly ráže 406 mm, ale nechtěla otevřeně porušovat podmínky dohody, což by byla provokace vůči Německu, Itálii a ostatně i jiným námořním mocnostem. Navíc Němci již měli předběžně rozpracované plány bitevních lodí třídy Bismarck a bylo reálné, že Británie bude v době dokončení této třídy lodí s Německem ve válečném stavu. Konstruktéři tedy dostali jednoznačné zadání - loď bude vyzbrojena děly ráže 356 mm, ale její pancéřování bude schopno odolat zásahu 406 mm (16") granátem.
Pancéřování lodi Duke of York bylo tedy provedeno z kvalitní oceli Vickers, a narozdíl od třídy Nelson se vyznačovalo externím pancéřovým pásem tloušťky 391 mm, který se směrem ke koncům zužoval na 127 resp.178 mm.  Čela věží hlavní baterie a jejich barbety měly tloušťku 406 mm, velitelská vež pak 381 mm. Stroje hnacího systému byly o 15 % lehčí ve srovnání s třídou Nelson, což umožnilo další zesílení pancéřové ochrany, takže se její hmotnost vyšplhala na 14 000 tun. Nicméně protitorpédová obšívka se ukázala být ne příliš dostatečnou. Maximální výtlak se pohyboval mezi 44 650 - 45 360 tunami.

Ačkoli byly kotle a turbíny lehčí než u předcházející třídy, byly mnohem výkonnější a udávaly HMS Duke of York maximální rychlost 27 uzlů (při rychlostních testech krátkodobě i 29,2 uzlů), což z ní činilo rychlou a efektivní bojovou jednotku. Pohon byl koncipován podle vzoru křižníků tak, aby při výpadku jedné jednotky (kotle nebo turbíny), např. při poruše nebo poškození, byly schopné ji zbylé jednotky zastoupit. Loď byla vybavena osmi tří-bubnovými kotli Admiralty pracovním tlaku 300 PSI (cca. 21 kg/cm2), které hnaly páru na čtyři turbíny Parsons. Zásoba paliva činila 3 842 tun nafty a při ekonomické rychlosti 10 uzlů byl akční rádius plavidla přibližně 15 000 námořních mil. Při maximální rychlosti se dosah snižoval na 3 200 nám. mil.

Původně měla být loď vybavena třemi čtyřdělovými věžemi, ale nakonec bylo rozhodnuto věž "B" osadit jen dvěma děly. Celkem měla tedy hlavní baterie 10 děl ráže 356 mm (14"/45) Mark VII. Sekundární výzbroj tvořilo 16 univerzálních kanónů ráže 133 mm (5,25"/50) MkI umístěných v osmi dvojdělových věžích na bocích lodi. Protileteckou výzbroj tvořily dvouliberní Pom-pomy, 40mm kanóny Bofors a 20mm kanóny Oerlikon.

  

HMS Duke of York strávila počátek Druhé světové války řadovou službou u britské Home Fleet. V letech 1942 a 1943 bylo jejím úkolem chránit konvoje ze Skotska do sovětského Murmansku. Na počátku roku 1943 už byla německá Luftwaffe oslabena a tak konvojům nehrozilo takové nebezpečí a často propluly takřka beze ztrát. V průběhu roku však začalo hrozit nebezpečí ze strany německých bitevních lodí Tirpitz a Scharnhorst. 23. prosince 1943 vyplul z Murmansku konvoj RA-55A a za dva dny nato vyrazila bitevní loď Scharnhorst v doprovodu pěti torpédoborců. Druhý den ráno byla skupina u konvoje a německý velitel pro špatné počasí odeslal torpédoborce zpět a pokračoval sám. Okolo deváté hodiny byla loď spatřena na radarech britských křižníků Belfast, Sheffield a Norfolk, které se jí postavily do cesty a několikrát ji zasáhly. Velitel bitevní lodi se nestaral o konvoj a obrátil se na cestu zpět. Křižníky Scharnhorst pronásledovaly a zhruba v 17 hodin ji dostihla i bitevní loď Duke of York. Za hodinu a půl se jí podařilo dělostřelbou poškodit německou loď natolik, že musela výrazně zpomalit, což umožnilo zaútočit čtyřem britským torpédoborcům. Poté Duke of York zaútočila ještě jednou svými děly a po mohutné explozi se Scharnhorst potopila.
V srpnu 1945 byla Duke of York převelena do Pacifiku, kde bojovala po boku Američanů proti Japoncům.

V roce 1949 byla HMS Duke of York vyřazena z aktivní služby a 18. února 1958 byla prodána do šrotu.

 

Technicko-Taktická Data: