NAVIGACE |
|
|
Americké těžké křižníky
USS Minneapolis
(CA-36)
připravil Michal Béza
Kategorie:
Těžký křižník
Třída: New Orleans
Třetí lodí třídy New Orleans byla USS Minneapolis, která byla postavena v loděnicích Loděnicích Philadelphia Navy Yard. Kýl byl položen 27. června 1931, trup spuštěn na vodu 6. září 1933 a loď byla uvedena do služby 19. května 1934
Konstrukčně loď vycházela z předcházející třídy Portland, ale byla lépe pancéřována. Výzbroj tvořilo devět děl ráže 203mm/55 cal. Mk14 umístěných ve třech trojčitých věžích. Tyto věže byly silně pancéřovány s čely o tloušťce 203 mm. Sekundární výzbroj sestávala z osmi kanónů ráže 127 mm a protileteckou obranu zajišťovalo osm kulometů ráže .50 (12,7 mm).
Pohon zajišťovalo osm vysokotlakých kotlů Babcock&Wilcox a čtyři parní turbíny Westinghouse. Kotelny byly od strojoven odděleny a byly umístěny blíže k přídi. Loď byla vybavena dvěma katapulty a v hangáru ve střední části trupu mohla nést až čtyři letouny.
Po svém uvedení do služby podnikla USS Minneapolis nejprve cestu do
Evropských vod a poté se v Pacifiku připojila k sedmé divizi. Po napadení Pearl
Harboru japonským palubním letectvem 7. prosince 1941 hlídkovala podél Hawaiských
břehů až do února 1942. Následně se připojila ke svazu TF11 vedeném letadlovou
lodí USS Lexington. Dále
eskortovala konvoje amerických jednotek z Panamského průplavu na bojiště
jihovýchodního Pacifiku a poté byla přiřazena k vojenskému uskupení ANZAC*. Spolu s
ním operovala v Korálovém moři a u Nových Hebrid, v březnu pak poskytovala krytí
při útoku letadlových lodí na Papuu Novou Guineu. Spolu se svazem TF16 se účastnila
bitev v Korálovém moři a o Midway.
Při kampani u ostrova Guadalcanal, v srpnu 1942, působila USS Minneapolis jako
vlajková loď svazu TF67. V noční bitvě u Tassafarongy byla zasažena dvěma torpédy
z japonských torpédoborců. První z nich prakticky odtrhlo příď až u věže č.1 a
druhé torpédo způsobilo zaplavení kotelny č.2. Těžce poškozené lodi se přesto
podařilo vlastním pohonem (!) doplout až do USA, kde pak byla více než jeden rok
opravována. V září 1943 se vrátila na bojiště jižního Pacifiku a připojila se ke
svazu TF14 a v srpnu podporovala útok palubních letounů na ostrov Wake. V listopadu a
prosinci 1943 se podílela na dobývání ostrova Makin a na začátku roku 1944 se
přesunula do oblasti Marián a Karolínského souostroví, kde v červnu bombardovala
Saipan. Tentýž měsíc se účastnila bitvy o Filipínské moře v rámci svazu TF58,
poté podporovala vylodění na ostrově Leyte a zúčastnila se bitvy v Leytském
zálivu. Dalším úkolem byla podpora spojeneckých jednotek při vylodění na ostrovech
Bataan a Corregidor. Při dobývání Okinawy se projevily problémy s již značným
opotřebením hlavní ráže 203 mm a tak se loď v květnu 1945 vypravila do USA kvůli
přezbrojení. Na bojiště se vrátila ke konci války a po krátkém působení v
oblasti Filipín se přemístila do korejských vod, kde přijala japonskou kapitulaci v
oblasti. Po návratu do USA v roce 1946 byla USS Minneapolis vyřazena z aktivní
služby a zůstávala v rezervě do 1. března 1959, kdy byla vyškrtnuta ze seznamu
amerických válečných plavidel. Dne 14. srpna 1959 byla prodána do šrotu společnosti
Union Metals and Alloys a byla odtažena do Chesteru ve státě Pennsylvánia, kde byla do
července 1960 rozřezána.
* Poznámka:
ANZAC = Australian and New Zealand Army Corps
Technicko -Taktická Data:
Délka celková | 179,22 m |
Délka při čáře ponoru | 176,16 m |
Šířka | 18,82 m |
Ponor | 6,93 m |
Výtlak standardní | 10 136 t |
Výtlak maximální | 12 493 t |
Výzbroj | 9 x 203 mm (3x3) |
8 x 127 mm (8x1) | |
8 x 12,7 mm MG (8x1) | |
Pancéřování | boky 100 mm - 146 mm, paluba 57 mm, barbety 127 mm, věže 152 mm(čela) |
Max. rychlost | 32,7 uzlu |
Pohon | 8 kotlů Babcock&Wilcox |
4 turbíny Westinghouse | |
Výkon | 107 000 ks |
Akční rádius | 10 000 nm. při 15. uzlech |
Zásoba paliva | 1 861 t |
Letouny | 4 |
Katapulty | 2 |
Posádka | 868 |
Uvedena do služby | 19. května 1934 |
Potopena / vyřazena | 1. března 1959 |
Copyright © All Rights Reserved