zpět válečné lodě II. světové války

Válečné lodě II. světové války

NAVIGACE

Americké bitevní lodě

USS Arizona (BB-39)
připravil Michal Béza

Kategorie: Bitevní loď
Třída: Pennsylvania

Počátek vzniku lodi Arizona spadá do roku 1914, kdy začalo námořní soupeření mezi Spojenými Státy Americkými a Japonskem. Japonci tehdy rozestavěli dvě velké lodě - Fuso a Yamashiro - a americkou odpovědí se měly stát Pennsylvania a North Carolina - později přejmenovaná na Arizonu. Lodě byly navrhovány pro službu v Pacifiku a proto byl kladen důraz na co největší samostatnost - silná děla dalekého dosahu a velká zásoba pohonných hmot. Stavba Lodi Arizona byla zadána loděnicím Brooklyn Navy Yard v New Yorku a kýl byl položen 16. března 1914. O rok později 19. června 1915 byla loď spuštěna na vodu a v říjnu 1917 vstoupila do služby.

Arizona byla vyzbrojena 12 děly Mk.3 L/45 ráže 356 mm ve čtyřech trojvěžích. Děla byla usazena ve společném ložišti, což nebylo nejšťastnější řešení, jelikož při poruše nebo poškození jednoho byla vyřazena celá věž. V průběhu života lodi, při němž byla přestavována a modernizována, došlo ke zvětšení náměru děl z 15° na 30°, čímž se zvýšil dostřel na 31 km. V roce 1917 tvořily střední výzbroj děla Mk.15 L/51 ráže 127 mm v počtu 22 umístěných v kasematech v bocích trupu. Toto, na tehdejší dobu běžné pojetí, se ukázalo u Arizony jako neefektivní, neboť těchto děl se dalo použít jen při klidném moři. Proto byla děla již v roce 1918 demontována. Protileteckou výzbroj tvořily čtyři poloautomatické kanóny Mk.21 L/50 ráže 76 mm, z nichž dva se nacházely na věži č. 3 a dva na palubě. Ve dvacátých letech byly nahrazeny osmi poloautomatickými kanóny ráže 127 mm. Loď měla dále nést 4 torpédomety ráže 533 mm, ale vzhledem k dosahu děl se od nich nakonec upustilo.

USS Arizona před přestavbou

Podobně jako ostatní lodě v té době měla i Arizona dva stožáry trubkové konstrukce, které byly při přestavbě ve dvacátých letech nahrazené klasickými "trojnožkami", které měly větší stabilitu a tuhost. Pro obranu byla loď vybavená protitorpédovou obšívkou, která se však později ukázala jako slabá a při modernizaci byla nahrazena mohutnějšími protitorpédovými "bublinami", které navíc vedlejším efektem zvýšily stabilitu lodi. U pancéřování Arizony byla uplatněna tehdy typická americká zásada "all or nothing" (všechno nebo nic), takže hrubý pancíř chránil pouze životně důležité části lodi. Na bocích byl tloušťky 365 mm, na věžích od 127 mm (stropy) po 406 mm (čela). Proti leteckým bombám a shora dopadajícím granátům chránil loď pás tloušťky 76 mm, který měl dopadající granát přivést k explozi a proti střepinám pak měl chránit druhý plášť tloušťky 38 mm. Střední pancíř byl zcela vynechán. Při modernizaci ve třicátých letech byl zesílen pancíř na palubě o 50 mm a na stropech dělostřeleckých věží o 25 mm.

Pohonný systém původně sestával z dvanácti parních kotlů Babcock & Wilcox a čtyř skupin Parsonsových turbín. Ty byly rozmístěny v šesti kotelnách a dvou strojovnách, odkud vedly hřídele ke čtyřem lodním šroubům. Při výkonu 24 990 kW pak loď dosahovala maximální rychlosti 21 uzlů. Jelikož se však nepodařilo uspokojivě vyřešit převodový systém, byly turbíny velmi nehospodárné a akční rádius Arizony činil ve dvacátých letech pouhých 4 640 mil při rychlosti 15 uzlů. Tento problém se podařilo vyřešit až při modernizaci na počátku třicátých let, kdy byly stávající kotle nahrazeny šesti kotli Bureau Express. Tento zásah si vyžádal zvětšení komínu a jeho posunutí dozadu. Vyměněny byly také turbíny za turbíny Westinghouse vybavené redukčním systémem. Tyto úpravy zvýšily akční rádius lodi na 13 600 mil při rychlosti 15 uzlů a současně vzrostl i celkový výkon na 25 725 kW.

V průběhu modernizací dostala Arizona dva nové dálkoměry a v roce 1919 byla na věži č.2 instalována vzletová plošina pro hydroplány, které pak přistávaly na pevnině nebo na moři vedle lodi. V roce 1929 byla tato plošina nahrazena dvěma prachovými katapulty - jedním na zádi a druhým na věži č.3.

Přibližně v 8:15 hodin 7. prosince 1941 začaly na Arizonu kotvící v přístavu americké tichomořské flotily v Pearl Harbor dopadat těžké letecké pumy a torpéda japonského válečného letectva. Jedno minulo loď Vestal a zasáhlo Arizonu na přídi, vzápětí dopadla na věž č.2 puma a pronikla do nitra lodi. Při následující explozi muniční komory vyšlehl podle očitých svědků 150 metrů vysoký plamen. V tu chvíli zahynuly stovky mužů v čele s kontraadmirálem I.C. Kiddem a komandérem F. van Valkenburghem. Další puma zasáhla komín, třetí člunovou palubu a další věž č.4. Následující čtyři pumy pak zcela zlikvidovaly nástavby mezi navigačním můstkem a zadním stožárem. Kdo nezahynul v ohnivém pekle explodující munice šel v podpalubí ke dnu spolu se zbídačenou Arizonou. Toho dne na Arizoně zahynulo 47 důstojníků a 1 056 poddůstojníků a námořníků; 5 důstojníků a 39 námořníků utrpělo zranění. Takové ztráty dosud neutrpěla žádná loď amerického tichomořského námořnictva a proto byl nad vrakem v roce 1958 vybudován válečný památník námořníků padlých v Pearl Harboru.

  

Technicko - Taktická Data (r. 1941):

Délka 185,3 m
Šířka 32,4 m
Ponor 10,2 m
Výtlak standardní 32 600 t
Výtlak plný 37 654 t
Výzbroj 12 x 356 mm Mk.3 L/45
8 x 127 mm AA
Max. rychlost 21 uzlů
Zásoba paliva normální 4 630 t
Zásoba paliva maximální 6 100 t
Pohon 6 x parní kotle Bureau Express
turbíny Westinghouse
Výkon strojů 25 725 kW
Akční rádius 13 600 mil (při 15 uzlech)
Pancéřování - bok 365 mm max.
Pancéřování - paluba 126 mm + 38 mm
Pancéřování - dělové věže 152 mm - 406 mm
Posádka 1 731 osob
Zařazení do služby říjen 1917
Vyřazení ze služby / potopena 7. prosince1941

 


Copyright © All Rights Reserved