NAVIGACE |
|
|
Americké těžké křižníky
USS Columbus
(CA-74, později CG-12)
připravil Michal Béza
Kategorie:
Těžký křižník
Třída: Baltimore, později
Albany
Těžký křižník USS Columbus byl postaven v loděnicích Bethlehem v Quincy, kde byl 28. června 1943 položen jeho kýl. Trup byl spuštěn na vodu 30. listopadu 1944 a loď byla uvedena do služby 8. června 1945.
Původní výzbroj plavidla tvořilo devět děl ráže 203 mm ve třech dělových věžích, sekundární výzbroj pak dvanáct kanónů ráže 127 mm ve dvoj-dělových věžích. Protileteckou baterii tvořilo 48 kanónů Bofors ráže 40 mm a 24 kanónů Oerlikon ráže 20 mm. Loď byla vybavena dvěma leteckými katapulty a jedním jeřábem, na zádi byl umístěn hangár.
Při modernizaci v letech 1959-62 byly sejmuty veškeré hlavňové zbraně a odřezány nástavby. Na jejich místě byla zbudována vysoká a kompaktnější nástavba na níž bylo instalováno mnoho radarových antén zbraňových a navigačních systémů a další elektronika. Na přídi a zádi byla instalována dvě odpalovací zařízení pro střely Talos a s nimi spojená muniční skladiště. Na bocích plavidla byla umístěna odpalovací zařízení střel Tartar a ve středu trupu byl umístěn protiponorkový raketový systém ASROC. Změny doznala také některá vnitřní zařízení plavidla. Již v padesátých letech byly demontovány letecké katapulty a při modernizaci byl také odstraněn jeřáb a zaslepena vrata hangáru. Na jeho místě vznikla vrtulníková paluba.
USS Columbus po přestavbě na CG-12 (kresba autor)
USS Columbus byla uvedena do služby pouze několik měsíců před koncem Druhé světové války a do bojů v Pacifiku již nezasáhla. Na dálném východě působila ve dvou obdobích jako součást okupačních sil působících v japonských a čínských vodách. Poprvé to bylo mezi lednem a dubnem 1946, podruhé v první polovině roku 1947.
Na jaře roku 1948 byla USS Columbus převelena k Atlantické flotile a od září 1948 do prosince 1949 působila v evropských vodách a ve Středozemním moři jako vlajková loď. Do Evropy se podruhé dostala v období mezi červnem 1950 a říjnem 1951. V září a říjnu roku 1952 se pak zúčastnila rozsáhlého cvičení NATO v severním Atlantiku a v operaci "Mainbrace" zde opět působila jako vlajková loď. Po zbytek roku pak operovala v rámci Šesté flotily ve Středozemním moři. Se Šestou flotilou ještě jednou spolupracovala v období od září 1954 do ledna 1955. V prosinci 1955 se USS Columbus opět připojila k Pacifické flotile a v letech 1956, 1957 a 1958 působila na dálném východě a v západním Pacifiku, včetně operací u pobřeží Taiwanu při krizi na ostrovech Quemoy a Matsu.
Na rok 1959 byla plánována přestavba plavidla na raketový křižník a 8. května 1959 byla loď vyřazena z aktivní služby a nastoupila rozsáhlou rekonstrukci. Několik měsíců strávila USS Columbus odstrojená od výzbroje i nástaveb až na horní palubu a v září 1959 získala nové trupové označení CG-12. Následující tři roky byla loď přestavována a modernizována v loděnicích Puget Sound Navy Yard v Bremertonu, stát Washington. Loď byla znovu uvedena do služby 1. prosince 1962 jako moderní plavidlo s výkonnými bojovými systémy a zařadila se do nově vzniknuvší třídy Albany.
Více než rok prováděla USS Columbus rozsáhlé testy nových zbraňových a
naváděcích systémů a v srpnu 1964 se vydala na misi do západního Pacifiku, která
skončila v únoru 1965, těsně před plným vstupem USA do Vietnamského konfliktu.
Columbus se však tohoto konfliktu nezúčastnila a v lednu 1966 byla
převelena k Atlantické flotile. Od října 1966 pak opět působila ve Středozemním
moři. Na počátku roku 1967 se rozloučila se Šestou flotilou a vydala se
hlídkovat do Karibiku a podél východního pobřeží USA. V následujících letech
USS Columbus znova několikrát operovala ve Středozemním moři, konkrétně od
ledna do července 1968, od prosince 1968 do května 1969, od října 1969 do března
1970 a od srpna 1970 do února 1971 včetně aktivit kolem Jordánské krize v letech
1970-71.
Po zbytek roku 1971 podstoupila USS Columbus rozsáhlejší prohlídku v
loděnicích spojenou s přezbrojením a od května do října 1972 opět působila ve
Středomoří, kde kontrolovala narůstající aktivity Sovětské flotily. Poslední
misi se Šestou flotilou loď absolvovala mezi listopadem 1973 a květnem 1974 a
následovaly přípravy na deaktivaci. Ta proběhla 31. ledna 1975 a loď byla
přesunuta do rezervy. Z registru válečných plavidel pak byla vyškrtnuta 9. srpna
1976 a rok nato byla prodána do šrotu.
Technicko -Taktická Data:
r. 1945 | r 1965 | |
Délka celková | 205,25 m | |
Délka při čáře ponoru | 202,39 m | |
Šířka | 21,59 m | |
Ponor | 7,32 m | |
Výtlak standardní | 14 472 t | |
Výtlak maximální | 17 031 t | |
Výzbroj | 9 x 203 mm (3x3) | 4 x Talos |
12 x 127 mm DP (5"/38, 6x2) | 4 x Tartar | |
48 x 40 mm AA Bofors | 1 x ASROC | |
24 x 20 mm AA Oerlikon | - | |
Pancéřování | boky 101mm - 152mm, paluba 63mm,
barbety 152mm, věže 203mm (v roce 1945) |
|
Max. rychlost | 33 uzlů | |
Pohon | 4 kotle Babcock&Wilcox | |
4 turbíny General Electric | ||
Výkon | 120 000 ks | |
Akční rádius | 10 000 nm. při 15. uzlech | |
Zásoba paliva | 2 250 t | |
Letouny | 4 | 0 |
Katapulty | 2 | 0 |
Posádka | 2 039 mužů | ? |
Uvedena do služby | 8. června 1945 | |
Potopena / vyřazena | 9. srpna 1976 |
Copyright © All Rights Reserved