NAVIGACE

Admiral Scheer
připravil Michal Béza

Kategorie: Těžký křižník
Třída: Deutschland

Těžký křižník Admiral Scheer byl postaven v loděnicích ve Wilhemshavenu jako druhá jednotka třídy Deutschland. Jeho kýl byl položen 25. června 1931, byl spuštěn na vodu 1. dubna 1933 a dokončen 12. listopdau 1934.

Proti křižníku Deutschland měl Admiral Scheer několik vylepšení: především to byla síla pancéřování, kdy Scheer měl tloušťku bočního pásu 100 mm, zesílenou pancéřovou palubu uprostřed trupu na 80 mm, čela věží tloušťky 125 mm a barbety 150 mm silné. Loď byla také o metr širší, téměř o dva metry delší a standardní výtlak byl větší o více než 1 000 tun. Konstrukce můstku byla kompaktnější a velitelská věž rozměrnější. Na komín byl v roce 1940 instalován rozměrný štít, který zabraňoval kouři zakrývat výhled ze předního dálkoměru. Po roce 1940 byly instalovány čtyřhlavňové komplety 20 mm kanónů, které byly umístěny na věže hlavní baterie. Byly také instalovány tři výkonnější dvojhlavňové komplety ráže 105 mm.

Hlavní výzbroj tvořilo stejně jako u křižníku Deutschland šest děl ráže 280 mm (11"/52) umístěných ve dvou trojvěžích. Tato výzbroj dělala z křížníků třídy Deutschland jedny z nejlépe vyzbrojených těžkých křižníků Druhé světové války, neboť jejich boční salva měla hmotnost 2 164 kg a to nedokázal žádný jiný křižník - však také křižníky Deutschland nebyly v pravém slova smyslu těžkými křižníky jak je definovala Washingtonská smlouva - pouze standardní výtlak blízký 10 000 tunám je sem řadil. Výzbrojí a ochranou je převyšovaly a jako těžké křižníky byly klasifikovány až v roce 1940.
Sekundární výzbroj tvořilo osm kanónů ráže 150mm/55 cal SKC/28 jednotlivě uložených a (jak již bylo uvedeno výše) šest kanónů ráže 105 mm/65 cal SKC/33 ve dvojhlavňových věžových systémech LC/31. Protileteckou výzbroj tvořilo šest kanónů ráže 88 mm, osm kanónů ráže 37 mm a deset kanónů ráže 20 mm (do roku 1945 bylo instalováno ještě dalších 20 kanónů ráže 20mm). Na zádi byly dva čtyřhlavňové torpédomety ráže 533 mm.

Na křižníku Admiral Scheer byl od počátku instalován katapult pro vypouštění hydroplánů, které loď mohla nést dva, převážně Arado Ar-196. Loď byla také vybavena Radarem, pravděpodobně FuMO 27.

Po svém uvedení do služby strávil Admiral Scheer několik měsíců v Baltu a Severním moři zkušebními plavbami a nácvikem dělostřeleckých soubojů. V roce 1936 podnikl spolu s křižníkem Deutschland okružní plavbu kolem britských ostrovů a v letech 1936-1938 se účastnil blokády republikánského Španělska. 

Admiral Scheer si připsal první sestřel britského letounu, když v roce 1939 kotvil u Wilehmhavenských loděnic. V roce 1940 se podrobil přestavbě, při které byla rozměrná velitelská věž nahrazena členitým bojovým stěžněm s nástavbami a byla přestavěna příď na příď kliprového typu.

Následně po zkušebních plavbách se proplížil do vod Atlantiku a započal pod velením kapitána Theodora Kranzkeho napadat spojenecké zásobovací konvoje. První misí byl konvoj s kódovým označením HX84. Při této akci potopil britský pomocný křižník HMS Jervis Bay. Poté doplnil palivo u podpůrné lodi Nordmark a vydal se na jih, přičemž 16. prosince 1940 překročil rovník. Zde zajal mrazírenskou loď Duquesa, z jejíhož nákladu si doplnil zásoby spolu s dalšími korzárkými loděmi Thor a Pinguin a s podpůrnou lodí Nordmarck. Všechny čtyři německé lodě se setkaly na širém moři 24. prosince 1940 a jejich posádky si vyměnily vánoční dárky :)   Admiral Scheer pak pokračoval sám a zajal norský tanker Sandefjord, který pak část posádky dopravila do Francie. Křižník se poté opět setkal se zásobovací lodí Nordmarck a také s pomocným křižníkem Atlantis. U tohoto setkání byly přítomné také další dvě zajaté spojenecké lodě - Speybank a Ketty Browing.

Admiral Scheer se poté opět sám vydal do Indického oceánu ke břehům Mosambiku (kde potopil řeckou obchodní loď, kanadský křižník a zajal britský tanker) ale posléze obdržel rozkaz k návratu. Při zpáteční cestě byl objeven průzkumným letounem z britského křižníku Glasgow a po německé lodi bylo vyhlášeno rozsáhlé pátrání. Admirál Scheer však unikl rojnici šesti křižníků a letadlové lodi Hermes a na počátku března 1941 se setkal s pomocnými křižníky Kormoran a Pinguin. Později se také setkal s ponorkou U-124 pod velením kapitánporučíka Wilhelma Schulze, která křižníku přivezla několik důležitých součástek k rádiovému systému. Scheer potom zamířil na sever, 15. března překročil rovník a 30. března 1941 doplul do Bergenu.

V Bergenu byla loď znovu kompletně vystrojena a pod velením kapitána Wilhelma Meendsen-Bohlkena sloužila v Baltu. Zde zamířil křižník nejprve do Trondheimu, odkud se vydal na sever podél pobřeží do Narviku a zde se připojil ke svazu, který pořádal hon na spojenecký konvoj PQ17. Admiral Scheer poté zůstal ve vodách Severního Ledového oceánu, blízko Medvědího ostrova, a po několika bezvýznamných akcích se vydal přes Kiel do Wilhemshavenu, kam dorazil v listopadu 1942

V roce 1943 již Hitler ztratil důvěru ve velká hladinová plavidla a lodě byly staženy do domovských vod. Admiral Scheer sloužil ve východním Baltu jako školní loď. Od října 1944 pak pod velením kapitána Ernsta Thienemanna podporoval ustupující německé jednotky na ruské frontě a na přelomu let 1944-45 pomáhal evakuovat tisíce německých vojáků z Litvy. Nakonec zůstal křižník zakotven v Kielu a při americkém náletu podniknutém v noci z 9.-10. dubna 1945 byl potopen.    Za svoji kariéru potopil Admiral Scheer 14 obchodních lodí, 2 pomocné křižníky a 3 lodě zajal.

 

Technicko-Taktická Data: