NAVIGACE |
|
|
Messerschmitt-Bölkow-Blohm, SRN
Připravil Lukáš Visingr
Model "Světlušky"
Je třeba si uvědomit, jak vypadala geopolitická situace na konci 70. let, kdy Sovětskému svazu vládl agresivní stalinista Brežněv. V případě zahájení 3. světové války by se sovětské tanky přehnaly Západním Německem jako nezastavitelná ocelová smršť a německá Luftwaffe by v konfrontaci s letectvem Rudé armády pravděpodobně přestala existovat. Německá vláda v Bonnu tedy vyzvala přední vědce, aby se zabývali konstrukcí letounu, který bude pro ruské radary neviditelný. Následoval stejný postup, jaký uplatnili Američané při vývoji F-117A. Základem všeho je teorie elektromagnetického pole, tedy soustava Maxwellových rovnic. Z ní lze složitými výpočty určit, jak se bude kterýkoli útvar chovat při zásahu radiovými vlnami.
V první polovině 80. let pak německá letecká společnost MBB postavila tříčtvrtinový model stíhacího letounu kategorie stealth, který byl původně veden pod názvem Medium Range Missile Fighter, ale záhy obdržel kódové jméno Lampyridae (latinsky "Světluška"). Jeho vývoj a stavba probíhaly v přísně střežené výrobní hale v Ottobrunnu v Bavorsku. Upoutaný model pak prošel testy v aerodynamickém tunelu, který vlastní společně Němci a Nizozemci. Testy byly tak úspěšné, že bonnská vláda pověřila MBB vývojem tentokrát už plnohodnotného přepadového stíhacího letounu, který by mohl čelit převaze sovětských MiGů.
V roce 1987, tedy rok před odtajněním F-117A, navštívila onu halu v Bavorsku skupina amerických vědců, kteří byli pozváni vedením MBB "na konzultace". Podle očitých svědků byli Američané naprosto šokovaní tím, co spatřili. Tento údiv však vlastně nebyl na místě; Maxwellovy rovnice nejsou žádným státním tajemstvím, což ostatně dokazuje i fakt, že Američané (F-117), Sověti (Astra) i Němci (Lampyridae) došli ke zcela stejným výsledkům. Povrch všech tří letounů se skládá z fazet (plochých panelů), které nikde nesvírají pravý úhel. Dalšími shodnými rysy jsou krátká zkosená křídla, úzké a stíněné trysky motorů a výzbroj ve vnitřních prostorách. Pokud vás zajímá, proč je to právě takhle, a ne jinak, pak vás odkazuji na speciální článek o technologiích stealth.
Bojový letoun vycházející z Lampyridae však nikdy nevznikl. Skončila studená válka, obě Německa se spojila v jeden demokratický stát a "neviditelný" stíhací letoun přestal být nutností. Přestože německá vláda program dále nefinancovala a v roce 1995 jej odtajnila, výzkumy technologií stealth v Německu pokračovaly. Společnost DaimlerChrysler Aerospace (DASA), nástupce MBB a člen evropského konsorcia EADS, zahájila práce na projektu zvaném Technology Demonstrator for Enhancement and Future Systems (TDEFS). Jeho cílem bylo vytvořit univerzální bojový letoun pro specificky evropské podmínky, a to jak v pilotované, tak v bezpilotní verzi. Ve střediscích v Manchingu a Brémách pravděpodobně vznikly zkušební zmenšené makety, ale žádný z evropských států kupodivu neměl zájem, a tak byl i program TDEFS odložen na neurčito.
Prameny:
All Rights Released.
Copyright © All Rights Reserved