NAVIGACE |
|
|
Prinz Eugen
připravil Michal Béza
Kategorie:
Těžký křižník
Třída:
Admiral Hipper
Křižník Prinz Eugen byl poslední dostavěnou jednotkou třídy Admiral Hipper. Byl postaven s určitým časovým odstupem od prvních dvou lodí a proto se vyznačoval jistými modifikacemi. Křižník byl postaven firmami Krupp a Germania a kýl byl položen 23. dubna 1936. Loď byla spuštěna na vodu 22. srpna 1938 a dokončena 1. srpna 1940.
Jednalo se výbornou třídu těžkých křižníků co se týče výzbroje a ochrany, ale v dokonalosti jim bránily nehospodárné vysokotlaké kotle. Prinz Eugen na tom byl s úsporností hnacích systémů o poznání lépe než Admiral Hipper, ale i tak byl jeho akční rádius omezen na pouhých 5 050 námořních mil při rychlosti 15 uzlů (např. americké těžké křižníky měly dosah dvojnásobný).
Výzbroj sestávala z osmi děl ráže 203 mm, dvanácti děl ráže 105 mm, dvanácti protileteckých kanónů ráže 37 mm a osmi kanónů ráže 20 mm a také z dvanácti torpédometů ráže 533 mm.
Boční pancéřový pás byl integrální, skloněný pod úhlem 12°. Křižník měl pancéřovou palubu tloušťky 30 mm, její okraje svažující se k bokům měly tloušťku 50 mm. Na horní palubě byl ještě navíc pancérový pás tloušťky 12 - 20 mm. Věže hlavní baterie měly stěny silné 50 - 150 mm, velitelská věž měla stěny silné 150 mm.
Prinz Eugen vstoupil do služby, když byla Druhá světová válka již v plném proudu. Proto byl také zasažen bombami při leteckém útoku britské RAF v červnu 1940, ještě při vystrojování v loděnicích. Nicméně tento útok nezpůsobil závažné poškození a křižník mohl vyplout v srpnu na moře. Po zkušebních plavbách a testech zbraní se v květnu 1941 připojil k bitevní lodi Bismarck a spolu se vydaly do Dánského průlivu u Grónska na lov spojeneckých konvojů. Zde se 24. května střely s britskými loděmi Prince of Wales a Hood. Prinz Eugen v této bitvě zasáhl několikrát Hood a způsobil požár na jeho člunové palubě, těsně před tím, než ho Bismarck potopil. Po souboji se lodě rozdělily a Prinz Eugen vyrazil k Azorským ostrovům, kde doplnil palivo z tankeru Spichern. Objevily se však problémy z pohonem a křižník se namísto další akce stáhl do Brestu, kam dorazil 1. června 1941.
V Brestu byly provedeny opravy kotlů, ale 2. července byl na přístav podniknut spojenecký nálet a Prinz Eugen byl několikrát zasažen, přičemž bylo poškozeno hlavní stanoviště řízení palby, kontrolní místnost poškození lodi a zahynulo 52 členů posádky. Britské námořnictvo kontrolovalo severní Atlantik a především průliv La Manche, a tak Prinz Eugen spolu s bitevními loděmi Scharnhorst a Gneisenau zůstaly zablokovány v Brestu až do února 1942, kdy při odvážné plavbě propluly kanál La Manche a uprchly do německých přístavů. Po návratu do německa byl Prinz Eugen téměř okamžitě převelen do Norska, při přesunu byl však 23. února 1942 napaden britskou ponorkou HMS Trident a přišel o část zádě. Křižník se štěstím doplul do Trondheimu, kde byly provedeny částečné opravy a především instalována dvě prozatimní kormidla. Odtud se Prinz Eugen vydal do Kielu, kde byla provedena řádná oprava. Práce byly skončeny v říjnu 1942 a křižník byl opět vyslán do Norska. Odtud měl napadat spojenecké konvoje, ale po dvou neúspěšných misích byly další zrušeny až do února 1943.
V průběhu roku 1943 a na počátku roku 1944 sloužil Prinz Eugen pouze v Baltu se statutem školní lodě, až v polovině roku začala být situace na ruské pozemní frontě vážná a křižník byl vyslán k litevským břehům, kde u Rigy podporoval dělostřelbou pozemní vojska. Při těchto akcích došlo k nešťastné události, když se 15. října 1944 srazil s lehkým křižníkem Leipzig (viz. foto níže), což si vyžádalo opravu přídě. V následujících bojích podporoval německé pozemní jednotky až do jara 1945. Dne 7. května 1945 se pak u Kodaně vzdal britským silám.
Po válce byl Prinz Eugen předán Američanům a označen jako IX-300. S častečně americkou a částečně německou posádkou se v únoru 1946 vydal do Bostonu, kam dorazil 24. téhož měsíce. Odtud se přesunul do Philadelphie, kde byly demontovány dva kanóny ráže 203 z přední věže a byly odeslány do Dahlgrenu ve Virginii na testování (hlavně jsou zde dodnes vystaveny). Následně křižník proplul Panamským průplavem do Pacifiku a v červenci 1946 zakotvil u atolu Bikiny, kde byly prováděny testy atomových zbraní pod kódovým označením Crossroads. Prinz Eugen přežil vzdušný výbuch "Adam", i mnohem ničivější podvodní "Baker". Poté byl odtažen k atolu Kwajalein, kde měl být vytažen na mělčinu, ale 22. prosince se obrátil dnem vzhůru a potopil se.
Technicko-Taktická Data:
Délka celková | 201,7 m |
Délka při čáře ponoru | 199,5 m |
Šířka | 21,9 m |
Ponor | 6,37 m |
Výtlak standardní | 14 271 t |
Výtlak maximální | 18 700 t |
Výzbroj | 8 x 203 mm (4x2) |
12 x 105 mm AA (6x2) | |
12 x 37 mm AA (6x2) | |
8 x 20 mm AA (8x1) | |
12 x 533 mm torpédomety (4x3) | |
Pancéřování | bok 70-80mm, horní paluba 12-30mm, hlavní pancéřová paluba 20-50mm, veže hl. baterie 70-105mm, velitelká věž 50-150mm |
Max. rychlost | 32,5 uzlu |
Pohon | 12 kotlů La Mont |
3 turbíny Brown Boverie | |
Výkon | 133 631 ks |
Počet šroubů | 3 |
Zásoba paliva | 3 250 t |
Akční rádius | 5 050 nm. při 15 uzlech |
Letouny | 3 |
Katapulty | 1 |
Posádka | 1 600 mužů |
Uvedena do služby | 1. srpna 1940 |
Vyřazena / potopena | 7. května 1945 / 22. prosince 1946 |
Copyright © All Rights Reserved