NAVIGACE

Yamashiro
připravil Michal Béza

Kategorie: Bitevní loď
Třída: Fuso

Bitevní loď Yamashiro třídy Fuso o standardním výtlaku 34 700 tun byla postavena firmou Kawasaki v loděnicích Yokosuka. Kýl byl položen 20. listopadu 1913, trup byl spuštěn na vodu 3. listopadu 1915 a loď byla dokončena a uvedena do služby 31. března 1917.

Hlavní výzbroj tvořilo dvanáct děl ráže 356 mm (14"/45) Model 1908 uložených v šesti dvoudělových věžích - dvě na přídi, dvě uprostřed lodi a dvě na zádi. Tato děla konstrukčně vycházela z britských kanónů Vickers 14", použitých na bitevním křižníku Kongo. Sekundární výzbroj, určenou na obranu proti torpédoborcům a jiným slabě pancéřovaným cílům, tvořilo 16 děl ráže 152 mm uložených v pancéřových kasematech po bocích trupu

Yamashiro byla modernizována v letech 1932-1933. Při této přestavbě byl především prodloužen trup, instalována protitorpédová obšívka a zesílena pancéřová ochrana a v neposlední řadě byl vyměněn pohonný systém. Mimo jiné byl zvětšen náměr 14" děl z 25° na 43°. V únoru roku 1935 byla provedena druhá přestavba, při níž se zásadně změnil vzhled lodi. Komíny byly sloučeny v jeden a na místě původní velitelské věže vyrostla rozsáhlá struktura pagodovitého vzhledu se spoustou dálkoměrů a protileteckých zbraní a se stanovišti řízení palby. Byla také zesílena protiletadlová baterie přidáním osmi děl ráže 127 mm a šestnácti rychlopalných kanónů ráže 25 mm. Další kanóny této ráže byly přidány v průběhu Druhé světové války, až se jejich počet vyšplhal na 54. Mimoto bylo instalováno osm kanónů ráže 13 mm, které však byly v roce 1944 zase odebrány. Do výzbroje byly přidány tři hydroplány vypouštěné z katapultu na zádi.

Bitevní loď Yamashiro se přes svoje stáří účastnila většiny bojových akcí japonské válečné flotily.
S vývojem událostí ve Filipínské oblasti na podzim roku 1944 (viz. popis u lodi Fuso), přikročila japonská admiralita k riskantnímu plánu "Sho". Jeho základem byly dva silné japonské svazy bitevních lodí - Střední pod velením admirála Kurity sestával z pěti bitevních lodí a deseti křižníků a Jižní pod velením vice admirála Nishimury sestávajícím ze dvou bitevních lodí a jednoho křižníku následovanými japonskou 5. flotilou. Dne 20. října 1944 vyplula Střední skupina z Bornea s cílem zaútočit na americké invazní síly. Výtečně rozmístěné americké ponorky signalizovaly svaz již 23. října po půlnoci a dva japonské křižníky byly potopeny. Následující den byla napadena palubními letouny bitevní loď Musashi a byla potopena. Zbytek japonského svazu pokračoval dál na východ průlivem San Bernardino a ocitl se tváří v tvář americkému svazu eskortních letadlových lodí a torpédoborců. Američané byli vystaveni nepřátelské palbě, neboť jejich nejsilnější výzbroj tvořila děla ráže 127 mm. Velitel amerického svazu však manévroval tak obratně, že přišli pouze o jednu letadlovou loď a naopak se útoky palubních letounů podařilo japonský svaz odrazit.
Mezitím jižní skupina pokračovala průlivem Surigao k zálivu Leyte, kde však byly rozmístěny americké bitevní lodě, které pokrývaly celou oblast. První se dostala do střetu bitevní loď Fuso spolu se dvěma torpédoborci a byla záhy potopena. V tu dobu Yamashiro, která byla ještě v průlivu, plula dál aniž by tušila co ji čeká. Překvapení jejího velitele (kontra-admirál Shinoda) i posádky bylo takové, že když narazila na americké síly, odpovídala absolutně nekoordinovanou palbou a při následném pokusu o obrat byla totálně rozstřílena jednou ze starších amerických bitevních lodí (pravděpodobně USS Tennessee BB-43). Potopila se později v noci 25. října 1944. Později dorazila japonská 5. flotila ale ta se obrátila a pouze za cenu ztráty dalších dvou křižníků unikla.

Technicko-Taktická Data(1935):