NAVIGACE

Trieste
připravil Michal Béza

Kategorie: Těžký křižník
Třída: Trento

Trieste byla druhá loď třídy Trento ale přesto byla dokončena jako první. Byla postavena společností STT v Terstu (Trieste). Její kýl byl položen 22. června 1925, trup byl spuštěn na vodu 24. října 1926 a loď byla dokončena a uvedena do služby 21. prosince 1928.
 

Výzbroj byla stejná jako na Trento, tedy osm kanónů ráže 203 mm/50 cal uložených ve čtyřech dvojvěžích. Tato děla měla při maximálním náměru 45° dostřel přibližně 27 500 metrů při použití protipancéřové munice. Jejich nedostatkem, kromě velkého rozptylu baterie, byla i nízká kadence - pouze 3 rány za minutu.
Sekundární výzbroj tvořila stará rakousko-uherská děla ráže 100 mm. Jednalo se o modernizované modely Škoda umístěné v nové lafetáži s maximálním úhlem náměru 85°. Děla byla uložena v osmi dvouhlavňových kompletech. Protileteckou výzbroj uzavíraly čtyři pom-pomy Vickers ráže 40 mm a čtyři kulomety ráže 12,7 mm. V letech 1937/38 byly odstraněny čtyři dvoj-kanóny ráže 100 mm a všechny kulomety a byly nahrazeny osmi kanóny ráže 37 mm (4x2) a osmi kulomety ráže 13,2 mm (4x2). V roce 1943 bylo doplněno osm kanónů ráže 20 mm (8x1).
Výzbroj doplňovalo osm pevných torpédometů ráže 533 mm uložených po dvojicích v bocích plavidla.

Pohonné jednotky se skládaly z dvanácti kotlů umístěných ve třech kotelnách a ze čtyř turbín umístěných ve dvou strojovnách. Při zkušebních plavbách loď dosahovala rychlosti přes 35 uzlů, ale bojová rychlost byla pochopitelně nižší.
Plavidlo bylo vybaveno katapultem na přídi a mohlo nést až tři průzkumné letouny. Povrchový ani protiletecký radar ve výzbroji nebyl.

Trieste po uvedení do provozu nastoupila běžnou mírovou službu. V roce 1933 se připojila ke Třetí divizi a stala se její vlajkovou lodí. Její bojové záznamy jsou velmi podobné sesterské lodi Trento, protože povětšinou působily spolu. Dne 27. listopadu 1940 se Trieste zúčastnila bitvy u mysu Spartivento, ve dnech 27.-29. března 1941 se v rámci Třetí divize účastnila bitvy u Matapanu. Dne 21. listopadu 1941 byla zasažena torpédem odpáleným z britské ponorky HMS Utmost a ačkoli poškození bylo vážné, lodi se podařilo doplout na základnu v průlivu Messina. Následné opravy trvaly do poloviny roku 1942 a poté se opět připojila k flotile.
Její osud se završil při spojeneckém náletu dne 10. dubna 1943 na přístav La Maddalena na Sardinii. Trieste byla zasažena několika bombami z amerického bombardéru B-24 Liberator. Její vrak byl po válce prodán Španělsku a loď měla být opravena a přestavěna na letadlový nosič, ale z plánů nakonec sešlo a v padesátých letech byla sešrotována.

Technicko-Taktická Data (1943):