zpět válečné lodě II. světové války

Válečné lodě II. světové války

NAVIGACE

Americké těžké křižníky

USS Minneapolis (CA-36)
připravil Michal Béza

Kategorie: Těžký křižník
Třída: New Orleans

Třetí lodí třídy New Orleans byla USS Minneapolis, která byla postavena v loděnicích Loděnicích Philadelphia Navy Yard. Kýl byl položen 27. června 1931, trup spuštěn na vodu 6. září 1933 a loď byla uvedena do služby 19. května 1934

Konstrukčně loď vycházela z předcházející třídy Portland, ale byla lépe pancéřována. Výzbroj tvořilo devět děl ráže 203mm/55 cal. Mk14 umístěných ve třech trojčitých věžích. Tyto věže byly silně pancéřovány s čely o tloušťce 203 mm.  Sekundární výzbroj sestávala z osmi kanónů ráže 127 mm a protileteckou obranu zajišťovalo osm kulometů ráže .50 (12,7 mm).

Pohon zajišťovalo osm vysokotlakých kotlů Babcock&Wilcox a čtyři parní turbíny Westinghouse. Kotelny byly od strojoven odděleny a byly umístěny blíže k přídi. Loď byla vybavena dvěma katapulty a v hangáru ve střední části trupu mohla nést až čtyři letouny.

Po svém uvedení do služby podnikla USS Minneapolis nejprve cestu do Evropských vod a poté se v Pacifiku připojila k sedmé divizi. Po napadení Pearl Harboru japonským palubním letectvem 7. prosince 1941 hlídkovala podél Hawaiských břehů až do února 1942. Následně se připojila ke svazu TF11 vedeném letadlovou lodí USS Lexington. Dále eskortovala konvoje amerických jednotek z Panamského průplavu na bojiště jihovýchodního Pacifiku a poté byla přiřazena k vojenskému uskupení ANZAC*. Spolu s ním operovala v Korálovém moři a u Nových Hebrid, v březnu pak poskytovala krytí při útoku letadlových lodí na Papuu Novou Guineu. Spolu se svazem TF16 se účastnila bitev v Korálovém moři a o Midway.
Při kampani u ostrova Guadalcanal, v srpnu 1942, působila USS Minneapolis jako vlajková loď svazu TF67. V noční bitvě u Tassafarongy byla zasažena dvěma torpédy z japonských torpédoborců. První z nich prakticky odtrhlo příď až u věže č.1 a druhé torpédo způsobilo zaplavení kotelny č.2. Těžce poškozené lodi se přesto podařilo vlastním pohonem (!) doplout až do USA, kde pak byla více než jeden rok opravována. V září 1943 se vrátila na bojiště jižního Pacifiku a připojila se ke svazu TF14 a v srpnu podporovala útok palubních letounů na ostrov Wake. V listopadu a prosinci 1943 se podílela na dobývání ostrova Makin a na začátku roku 1944 se přesunula do oblasti Marián a Karolínského souostroví, kde v červnu bombardovala Saipan. Tentýž měsíc se účastnila bitvy o Filipínské moře v rámci svazu TF58, poté podporovala vylodění na ostrově Leyte a zúčastnila se bitvy v Leytském zálivu. Dalším úkolem byla podpora spojeneckých jednotek při vylodění na ostrovech Bataan a Corregidor. Při dobývání Okinawy se projevily problémy s již značným opotřebením hlavní ráže 203 mm a tak se loď v květnu 1945 vypravila do USA kvůli přezbrojení. Na bojiště se vrátila ke konci války a po krátkém působení v oblasti Filipín se přemístila do korejských vod, kde přijala japonskou kapitulaci v oblasti. Po návratu do USA v roce 1946 byla USS Minneapolis vyřazena z aktivní služby a zůstávala v rezervě do 1. března 1959, kdy byla vyškrtnuta ze seznamu amerických válečných plavidel. Dne 14. srpna 1959 byla prodána do šrotu společnosti Union Metals and Alloys a byla odtažena do Chesteru ve státě Pennsylvánia, kde byla do července 1960 rozřezána.

 

* Poznámka:
ANZAC = Australian and New Zealand Army Corps

Technicko -Taktická Data:

Délka celková 179,22 m
Délka při čáře ponoru 176,16 m
Šířka 18,82 m
Ponor 6,93 m
Výtlak standardní 10 136 t
Výtlak maximální 12 493 t
Výzbroj 9 x 203 mm (3x3)
8 x 127 mm (8x1)
8 x 12,7 mm MG (8x1)
Pancéřování boky 100 mm - 146 mm, paluba 57 mm, barbety 127 mm, věže 152 mm(čela)
Max. rychlost 32,7 uzlu
Pohon 8 kotlů Babcock&Wilcox
4 turbíny Westinghouse
Výkon 107 000 ks
Akční rádius 10 000 nm. při 15. uzlech
Zásoba paliva 1 861 t
Letouny 4
Katapulty 2
Posádka 868
Uvedena do služby 19. května 1934
Potopena / vyřazena 1. března 1959

 


Copyright © All Rights Reserved