Ruské rakety vzduch-zem

NAVIGACE

Ch-59 Ovod (AS-13 Kingbolt)

Ch-59M Ovod-M (AS-18 Kazoo)

Raduga, SSSR / Rusko

připravil Zdenek Kussior

Mezi zbraně vyvinuté na přelomu 70. a 80. let patří také velké, střednědosahové střely Ch-59 (Izdělije D-9), patřící do stejné skupiny jako americké AGM-142.

Ch-59 byla vyvinuta v kanceláří Raduga, hlavním konstruktérem byl I. Selezněv. Přestože do služby byla přijata v roce 1981, západu byla veřejně předvedena až v listopadu 1991 v Dubaji a v roce 1993 na výstavě MAKS‘93. Střela netradiční konstrukce nese na přídi skládací ovládací plochy, na zádi lichoběžníková křídla s řídícími ploškami na odtokové hraně. Podzvuková rychlost udělená raketovým urychlovačem se udržuje motorem na tuhé palivo s bočním vývodem spalin.

Navedení je televizní s přenosem dat mezi letounem a střelou pomocí podvěsného kontejneru APK-8 u MiGu-27K, ale především APK-9 u letounů Su-24M a u všech novějších. APK-9 firmy Raduga (délka 4000 mm, průměr 450 mm, hmotností 260 kg, dosah datového spojení 140 km). Díky kontejneru je možno sledovat na obrazovce v pilotní kabině obraz cíle pohledem hlavice střely a případně pomocí rádiových povelů provést korekci letu. Právě tyto komunikační-naváděcí a s nimi kompatibilní kontejnery (např. některé francouzské) umožňují použití těchto střel i na letounech Mirage-3, F-15, F-16, apod.

Naváděcí hlavice Granit 7TM1

Modifikovaná verze Ch-59M, veřejnosti představená v roce 1993, se od originálu liší dvojnásobně zvětšenou hlavicí a jiným pohonným systémem. Pod trup střely byl upevněn malý dvouproudový motor RDK-300, vyvinutý v OKB Sojuz. Na záď střely může být upevněn raketový urychlovač na tuhé pohonné hmoty. Ch-59M má s novým pohonem třikrát větší dolet než Ch-59. Protože televizní navedení (hlavicí Granit 7TM1 s dosahem 40 km) má nevýhodu v tom, že cíl musí být při vystřelení „viděn“, byla střela doplněna o inerciální navigaci, se kterou letí k cíli jako střela s plochou dráhou letu ve výšce 50, 100, 200, 600 nebo 1000 m nad zemí nebo 7 m nad vodou. Může být opatřena jednotnou průbojnou hlavicí o hmotnosti 315 kg nebo zásobníkem na submunici o hmotnosti 280 kg. Střední kruhová odchylka dopadu (poloměr kruhu do kterého dopadne polovina střel) je 2-3 m. Další verzí je Ch-59D s naváděním na infračervený obraz cíle. Vyvíjela se také protilodní verze (Ch-59A ?) s doletem 200 km. Měla mít inerciální a aktivní radarové navedení.

Ch-59 je zavedena ve výzbroji Ruska, Ázerbajdžánu, Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny na letounech MiGu-27K (2x Ch-59), MiG-29M a novější, MiG-31BM (3x Ch-59 nebo 2x Ch-59M), Su-24 (2x Ch-59), Su-24M (2x obě verze), MiG1.42, S-37 a na letounech řady Su-27 (většinou 2 až 3 kusy obou verzí). Je nesena na katapultovacím zařízení AKU-58 firmy Vympel. Zařízení je dlouhé 3810 mm, široké 130 mm, vysoké 220 mm a váží 185 kg.

Typ	Ch-59	Ch-59M
Délka	5368 mm	5695 mm
Průměr	380 mm	380 mm
Rozpětí	1260 mm	1260 mm
Hmotnost	760 kg	920 kg (930 - 950 kg)
Bojová hlavice	147 kg	315 kg průbojná nebo 280 kg clusterová
Pohon	urychlovač na TPH + raketový motor na TPH	urychlovač na TPH + dvouproudový motor RDK-300
Způsob navedení	pasivní TV s rádiovou korekcí	inerciální + pasivní TV s rádiovou korekcí
Dolet - minimální¹⁾		10 - 15 km
- maximální	40 km	100 - 115 km
Let - rychlost	860 - 1000 km/h	860 - 1000 km/h
- výška nad zemí		50, 100, 200, 600 nebo 1000 m
- výška nad vodou		7 m
Vypuštění - rychlost		600 - 1100 km/h
- výška		100 - 5000 m

1) při vypuštění z větší výšky

Exportní Ch-59ME

Základní Ch-59

Ch-59M

Detail katapultovacího zařízení AKU-58

Zdroje: